Skupina Omnipol nedávno koupila společnost Aircraft Industries. Ta byla převážně v poslední době v hledáčku médií kvůli ruským majitelům. Prezident skupiny Jiří Podpěra (48) přibližuje okolnosti této akvizice, jaké má Omnipol se společností plány a co je podle něho klíčové ve vztahu státu a soukromých firem v obranném průmyslu.
V březnu Omnipol oznámil, že kupuje od ruských majitelů kunovickou společnost Aircraft Industries. Co vás k tomu vedlo?
Už loni jsme s Aircraft Industries na Dubai Airshow 2021 pod patronací ministerstva průmyslu a obchodu podepsali dohodu o strategické obchodní spolupráci na zahraničních trzích, tedy na export letounů L 410 NG na trhy mimo Rusko, na které byl Aircraft v drtivé většině orientovaný. S Aircraft Industries jsme spolupracovali dlouhodobě, nejen obchodně, ale i výrobně. Naše dceřiná skupina MESIT jim například dodává komponenty a letecké přístroje.
Foto: Marek Musil
Čtyřistadesítky jsou ve světě velmi žádané díky svým vlastnostem a my v nich vidíme obrovský potenciál. Naším primárním motivem při zvažování budoucí akvizice tedy bylo zachování těchto aktivit. Nelze také opomenout, že pád Aircraftu by měl negativní dopad nejen na ekonomiku regionu, ale zejména na celý letecký průmysl a jeho dodavatelský řetězec v celém Česku. Tisíc zaměstnanců by přišlo o práci a Česko by ztratilo největšího výrobce dopravních letounů s 80letou historií. To jsme nemohli dopustit. V Kunovicích nás čeká kus práce, ale pro český letecký průmysl je to správný krok.
Kvůli válce na Ukrajině muselo jít o složitý proces. Jak nákup firmy od ruských majitelů probíhal?
Jako nákup jakékoli jiné společnosti, i když jsme museli reagovat velice rychle, jinak by mohlo být pro Aircraft Industries pozdě. Situaci nyní komplikuje válka na Ukrajině a sankce uvalené na Rusko, ale veškeré procesy probíhají v souladu s platnou legislativou, vše je pod přísnou kontrolou.
Takže kontrakt zatím není dokončen?
Je. Všechny formální úkony byly již dokončeny a nyní jsme stoprocentním vlastníkem společnosti.
Jaké jsou další kroky s Kunovicemi?
Cíl je jasný a prostý – udržet Aircraft celosvětově na špici výrobců malých dopravních letounů, jinými slovy „dostat ho zpátky na mapu“. Nebude to však jednoduché kvůli okolnostem na současném trhu. Jak jsem již zmínil, půjde nám v první řadě o přesun obchodního zaměření Aircraftu na jiné trhy, než je Rusko, a o expanzi do dalších zemí, a to i v oblasti servisních služeb.
Vymění se v Kunovicích management nebo i širší jádro zaměstnanců?
O něčem podobném v tuto chvíli neuvažujeme, ředitelka Plšková společnost povede nadále. Je třeba myslet na motiv, proč jsme do tohoto obchodu vstoupili. Nešlo a nejde nám o změnu managementu nebo výrobních postupů, ale o zachování kvalitní značky. Aircraft se netýká pouze výroby a vývozu letounů, ale především technologií a know-how.
Zaměstnává také řadu odborníků na opravu a údržbu současných strojů, původních L 410, kterých je po světě v aktivní službě několik set. To je obrovské číslo na středně velký podnik ze Slovácka. Rádi bychom ať soukromým, nebo státním majitelům poskytli a rozšířili dostupný servis.
Naznačil jste potřebu diverzity v klientském portfoliu. Ta je nyní logická. Bude v budoucnu stát vaším klíčovým partnerem a odběratelem?
Tak tomu v současnosti není. Ostatně absolutní většinu obratu všech našich firem, nejen Aircraftu, tvoří export. Probíhají ale stále jednání s LOM Praha na dodání letounů L-39NG z Aera Vodochody, jež vlastníme s maďarským investorem, a na nejnovějším jednání s ministryní obrany jsme byli ujištěni, že zájem nadále trvá. Mají sloužit k výcviku ve středisku v Pardubicích, které provozuje státní podnik. Předpokládá se, že Aero podepíše smlouvu na první čtyři L-39NG ještě letos.
Ambice na státní zakázky u kunovických Aircraftů tedy máme. Dává to logiku vzhledem k všestranným schopnostem letounu L 410, který již dlouhodobě slouží v českém letectvu, a nový L 410NG by proto byl armádě prospěšný. Ale určitě nemůžeme stavět náš obchod z větší části na dodávkách českému státu. Musíme spolupracovat a hledat další teritoria – převážně na státní úrovni – a zákazníky. V případě civilních verzí letounů L 410NG také soukromé subjekty, například lokální letecké společnosti včetně cargo dopravců.
Jakou má vaše skupina pozici v leteckém průmyslu?
