Naše ekonomika založená na komplikované a dalekosáhlé logistice se neobejde bez obalů, které plní řadu funkcí od ochranné přes přepravní až po marketingovou a informační. Jejich množství přibývá a tím roste i objem odpadu z nich. Evropská unie se to rozhodla změnit prostřednictvím nových jednotných pravidel.
„V DS Smith oceňujeme, že směrnice zavede odstupňovaný systém poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců. Jednoduše řečeno, čím recyklovatelnější obal, tím nižší poplatek výrobce platí. Tento systém efektivně odměňuje podniky za vývoj a používání udržitelnějších obalových řešení,“ říká Martin Němec v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. Nová regulace je podle něj na místě, protože rozsah výzvy omezit odpady z obalů je takový, že samotný trh by ji nebyl schopen efektivně řešit.
Evropský parlament letos na jaře přijal novou regulaci známou pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), která má obalový odpad redukovat. Jde z vašeho pohledu správným směrem?
Z pohledu DS Smith je PPWR určitě krokem správným směrem. Nařízení si klade za cíl snížit množství obalového odpadu a zlepšit udržitelnost v celé EU, a to snížením o pět procent do roku 2030, o deset procent do roku 2035 a o patnáct procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 2018. Jako přední výrobce obalů to vnímáme jako nelehký úkol, ale zároveň jako úkol nezbytný pro udržitelnou budoucnost.
Nařízení se zabývá všemi fázemi životního cyklu obalu od návrhu po likvidaci. Nevstupují legislativci až příliš na pole, které už by mělo patřit iniciativě podnikatelských subjektů? Nebo tento přístup nové úpravy naopak oceňujete?
Domnívám se, že v tomto případě je regulace na místě. Inovace v průmyslu a iniciativy firem mohou udělat hodně, ale rozsah výzvy je takový, že samotný trh ji nebude schopen efektivně řešit. PPWR vytváří jednotný rámec pro celou EU, usnadňuje volný pohyb zboží a zajišťuje rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. Z našeho pohledu nabízí nařízení komplexní řešení zaměřené na prevenci vzniku odpadu a podporu recyklace. Stanovuje jasné cíle a časové rámce, což nám i dalším firmám dává směr pro naše strategie. PPWR navíc vytvoří i předvídatelné prostředí pro inovace a investice. To je zásadní pro budoucí rozvoj našeho odvětví.
Hlavním cílem je snížit množství obalového odpadu, takže norma omezuje použití některých druhů obalů, zejména jednorázových a nerecyklovatelných. Co to bude znamenat pro praxi? Existují adekvátní náhrady nebo to bude podobné jako s papírovými taškami, které ty igelitové prostě v ledasčem nenahradí?
PPWR skutečně přináší významné změny. Od roku 2030 bude zakázáno používání některých typů plastových obalů, jako je smršťovací fólie jak pro skupinové balení, tak i pro jednorázové obaly. PPWR klade zásadní důraz na opakovaně použitelné a recyklovatelné obaly. Do roku 2030 musí být všechny obaly v EU recyklovatelné. Nám i ostatním výrobcům to umožní vyvinout adekvátnější náhrady nevyhovujících obalů. Zajímavé je, že kartonové obaly jsou vyňaty z cílů pro opakované použití. To naznačuje jejich potenciál jako udržitelné alternativy v některých případech, což je pro nás v DS Smith velmi pozitivní zpráva.
Důraz je kladen na opakované použití a recyklovatelnost, které jsou povinné pro každý obalový materiál. Neměly by se tyto principy doplňovat a jeden nahrazovat druhý, pokud ten v daném případě nedává smysl?
Skutečně vidíme, že tyto principy se mají vzájemně doplňovat a v některých případech může jeden nahradit druhý, pokud to dává smysl. PPWR uznává potřebu flexibility. Stanovuje cíle pro opakované použití přepravních obalů – 40 procent do roku 2030, 70 procent do roku 2040 – a recyklovatelnost všech obalů do 2030. Nařízení bere v úvahu specifické potřeby různých obalů. Jak jsem již zmínil, kartonové obaly, které jsou naší specialitou v DS Smith, jsou vyňaty z cílů pro opakované použití. Je to uznání vysoké míry recyklace, která se již na kartonové obaly vztahuje, a ukazuje, že v některých případech může být recyklace vhodnější. Tato flexibilita nám v DS Smith umožňuje zvolit nejvhodnější přístup pro každý typ obalu.
V rozborech PPWR se zmiňuje i podpora opakovaného použití a recyklace. Jakou má formu, je zde i nějaká pozitivní motivace?
