V každé evropské zemi existuje jedno „hlavní město“, s nímž o pozornost soupeří další významná městská centra. Tedy snad jen s výjimkou Německa, kde je na základě historického vývoje metropolí více – Berlínu se tak dnes směle vyrovnává Mnichov, Frankfurt, Kolín nebo Hamburk, přičemž někdejší hlavní město Bonn jakoby už bylo dávno zapomenuto. Ale třeba v Polsku je stále cítit soupeření kdysi z popela vzkříšené Varšavy s historickými městy Krakov, Vratislav a Poznaň, v Rakousku panuje rivalita mezi hlavní Vídní a dalšími významnými centry jako Salzburg či Innsbruck, ve Švédsku se proti Stockholmu snaží prosadit Göteborg či Malmö, ve Finsku například Turku proti Helsinkám.
U nás se tímto stylem tradičně „pošťuchují“ Praha s Brnem, ale jak říká přísloví – když se dva hádají, třetí se směje. A tím „třetím“ je Ostrava, tradičně vnímaná jako průmyslová aglomerace rozbitá do několika lokálních center, špinavá a začouzená, plná upracovaných a svérázných (nevšímavých a naštvaných) lidí. Jenže to už mnoho let není pravda. A Praze i Brnu v nevypsaném závodě o to, kdo je „lepší“, možná definitivně „ujíždí vlak“, protože Ostrava má sice potichu, ale už hodně dlouho našlápnuto stát se díky svým minulým, současným i budoucím projektům novou metropolí Česka. Atraktivní jak pro našince, tak pro cizince, pro architekty i investory.
„Po dlouhých dvou stovkách let, kdy byl rozvoj tohoto města primárně formován potřebami průmyslu a dopravy, přichází nejen nová doba, ale také nové generace, pro které není zdaleka jediným kritériem dostupnost práce a slušný výdělek, ale zároveň další a často důležitější aspekty kvality života – dobré životní prostředí, nabídka bydlení, prvotřídní vzdělání, možnosti trávení volného času mimo jiné i ve veřejném prostoru, který dotváří promyšlená architektura,“ říká Tomáš Macura, současný primátor Ostravy. „Rozhodně nechceme popřít svoji průmyslovou minulost, jen ji lépe skloubit s požadavky současnosti. Nechystáme žádnou revoluci, ale pokračování našeho úsilí v tom, aby Ostrava byla dobrým místem pro život všech generací.“
Dva výrazné projekty
Ostrava nikdy nebyla bezvýznamná, svého času byla Mekkou tvůrců světové architektury, zanedbatelný nebyl ani společenský život. Ještě za minulého režimu se tam jezdívalo za výjimečným divadlem, do něhož byli „uklizeni“ režimu nepohodlní herci z Prahy nebo Brna. Nyní ostravská divadla každoročně zabírají první místa v žebříčcích divadelních ocenění. Světoznámý atletický mítink Zlatá tretra láká již šestou dekádu a dodnes na něm v přísném výběru pořadatelů soutěží světové špičky a padají i světové rekordy. Od začátku 21. století se Ostrava proslavila prvním velkým multižánrovým hudebním festivalem Colours of Ostrava, jenž přitáhl pozornost nejdříve ke Stodolní ulici, později k areálu Černá louka a nakonec (a snad po právu nejvíce) k bývalému průmyslovému komplexu Dolní Vítkovice, který tým vedený architektem Josefem Pleskotem přeměnil v unikátní kulturní památku a v jedno z nejnavštěvovanějších míst České republiky.
V Ostravě se v posledních letech daří uskutečnit desítky dalších zajímavých projektů, které už bohužel širší celonárodní pozornosti unikají. Například budovat univerzitní areál a vědeckou knihovnu, lékařskou fakultu s „tréninkovou nemocnicí“, galerii současného umění Jatka, různorodá sportoviště, moderní parky nebo rozvíjet portfolio nájemních bytů v novostavbách i rekonstruovaných domech přímo v centru Ostravy. Snad jediné, co dnes poutá širší zájem, jsou dva výrazné počiny, v nichž Ostrava vstupuje do nevypsané soutěže s konzervativními centry – Prahou a Brnem.
Zaprvé jde o koncertní halu, již navrhl přední americký architekt Steven Holl s pražským studiem Architecture Acts a kterou prestižní americký magazín Architizer nedávno zařadil mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Podle plánu se má tahle stavba připomínající při pohledu shora pouzdro hudebního nástroje, vesmírnou loď či rejnoka začít stavět v roce 2023 a zahajovací koncert v ní Janáčkova filharmonie Ostrava provede o dva roky později. Nové koncertní haly plánuje postavit také Praha (Vltavská filharmonie, kde se ale dosud čeká teprve na vyhlášení architektonické soutěže) i Brno (Janáčkovo kulturní centrum, jež se má začít stavět příští rok poté, co musel být od základů přepracován původní projekt, který za léta nečinnosti zastaral). Ostrava má ale navrch ještě v tom, že její koncept zahrnuje jak originální architekturu, tak i nejmodernější technologická řešení, díky nimž se tato budova stane skvostem nejen architektonickým, ale i ekologickým – mimo jiné bude mít její rozlehlá střecha dostatek místa pro umístění integrované fotovoltaické elektrárny, která by mohla zabezpečit téměř celou roční spotřebu elektřiny, a vytápění a chlazení by měly z větší části zajistit geotermální vrty.