V českém leteckém průmyslu zcela klíčovou. Máme ve skupině dva největší vývojové a výrobní závody v této oblasti v Česku, a to Aero Vodochody a nyní i Aircraft Industries. Oba vyrábějí úspěšné a celosvětově známé letouny. Historicky se jich z těchto závodů vyvezlo tisíce kusů a stále jsou díky svým vlastnostem oblíbené a velké množství jich je stále v provozu. To je obrovské světové renomé. Jsme schopni stroje nejen vyrobit, ale i opravit a provádět údržby a modernizace. Klíčovým segmentem je také vývoj nových technologií.
Jak by měl stát přistupovat ke strategickým firmám leteckého a obranného průmyslu?
V ideálním případě by měl poskytovat plnou podporu a součinnost, pokud to jde. Tedy aktivně protlačovat „své“ domácí firmy při zakázkách. Samozřejmě jen tehdy, dává-li to smysl. V tom si dokážu představit větší podporu našeho státu. Nejde jen o nás. Dostane-li zakázku jedna z domácích firem, stát inkasuje hned dvakrát, protože daní v Česku a formou subdodávek poskytne práci dalším českým firmám.
Foto: Marek Musil
Soukromá firma se ale nikdy nemůže spoléhat pouze na stát. Samozřejmě, že by bylo žádoucí, aby stát pomáhal exportním firmám ve větší míře také pojištěním exportů, vydáváním bankovních záruk a exportním financováním, a to nad rozsah běžných komerčních bank. Bez toho se žádná proexportně orientovaná ekonomika neobejde. Nicméně vždy musíme spoléhat především sami na sebe, na své zkušenosti, odborníky a schopnost obchodního vyjednávání.
Nedávno oznámila vaše společnost Aero Vodochody kontrakt na dodání 12 letounů L-39NG do Maďarska. Jak se tento obchod vyvíjí?
Aero Vodochody podepsalo počátkem letošního dubna s velitelstvím maďarských obranných sil smlouvu na dodávku 12 proudových cvičných letounů L-39NG. Plníme tak své plány, kdy po dokončení dlouhotrvajícího vývoje nového letounu uzavíráme další velký kontrakt. Teď je vše v přípravné fázi, první letouny budou zákazníkovi dodané v roce 2024.
Většinovým majitelem Aera Vodochody je maďarský podnikatel Kristóf Szalay-Bobrovniczky, který má obsadit významný politický post, konkrétně ministra obrany. To může být ve vztahu k prodeji L-39NG do Maďarska kontroverzní…
Maďarský partner byl zástupcem investiční skupiny vlastnící majoritní podíl v Aeru Vodochody, to je pravda. Szalay-Bobrovniczky ale již odstoupil z postu šéfa mateřské společnosti Aera. Není v mé kompetenci jakkoli komentovat jeho ostatní aktivity.
Ovlivnilo jmenování Szalaye-Bobrovniczkého uzavření kontraktu?
Uzavření takového kontraktu je složitý proces, který trvá měsíce, v některých případech i roky. Dodávka letounů a celého výcvikového systému je sofistikovaná záležitost a jednání s maďarským zákazníkem probíhala dlouho, minimálně od roku 2016. Bylo nutné vyřešit veškeré specifikace k jeho co největší spokojenosti. Během všech jednání stejně jako při podpisu smlouvy jsme postupovali standardně. O jmenování Szalaye-Bobrovniczkého ministrem obrany jsme se dozvěděli až nyní.
Jak jsou na tom plánované obchody do dalších zemí?
V současnosti máme další kontrakty se zahraničními zájemci ve finální fázi. Zájem o letouny L-39NG je velký.
O jaké země konkrétně jde?
Teď se budu opakovat, ale uzavření obchodu o dodání letounu pro armádu je složitý proces, který podléhá mlčenlivosti, ochraně utajovaných informací a tak dále. S každou zemí je jednání jiné, ale neliší se v diskrétnosti, která je v našem oboru klíčová. Proto dokud není vše odsouhlaseno a uzavřeno, nemůžeme probíhající jednání komentovat.
Jak jsou na tom ostatní firmy Omnipolu z obchodního hlediska? Projevila se na jejich číslech válka na Ukrajině?
Na vývoz vojenského materiálu do Ruska uvalila Evropská unie embargo již v roce 2014 a na Ukrajině jsme žádný aktivní obchodní projekt neměli, takže v této oblasti nás současná situace příliš nezasáhla. Pardubická ERA dodává kromě vojenského programu rovněž pro civilní sféru letištní systémy po celém světě a velmi se jí daří. Od ropných plošin v Severním moři po složitě umístěné systémy v horách na Novém Zélandu zajišťuje hladký letecký provoz. Je toho mnohem víc.
MESIT má také portfolio klientů značně diverzifikované. Dodává součástky do Airbusů, letounů L-39 a L-39 NG, letounů L 410 a L 410NG vyráběných v Kunovicích či do urychlovače částic Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN nebo vyrábí náhlavní soupravy například pro Navy SEALs, vojenský útvar speciálních sil námořnictva USA.
•
