Olga Maximová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Czechitas Báry Bühnové, vnímá tuto disciplínu jako umění spojovat lidi, vytvářet partnerství a otevírat dveře tam, kde by jinak zůstaly zavřené. Díky své zkušenosti z českého i mezinárodního prostředí ví, že právě finanční udržitelnost je klíčová pro projekty se společenským dopadem. Ať už jde o vzdělávání žen v technologiích, podporu diverzity nebo rozvoj nových talentů, bez chytrého fundraisingu by tyto příležitosti pro tisíce žen vůbec nevznikly.
Co vás přivedlo k fundraisingu a proč vnímáte tuto oblast jako klíčovou právě pro projekty se společenským dopadem a ženy v technologiích – například program Women in Tech, Czechitas nebo třeba AI dětem?
K fundraisingu mě přivedla skvělá kariérní koučka po mé dlouholeté zkušenosti na britské ambasádě. Naučila jsem se vnímat fundraising jako spojení vztahů a strategie, umění i vědy. Vztahy jsou klíčovým kapitálem a v mezinárodním prostředí jsem pochopila, že bez zdrojů ani ty nejlepší projekty nevzniknou. V Czechitas jsem vybudovala fundraising od základů a viděla, že právě finanční udržitelnost rozhoduje o tom, zda se inspirativní myšlenka promění v dlouhodobý dopad. Oblast žen v technologiích považuji za zásadní – posiluje rovné příležitosti a přináší do inovací odlišný pohled. Prostředí Czechitas mi změnilo život i způsob, jak o technologiích přemýšlím a jak s nimi pracuji. Ukázalo mi také, jak důležitá je podpora mezi ženami, a tu chci posouvat dál.
Jako předsedkyně správní rady Nadačního fondu Czechitas Báry Bühnové dnes vidím, jak konkrétní pomoc mění kariéry i životy celých rodin. Fundraising pro mě není jen o penězích, ale hlavně o otevírání dveří, budování partnerství a propojování byznysu, nezisku a veřejné správy. Díky zkušenostem z mezinárodních projektů vím, že právě tato schopnost spojovat různé světy umožňuje růst a globální dopad.
Jaké nejčastější omyly nebo mýty vidíte u začínajících zakladatelů nebo zakladatelek, když se poprvé snaží získat finance?
Jedním z nejčastějších omylů je představa, že fundraising zvládne jeden člověk bokem, často na částečný úvazek a bez zkušeností. Stejně tak neplatí, že stačí pár schůzek a finance se začnou okamžitě hrnout. Realita je jiná, konkurence je obrovská a většina organizací hledá finance u stejných zdrojů. Zakladatelé často chtějí hned dosáhnout na velké částky, ale neuvažují o tom, že k prvnímu ano vede cesta přes mnoho odmítnutí, systematickou práci a průběžné vzdělávání. Velmi častým problémem je i to, že nemají data a neměří dopad svých aktivit. Bez toho nelze přesvědčit žádného většího dárce ani partnera, protože dnešní podpora se neopírá jen o dobrý příběh, ale hlavně o doložené výsledky. Fundraising je strategická disciplína, kterou je nutné budovat krok za krokem, a až tehdy začíná přinášet radost i skutečné výsledky.
Když organizace / projekty firmy stojí na startu, jak si mají poskládat svůj první „mix příjmů“ – tedy granty, firemní partnery, individuální dárce nebo vlastní tržby?
Na začátku je dobré vědět, že mix příjmů není nikdy úplně rovnoměrný. Vždycky bude jeden typ zdroje dominantní a je to tak v pořádku. Záleží na tom, kolik máte lidí, jaké mají dovednosti a co zvládnou. Pokud je v týmu jen jeden člověk, těžko může psát granty, vyjednávat s velkými dárci a ještě k tomu hledat impact investory – velmi brzy by pravděpodobně vyhořel. Proto je nutné mít jasno, na co konkrétně hledáte finance, v jakém časovém horizontu a hlavně komu řešíte problém.
To je úplně klíčové. Každý, kdo vás podpoří, od vás očekává, že vyřešíte něco, co ho pálí. Státu můžete říkat: vidíme, že vám dochází pracovní talent, a proto jsme tu my. Individuálním dárcům můžete pomoci naplnit jejich potřebu dávat a cítit smysl. Velkým impact investorům zase musíte doložit, že vaše práce přináší měřitelný dopad. Odpověď na otázku, jak si nastavit mix zdrojů, tedy není v tom, kolik procent připadne na granty, firmy nebo dárce, ale v tom, zda umíte jasně pojmenovat problém, který svým partnerům řešíte.
Co podle vás odlišuje krátkodobý sponzoring od skutečného strategického partnerství a jak je možné takové partnerství vyjednat / co jsou důležité aspekty pro to, aby se partnerství povedlo uzavřít?
Krátkodobý sponzoring je transakční, rychlá, často jednorázová podpora spojená například s logem na akci nebo mediální zmínkou. Má svůj smysl, ale jeho dopad je omezený. Strategické partnerství je naopak dlouhodobý vztah založený na dialogu, sdílených cílech a rovnováze. Nejde jen o peníze, ale o to, že obě strany si navzájem pomáhají a vytvářejí společnou hodnotu. Oba typy spolupráce mají své místo. Důležité je uvědomit si rozdíl, znát výhody a nevýhody a rozhodnout se, co chceme budovat. Pokud usilujeme o partnerství, musíme být připraveni na postupný proces – začít menšími projekty, vyjasnit si očekávání, právní i reportovací rámec a především udržovat dialog o tom, zda partner dostává to, co potřebuje, a zda to samé platí i pro nás. Klíčová je důvěra, transparentnost a jasná dohoda. Slovo partnerství není fráze, ale závazek. Funguje jen tehdy, když obě strany cítí rovnováhu a smysl, a právě proto jsou dlouhodobá partnerství tím, co posouvá projekty i firmy k udržitelnému růstu.
