„Před třiceti lety jsem na skautském táboře snil o tom, že všechno bude jednou fungovat na solární pohon a že na elektřinu budou jezdit i auta,“ prohlásil na diskusi v pražské Kunsthalle ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v Česku Josef Schwarz. Téma udržitelnosti, které se v 90. letech mohlo ještě jevit jako z románů Julese Verna, je v posledních letech velmi žhavé. Soláry máme, auta už na elektřinu jezdí a „vlajkovou lodí“, jež budí emoce, je hojně diskutovaný Green Deal. Udržitelná budoucnost, spojovaná se zkratkou ESG, je ale mnohem širší než jen energetika.
V Česku na snahu o nastolení udržitelnosti nahlíží mnoho lidí skepticky. „Dvacet let jsme byli ovlivněni dvěma prezidenty. První říkal, že nic jako klimatická změna není. A druhý, že Green Deal je zelený úděl. Deset let dával tomuto anglickému termínu negativní nálepku,“ řekl v rámci Euro Business Breakfastu ministr životního prostředí Petr Hladík. „Pro mě je to cesta udržitelnosti, dohoda pro život, dohoda pro budoucnost. My nemáme jinou cestu, řešme jen, jakým způsobem jí Česko půjde.“
Hledat racionální směr udržitelnosti je zásadní i podle nového prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje. „Mým úkolem je přesvědčit byznys a politiky, abychom neztráceli čas nesmyslnými bitvami, kdy se utvrzujeme v tom, že lze zcela zvrátit směr, a naopak se soustředili na to, co můžeme vyjednat,“ uvedl Rafaj. „Tedy aby Green Deal byl realistický, dosažitelný a abychom na jeho konci byli bezpečným kontinentem, měli dostatek vlastních produktů a nestávalo se to, co například v čipové krizi. Narušil se logistický řetězec a my jsme byli úplně rozhozeni. Nebo nedostaneme plyn a nastává katastrofa.“
Zleva: šéfredaktor týdeníku Euro Ondřej Hergesell a ministr životního prostředí ČR. Foto: Jan Rasch
Jako společnost jsme nový směr udržitelnosti ještě nepřijali, míní Rafaj. Nejvíc jej podle něj tlačí nadnárodní korporace, protože jejich matky filozofii už adoptovaly. „A pak pár osvícených nebo těch, kteří v tom našli svůj byznys. Ale za zavřenými dveřmi uslyšíte řadu nadávek. Jedna z asociací mi napsala, že mám omezit zelené šílenství. Chápu jejich reakci, ale daleko radši bych od ní dostal konkrétní body, které potřebují: například upravit konkrétní paragrafy nebo zajistit určité podmínky.“
Česko zaspalo
Problém Česka v otázce trendů udržitelnosti je, že si nechalo ujet evropský vlak, shodli se diskutující. „Ano, mnoho let jsme zaspali v oblasti instalace obnovitelných zdrojů, rozvoje naší elektrické soustavy, zaspali jsme v oblastech cirkularity, využívání zdrojů. Objem odpadu, který dnes sypeme do děr, je alarmující. Je to unikát, že materiál, který bychom měli využít, sypeme do nějaké díry a neustále jej skládkujeme,“ zdůraznil ministr Hladík. „Když pominu uhlí a lithium, Česko nemá žádné nerostné suroviny a zdroje. Odpad je zdrojem a tím, s čím je potřeba do budoucna pracovat.“
„Na debatě, která se dnes vede, mě nejvíc mrzí, že probíhá v roce 2023, protože měla probíhat nejpozději v roce 2013 jako v Evropě,“ řekl Rafaj. Právě v dekádě mezi lety 2010 a 2020 se podle něj v Bruselu odehrávaly nejdůležitější diskuse. „Ale tady jsme tomu nevěnovali dostatečnou pozornost. Politici si buď hráli na euroskeptiky, nebo Evropské unii vůbec nerozuměli a nedávali jí dostatečnou váhu, dostatečnou pozornost tomu ale nevěnoval ani byznys. Těch, kterých se to netýkalo, těm to nevadilo,“ podotkl nový šéf Svazu průmyslu a dopravy.
V otázce udržitelnosti mají Češi své silné i slabé stránky, jak popisuje aktuální zpráva Evropské komise. „Česko je dobré v boji s chudobou a ve snižování nerovností, slabší je v boji s klimatickou změnou nebo v čisté a dostupné energetice,“ uvedl Schwarz z Evropské komise. Klíčové pro tuzemsko jsou podle něj tři oblasti. „Fiskální udržitelnost – ve střednědobém i dlouhodobém horizontu je potřeba konsolidovat veřejné finance, protože bez toho udržitelnost není možná,“ řekl. Dále jsou to investice a reforma legislativního rámce bydlení a také reforma zákonů o obnovitelných zdrojích nebo umožnění decentralizace energetiky.