PPWR podpoří trend opětovného použití a recyklaci obalů stanovením ambiciózních cílů. V DS Smith oceňujeme, že PPWR zavede odstupňovaný systém poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců. Jednoduše řečeno, čím recyklovatelnější obal, tím nižší poplatek výrobce platí. Tento systém efektivně odměňuje podniky za vývoj a používání udržitelnějších obalových řešení. I když PPWR nemusí přímo zmiňovat konkrétní finanční pobídky, tvoří prostředí, které přirozeně podporuje a odměňuje udržitelné obalové postupy.
Nařízení stanovuje specifické cíle pro minimální obsah recyklovaných materiálů v obalech do roku 2030 a 2040. Jak vypadají a nakolik jsou při dnes známých technologiích reálné?
PPWR stanoví konkrétní cíle pro minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech do roku 2030. Očekává se, že tyto cíle budou 30 procent pro kontaktní PET obaly, 10 procent pro ostatní plasty, 30 procent pro jednorázové plastové nápojové lahve a 35 procent pro ostatní plastové obaly. Obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech zůstává ve srovnání s jinými materiály neuvěřitelně nízký, je tedy normální, že se EU rozhodla přijmout povinné cíle. Dosažení těchto cílů bude záviset na dalším technologickém pokroku v oblasti recyklace a schopnosti průmyslu se přizpůsobit. V DS Smith vidíme rostoucí tlak na vývoj v této oblasti, což by mělo pomoci tyto cíle splnit.
Bohulibě určitě zní cíl omezit prázdné místo v obalech, zejména v oblasti e-commerce. Je celkem běžné, že vám přijdou boty v krabici na banány. Jak ale optimalizovat metodu balení, když je tak nepřeberná škála produktů různých rozměrů a tvarů?
V DS Smith jsme vyvinuli několik přístupů k řešení tohoto problému. Nabízíme flexibilní obalové systémy, včetně nastavitelných krabic nebo obalů s perforovanými liniemi, které lze snadno upravit na požadovanou velikost. Zavedli jsme také automatizované balicí systémy, které dokážou analyzovat rozměry produktů a vybrat nebo vytvořit nejvhodnější obal. Dále jsme investovali do vývoje softwarových řešení pro optimalizaci balení. Tyto systémy dokážou vypočítat nejefektivnější způsob balení pro každou objednávku, minimalizovat prázdný prostor a snížit spotřebu materiálu. V neposlední řadě nabízíme širokou škálu velikostí obalů, což našim zákazníkům umožňuje vybrat si ten nejvhodnější pro jejich produkt. Jsem přesvědčen, že kombinace těchto přístupů může výrazně snížit prázdný prostor v obalech a zefektivnit celý proces balení nejen v sektoru e-commerce.
Už jste zmiňoval konkrétní cíle snižování obalového odpadu, kterého má být do roku 2040 o 15 procent méně oproti roku 2018. Není to dost zdrženlivá meta?
Tyto cíle představují postupný přístup ke snižování odpadu, zohledňující složitost problému a čas potřebný pro přizpůsobení průmyslu. V DS Smith si uvědomujeme, že jde o změnu celého systému, vyžadující rozsáhlé investice od výrobců – od úpravy balicích linek až po změny v dodavatelských řetězcích. Pro úspěšnou ekonomiku musí být změny dobře promyšlené. Realistické cíle mají větší šanci na úspěch než nedosažitelné. Klíčové bude průběžné hodnocení pokroku a případné stanovení ambicióznějších cílů, pokud to bude možné.
Do roku 2029 zároveň musí členské státy zajistit sběr alespoň 90 procent určitých formátů obalů. O které jde konkrétně a nakolik to vidíte jako reálné v případě České republiky?
Do roku 2029 budou muset členské státy zajistit, aby bylo sesbíráno alespoň 90 procent plastových lahví a dalších jednorázových plastových obalů. Pokud jde o Českou republiku, považujeme tento cíl za náročný, ale dosažitelný. Již nyní vidíme pozitivní kroky směrem k efektivnějším systémům třídění a recyklace, a to nejen prostřednictvím legislativních změn, ale také větším zapojením průmyslu a spotřebitelů. Důležitá bude spolupráce mezi státními institucemi, výrobci a obalovými společnostmi při vytváření infrastruktury, která podpoří efektivní sběr a recyklaci. Pro nás v DS Smith je to velká příležitost. Neustále inovujeme naše obalová řešení s důrazem na recyklovatelnost, minimalizaci plastů a využívání alternativních, udržitelných materiálů.