Za druhé – a i v tomto případě Ostrava vyhrává na plné čáře – jde o plánovanou novou dominantu: mrakodrap Ostrava Tower, který se svými 238 metry výšky stane nejvyšší budovou v Česku (o 127 metrů vyšší než současná premiant AZ Tower v Brně a o 129 metrů vyšší než City Tower v Praze). Přitom nejde primárně o projekt města, nýbrž soukromého investora, v němž se svým návrhem vyhrálo soutěž duo progresivních brněnských architektů Chybik + Kristof. „Velmi vítáme to, že takový záměr vůbec vznikl, v územně plánovacích dokumentacích je tato plocha u Nové Karolíny totiž dlouhodobě určena pro výstavbu výškové dominanty,“ říká primátor Macura. „A vítáme také, že se do toho pustila soukromá firma s ostravskou ‚stálou adresou‘. Ostrava Tower je pro nás výjimečným projektem z více důvodů. Nejde jen o jeho vnější rozměry, ale také o sofistikovanost řešení zakládání stavby v daném území. A hlavně o to, že za ním stojí samotní Ostraváci – patrioti v tom správném smyslu slova,“ dodává.
Fajnová Ostrava
Ale opravdu za ním všichni stojí? A stojí i za jinými velkými projekty, které mění tvář Ostravy? „To je otázka, na kterou není univerzální odpověď. Na mnoha místech se dlouhá léta prakticky neinvestovalo, což u řady lidí vytvořilo dojem, že současná podoba města je stabilizovaná a definitivní. Ale mnozí například již nevnímají, že tam, kde dnes parkují svá auta, jsou proluky po dávno zbouraných domech. A naše snahy tyto proluky, ale i další volné plochy po mnoha letech stavebního klidu zastavět a město tak učinit kompaktnější, živější a ekonomičtější, pochopitelně narážejí na různé reakce. Snažíme se ovšem všechny významné projekty představovat již ve fázi jejich vzniku i v postupném vývoji a dotazy průběžně vysvětlovat. Nemám sice žádnou oficiální statistiku, ale osobně jsem přesvědčen, že většina Ostraváků současným proměnám svého města fandí,“ říká Macura.
Ostatně právě on byl jedním z těch, kteří v roce 2015 iniciovali vypracování nového strategického plánu města na období do roku 2023 s výhledem do roku 2030. Plán však nevznikal pouze na úřednickém stole, na jeho podobě se ve finále podílelo přes 20 tisíc místních obyvatel, což je unikátní číslo nejenom v rámci Česka, ale celé (nebo minimálně střední) Evropy. Dostal název FajnOVA (zkratka Fajnova Ostrava) a od samého počátku obsahuje naprostou většinu projektů, jež se zde realizují. „Ke komunikaci mezi městem a obyvateli využíváme řadu kanálů včetně pořádání veřejných debat a projednávání jednotlivých záměrů. Důležitou roli při komunikaci sehrává i Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA). Jeho hlavní role je však v určování urbanistického rozvoje města. Funguje od předloňského roku, jen si dnes vyčítám, že jsme ho měli založit daleko dříve,“ doplňuje Macura.
Tenhle nápad vnuknula místním zastupitelům mimo jiné pracovní cesta do baskického Bilbaa, které má s Ostravou společnou jednu podstatnou věc − původně špinavé průmyslové město se po útlumu výroby a ničivých povodních rozhodlo k radikální změně kurzu. Ta spočívá i v tom, že systematicky plánuje svůj budoucí rozvoj v horizontu deseti, dvaceti až třiceti let. A díky Guggenheimovu muzeu, novému konferenčnímu centru, koncertní hale a také mrakodrapu, byť jen 165 metrů vysokému, který vytváří moderní dominantu města, se z něj stal jeden z nejvyhledávanějších turistických cílů Evropy. Díky čemuž se v Bilbau zlepšil život a i se zvýšily výdělky místních obyvatel a stalo se z něj nové regionální centrum.
Na stejné cestě vzhůru je teď i Ostrava, která je součástí širší aglomerace s jednou z nejvyšších hustot osídlení ve střední Evropě – v okruhu 100 kilometrů žije na šest milionů lidí. „V rámci našeho regionu jsme konfrontováni hlavně s konkurencí polských měst, jako jsou Katovice nebo Krakov, která za posledních dvacet let urazila obrovský kus cesty dopředu. Čerpala přitom mimo jiné z takové podpory centrální vlády, o které se Ostravě může jenom zdát. My jsme ale historickými zkušenostmi naučeni spoléhat se především sami na sebe, což nám dává sílu a energii, kterou jiná města nemají. Určitě chceme roli Ostravy jako regionální metropole prostřednictvím připravených projektů posilovat.
Nebereme to však jako nevypsanou soutěž s Prahou či Brnem ani s Katovicemi nebo Žilinou, nýbrž především jako cestu ke zlepšování kvality podmínek pro život v našem městě,“ říká Tomáš Macura. Nejvyšší budova v Česku tak bude možná pouze „plamenem na kahanu“, ale plamenem významným a ikonickým, bez kterého by Ostrava nebyla tak osvícená a kompletní.
•