Jak mají zakladatelé prezentovat společenský dopad svého projektu, aby zaujal nejen investory, ale i firmy a dárce?
Prezentovat společenský dopad projektu znamená začít u jasného porozumění tomu, jakou změnu přinášíme. Nestačí popis aktivit, ale je nutné ukázat, jak se naše činnost promítá do života lidí, komunit nebo celého systému. Investory, firmy i dárce zajímá především odpověď na otázku: proč na tom záleží a co se stane díky jejich podpoře. Klíčem je evaluace a měření. Nestačí mít silný příběh, musíme mít i data, která ho podpoří. V praxi se často používají tři typy metrik společenského dopadu:
- Individuální změna – například kolik žen získalo nové IT dovednosti nebo práci díky programu.
- Komunitní a ekonomický přínos – třeba jak se zvýšila zaměstnanost v určitém regionu nebo jak se zlepšila dostupnost talentů na trhu.
- Systémový dopad – jak projekt přispěl k větší diverzitě v technologiích nebo k dlouhodobým změnám ve vzdělávacím systému.
Kombinace jasně popsané změny a konkrétních výsledků je tím, co dává projektům důvěryhodnost. Pokud zakladatelé dokážou propojit svoji vizi s důkazy, že skutečně posouvají společnost, mají mnohem větší šanci zaujmout různé typy podporovatelů.
Mnoho zakladatelů, a především pak žen, má pocit, že musí být prezentace dokonalá, než osloví partnera. Vy zdůrazňujete odvahu místo perfekcionismu – jak se to dá v praxi trénovat při fundraisingu?
„Buďte odvážná, ne perfektní“ bylo motto mé inspirace, mé mentorky Báry Bühnové, spoluzakladatelky Czechitas a proděkanky Fakulty informatiky Masarykovy univerzity pro průmyslové vztahy a spolupráci. Byla to velká osobnost českého IT a dala mi tolik, že jí to nikdy nemohu splatit. V praxi odvaha znamená jít s projektem ven i ve chvíli, kdy ještě není vše dokonalé. Přijmout, že se věci mohou pokazit, ale přesto udělat první krok – v tom bývají muži často lepší než ženy, protože my vidíme všechna rizika a zalekneme se.
Odvaha je také o dialogu a o tom, že se zajímáte o potřeby dárce či investora. Na první schůzce nejde o to zahltit partnera prezentací, ale ptát se: proč vy, jak do toho zapadá on, co by ten vztah mohl znamenat. Často právě toto naslouchání a schopnost vést konverzaci chybí. A odvaha je i o tom klást náročné otázky sami sobě: komu skutečně pomáháme a jak to víme? A pokud na to odpovědi ještě nemáme, tak je poctivě hledáme a pracujeme na nich dál.
Vy sama jste se vzdělávala v oblasti AI pro marketing a fundraising – jaké konkrétní příklady využití umělé inteligence byste doporučila začínajícím projektům?
Začínajícím projektům doporučuji hlavně jedno – prostě začít. Nemusíte hned ovládat všechny nástroje, důležité je obeznámit se se základy, pochopit, jak AI funguje, a naučit se přemýšlet kriticky nad tím, co vám vrací. Není cílem bezhlavě hltat všechny odpovědi, ale umět se dobře ptát, využít promtovací rámec a myšlenky pak strukturovaně rozvinout.
Tyto principy platí stejně pro fundraising, HR i umění. Nejlepší je vybrat si jednu nebo dvě konkrétní oblasti, které vás pálí a berou čas, a zkusit je zautomatizovat. Potom si vybrat jeden či dva nástroje a postupně je testovat. Jiná cesta než učení a iterace v podstatě neexistuje. Mně osobně se osvědčil například nástroj NotebookLM od Googlu, který dokáže z dlouhého textu, třeba grantové žádosti, připravit přehledný podcast. Pustíte si ho večer u večeře a v několika minutách máte shrnutí, které by vám jinak zabralo hodiny čtení. Takových příkladů začíná přibývat a je na každém z nás vyzkoušet, co konkrétně funguje.
Co je podle vás klíčové pro dlouhodobou udržitelnost fundraisingu, aby projekt nestál jen na jednom zdroji peněz?
Skutečně udržitelný fundraising není jen o získávání peněz, ale o strategickém řízení a hlavně o silné a přesvědčivé značce. Často se říká, že diverzifikace je klíčová. Ano, je důležité nestavět celý projekt na jednom zdroji, ale ani to není potřeba přehánět. V praxi se osvědčilo mít jeden až dva typy příjmů a ty dělat opravdu dobře, místo toho, abyste se snažili pokrýt všechno. Nemusí nahánět všechny zajíce – mnohem důležitější je mít jasný směr, konzistentní komunikaci a postupně budovat vztahy, které přinášejí stabilitu.
Nedávno jste vedla workshop pro účastnice vzdělávacího a mentoringového programu Women in Tech. Jakou jednu věc by měly účastnice Women in Tech udělat hned po vašem workshopu, aby se posunuly blíž k úspěšnému fundraisingu?
Aby byly odvážné, ne perfektní.
•