Asi se nepletu v tom, že obecně největší problém představují plasty. V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Jen pro ilustraci: tuzemská spotřeba plastových obalů podle České asociace odpadového hospodářství vzrostla mezi roky 2003 a 2021 o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Vidíte jako výrobce obalů cesty, jak tento trend zvrátit?
Máte pravdu, plasty představují v oblasti obalového odpadu významnou výzvu. V DS Smith vidíme několik způsobů, jak tento trend zvrátit, počínaje investicemi do zlepšování recyklačních technologií a infrastruktury. Svou roli potvrzujeme vývojem a implementací alternativních materiálů, které jsou udržitelnější. Klíčový je také redesign obalů – snažíme se minimalizovat použité materiály a zlepšit recyklovatelnost. To znamená například omezení používání kompozitních materiálů, které se obtížně recyklují. V neposlední řadě je zásadní vzdělávání spotřebitelů a podpora jejich zapojení do správného nakládání s obalovým odpadem. Věřím, že díky inovacím a správným pobídkám můžeme dosáhnout významného pokroku v obrácení současného trendu růstu plastových obalů.
Vy jste například vyvinuli pro firmu Schneider Electric řešení, které omezuje potřebu plastu a zároveň je opakovaně použitelné. Jak s odstupem doby obstálo v praxi?
Naše řešení pro Schneider Electric se v praxi osvědčilo velmi dobře. Po roce používání jsme dosáhli úspory 190 tun papíru a více než 56 tisíc obalů ročně. Toto řešení nejen minimalizuje odpad, ale také přispívá k omezení emisí skleníkových plynů díky opakovanému využívání obalů. Navíc jsme zavedli systém měření udržitelnosti – na každém obalu je tabulka zaznamenávající počet cest mezi dodavateli a odběratelem, což poskytuje vizuální indikátor udržitelnosti. I další jeho aspekty jsou ale brány v potaz – je s ním lehká manipulace, je logisticky úsporný díky možnosti přepravy ve složeném stavu a podobně. Krásně to ukazuje, že design obalu je zásadní a musí se myslet na spoustu aspektů.
Lepenka může nahradit plast i ve specifických případech, jak prokázalo vaše řešení obalu na kyslíkové lahve pro leteckou společnost Smart Wings. Je o takový obal zájem i mezi dalšími aerolinkami?
Ano, řešení pro Smart Wings bylo velmi specifické. Tento obal úspěšně nahrazuje tradiční plastové řešení na přepravu kyslíkových lahví a nabízí stejnou úroveň bezpečnosti při výrazně nižších nákladech a s mnohem menším dopadem na životní prostředí. I když nemáme konkrétní informace o poptávce od jiných leteckých společností, jsem přesvědčen, že toto řešení má velký potenciál pro široké využití v celém leteckém průmyslu. Tento obal přináší desetinásobné snížení nákladů ve srovnání s předchozím plastovým obalem – argument, který podle mě osloví každou leteckou společnost. Navíc je tento obal snadno recyklovatelný a lehčí, což pomáhá snižovat spotřebu paliva a emise. To je důležité pro letecké společnosti, které se snaží zlepšit svůj environmentální profil. Jsme připraveni představit toto inovativní řešení dalším zájemcům, nejen leteckým společnostem, a věřím, že jim můžeme pomoci dosáhnout podobných úspor a environmentálních přínosů jako ve Smart Wings.
Zvláštní kapitolou jsou potraviny, u nichž plastové obaly hrají zásadní roli kvůli trvanlivosti a ochraně zdraví spotřebitele. Je představitelné, že se podaří plasty výrazně omezit v tomto citlivém sektoru?
Jsem přesvědčen, že je to představitelné, a máme konkrétní příklady, jak toho dosáhnout. Vezměme si například naše inovativní řešení DS Smith Easy Bowl. Tento obal snižuje použití plastů až o 85 procent u obalů na čerstvé potraviny, včetně masa. Easy Bowl se skládá z vlnité lepenky pokryté tenkou plastovou ochrannou fólií a flexibilním materiálovým těsněním. Zásadní je, že tento obal zachovává kvalitu a čerstvost produktu, zajišťuje vzduchotěsné uzavření a podporuje balení v modifikované atmosféře. Tento příklad ukazuje, že je možné výrazně snížit množství plastů i u potravin, kde jsou tradičně považovány za nezbytné, a přitom zachovat všechny důležité funkce obalu. Navíc už se nám tento obal i osvědčil a na Slovinsku už koncoví uživatelé běžně nakupují potraviny značky Panvita zabalené v Easy Bowl. S dalším vývojem technologií a materiálů očekáváme, že se nám podaří ještě více snížit množství plastů v potravinářském průmyslu, přičemž bezpečnost a kvalita potravin zůstanou na prvním místě.