Zásadní také je, aby Češi – zjednodušeně řečeno – zvýšili svůj vyjednávací potenciál. „Jsme středně velkou, ne malou zemí Evropské unie. Když Češi mají argumenty, dokážou vytvořit vhodné koalice a mohou věci prosazovat. My ovlivňujeme, jak mohou vypadat,“ řekl ministr životního prostředí Hladík.
Rafaj připomněl, že sousední Polsko vyjednává o svých národních zájmech daleko lépe: „Polští vyjednavači dostávají od vlády ,v mašličkách‘ zadání, co a v jaké formě mají vyjednat. Viděl jsem to už před deseti lety a fungovalo to perfektně. Špičkovým způsobem stáli za svým národním zájmem a toho musíme také docílit.“
Česku by pomohlo, kdyby mělo na úřadech v Bruselu více svých zástupců, tvrdí Schwarz. „V Praze jsme malý tým, v Bruselu jsou tisíce úředníků, českých zástupců je v institucích relativně málo. V oblasti kyberbezpečnosti jsem nedávno nenašel nikoho, žádný Čech či Slovák není ani v oblasti transformace automobilového průmyslu.“
O příležitostech se málo mluví
Diskuse o udržitelnosti má v Česku dost negativní podtón, zdůrazňují se především rizika. ESG přitom přináší i příležitosti, uvedla Kateřina Bohuslavová, která ve skupině ČEZ zastává pozici chief sustainability officer. „ESG vnímáme jako řízení rizik a příležitostí. O příležitostech se ale málo mluví. Největší úkol pro energetiku je transformace k nízkoemisnímu nebo bezemisnímu portfoliu, na nějž je potřeba se dívat jako na možnost zkvalitnit život na celé planetě. Tohle téma nezaznívá dost často,“ prohlásila. „Určitě jsou tu byrokratické tlaky, je to náročné administrativně a nikdo neříká, že cesta to bude lehká, ale my ta rizika nějakým způsobem řídit musíme. A pokud to budeme dělat správně a budeme k ESG přistupovat pragmaticky, mělo by to zvýšit odolnost našeho byznysu a jeho plánu.“
Kateřina Bohuslavová, chief sustainability officer, ČEZ, a Marian Rusko, předseda představenstva, EG.D. Foto: Jan Rasch
Pozitivní cestu vidí i Marian Rusko, šéf představenstva distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON. „Cítíme se jako umožňovatel energetické transformace. Celé to vnímáme jako neuvěřitelnou šanci, vše od fotovoltaik na střechu se připojuje do naší distribuční soustavy, jsme také poskytovatelem služeb,“ řekl.
V rámci udržitelnosti bude pro firmy zásadní, aby i celý řetězec jejich dodavatelů vyhovoval novým požadavkům. Velké korporace jako ČEZ jich mají třeba desítky tisíc, takže nalezení a nastavení systému fungování nebude nic snadného. „Máme etický kodex pro dodavatele, součástí našich všeobecných podmínek jsou základní požadavky jako dodržování lidských práv nebo ekologický přístup k podnikání. Když máme podezření, že dodavatel nefunguje, jak by měl, tak jej šetříme. To je základ, který většina velkých firem dělá. Ale v rozsahu směrnice o due diligence a částečně o standardech to bude mnohem náročnější. Snažíme se najít systém, který bude dávat smysl,“ řekla Bohuslavová.
Některé firmy udržitelnou ideu razí od svého vzniku, jako třeba slovenský KOOR, který od roku 2010 nabízí energetické úspory nemovitostí a nově působí i v Česku. Jako první slovenská společnost prošla dobrovolně ESG ratingem. „Firmu se snažíme připravit na nástup nové, mladé generace a chceme, aby to v ní žilo. Přemýšlíme i nad zaměstnaneckými akciemi a dluhopisy, aby zelenosti a sociálnosti ti lidé věřili,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Milan Orlovský. Firma založila i zelený investiční fond.
Pro transformaci směrem k udržitelnosti jsou klíčové právě finance – zásadní roli proto hraje bankovnictví. Žadatele o úvěry budou banky důkladně prověřovat, zda splňují nejrůznější kritéria udržitelnosti. „Bude to regulatorní smršť, přijde v nejbližších letech. Bankovní sektor je jedním z nejvíce regulovaných odvětví. V eurozóně je o krok napřed, u nás máme okamžik se nadechnout a vnímat, co se stane, se zpožděním,“ řekl Martin Křivánek, který v tuzemské pobočce KPMG zastává pozici head of CEE Sustainability Services. „Banky budou velmi detailně vyhodnocovat kritéria, pravidel je tisíc a více stránek pro jednotlivé sektory.“
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