Pro vaše zákazníky, tedy výrobce nejrůznějšího zboží, jsou zásadní náklady. Nebudou udržitelnější obaly prakticky vždy znamenat jejich růst?
Toto je běžná obava, ale realita ukazuje, že udržitelnější obaly nemusí nutně znamenat růst nákladů. V mnoha případech mohou vést k dlouhodobým úsporám. Již zmíněné obalové řešení pro Schneider Electric přineslo významné úspory materiálu. Podobně naše kartonové obaly na kyslíkové lahve pro Smart Wings přinesly desetinásobné snížení nákladů ve srovnání s předchozím plastovým řešením. I když počáteční investice do vývoje udržitelnějších obalů může být vyšší, dlouhodobé ekonomické přínosy je často převáží. Udržitelnější obaly mohou vést k efektivnějšímu využívání materiálů, snížení logistických nákladů díky nižší hmotnosti a v případě opakovaně použitelných obalů k významným úsporám v dlouhodobém horizontu. Navíc s rostoucím tlakem na udržitelnost ze strany spotřebitelů a regulátorů se investice do udržitelných obalů stává strategickou nutností.
Co je z vašeho pohledu zatím největší překážkou pro rozvoj ekologičtějšího obalového hospodářství?
Největší překážkou je komplexnost systému a potřeba koordinované změny v celém hodnotovém řetězci. Obalový průmysl zahrnuje mnoho aktérů s různými potřebami. Například recyklovatelný obal je zbytečný bez infrastruktury pro jeho sběr a recyklaci. Ekonomická stránka je také výzvou. Přechod na udržitelnější obaly vyžaduje významné investice. Problémem je i regulace a standardizace, kde rozdíly mezi zeměmi komplikují globální řešení. Překonání těchto překážek vyžaduje holistický přístup, lepší spolupráci, sdílení znalostí a koordinovanou regulaci na globální úrovni.
Které materiály dnes jakožto výrobci vidíte jako obaly budoucnosti?
Budoucnost obalů vidíme především v materiálech, které jsou udržitelné, recyklovatelné a zároveň splňují vysoké nároky na ochranu a bezpečnost produktů. Klíčovou roli v této vizi hrají lepenka a další materiály na bázi papíru. Jak jsme viděli na příkladech našich obalů pro kyslíkové lahve nebo Easy Bowl pro potraviny, lepenka se ukazuje jako vhodná náhrada plastů v řadě aplikací. Velký potenciál vidíme také v inovativních biomateriálech vyrobených z obnovitelných zdrojů, jako jsou rostlinné zbytky nebo mořské řasy. Pokročilé recyklované plasty, s rozvojem nových recyklačních technologií, nabízejí možnosti pro vytváření vysoce kvalitních recyklovaných plastů pro náročné aplikace. Důležitým trendem je také vývoj chytrých obalů, potenciálně obsahujících senzory nebo indikátory, které poskytují informace o stavu produktu nebo usnadňují sledování v dodavatelském řetězci. Budoucnost obalů však nevidíme jen v jednom konkrétním materiálu. Jde spíše o chytrý mix různých materiálů a technologií optimalizovaných pro konkrétní aplikace. Klíčové je, aby tyto materiály byly součástí cirkulárního systému, kde je lze efektivně recyklovat nebo znovu použít.
Martin Němec
Je respektovaným odborníkem v oblasti obalových řešení. Jako sub-regionální ředitel pro střední Evropu ve společnosti DS Smith Packaging využívá své bohaté zkušenosti a vzdělání z ČVUT, doplněné o MBA z prestižní Cambridge Business School. V rámci profesní kariéry započaté v roce 1997 prošel řadou vedoucích pozic v renomovaných firmách. V DS Smith Packaging působí sedmým rokem. Pod jeho vedením se společnost zaměřuje na vývoj stoprocentně recyklovatelných obalů a zavádění energeticky účinných technologií ve výrobě. Mimo svou profesionální kariéru se Martin Němec věnuje rodině a své vášni pro youngtimer vozidla.
DS Smith je jedním z předních světových dodavatelů udržitelných obalů na bázi vláken a působí v oblasti recyklace a výroby papíru. Je přítomna ve více než 30 zemích a zaměstnává přes 30 tisíc lidí.
•
