Od GPS navigací k chytrým hodinkám

Garmin od začátku navrhoval své výrobky pro použití ve sportu a v přírodě a ze svých zásad se dodnes neodchýlil.

Zhruba před 15 lety byla značka Garmin synonymem přenosných automobilových GPS navigací. Oproti svým tehdejším konkurentům se ale Garmin dokázal vyrovnat s klesajícím odbytem autonavigací a pružně se přeorientoval na oblast nositelné elektroniky. Byla to prozíravost, nebo štěstí? Odpověď najdeme v příběhu firmy z kansaského Olathe.

Značka Garmin je typickým příkladem amerického snu, o kterém se píše v knihách. Náhodné setkání Garryho Butrella s Min Kaem koncem 80. let vyústilo v založení společnosti, která si vzala za cíl zpřístupnit běžným lidem vojenskou GPS technologii umožňující určit pozici uživatele na Zemi pomocí příjmu satelitních signálů. Název značky vznikl spojením počátečních písmen jmen obou zakladatelů a první výrobky značky cílily na využití v námořní, letecké, outdoorové a později s rozvojem digitálních map i v automobilové navigaci.

Právě na trhu automobilových navigací získal Garmin první zkušenost s takzvanou spotřební elektronikou. Tehdejší GPS navigace mívaly obvykle strohý design a prodávaly se na specializovaných místech. Rychlý a masivní zájem o automobilové navigace donutil Garmin zařadit v odděleních vývoje a designu vyšší rychlostní stupeň. Vysoké prodeje a spolupráce s většinou světových automobilek zajistily značce Garmin celosvětový úspěch. Ruku v ruce s úspěchem značky rostlo i jmění jejích zakladatelů. Zejména aktivnější Min Kao se v krátkém čase dostal mezi 300 nejbohatších Američanů.

Jak to v hi-tech bývá, mají některé úspěchy jepičí život. Automobilové navigace vyrostly velmi rychle, ale ještě rychleji rostla obliba chytrých telefonů, které u řady uživatelů postupně nahradily funkci přenosných automobilových GPS navigací. Pro výrobce navigací, mezi které patřily například Tom Tom, Mio nebo Navigon, nastaly krušné časy. Štěstím značky Garmin bylo její široké portfolio produktů a oblastí, v nichž působí. Garmin nikdy nesázel na jednu kartu a současně s úspěchem v autonavigacích investoval do vývoje ostatních oborů.

S poklesem zájmu o automobilové navigace přišel růst zájmu o ostatní obory a zejména outdoor. Přenosné turistické GPS navigace nacházely uplatnění při volnočasových aktivitách, jako jsou turistika, jízda na kole, jachting a další. Miniaturizací přenosných outdoorových navigací vznikly náramkové outdoorové navigace řady Foretrex, které si získaly oblibu zejména mezi vojáky.

Připomeňme si, že GPS přijímač dokáže určit polohu kdekoliv na Zemi. Bez ohledu na počasí, roční nebo denní dobu. Potřebuje k tomu jen baterie a výhled na oblohu. Za příjem GPS signálu civilní uživatelé nikdy neplatili žádné poplatky. Pozice uživatele se obnovuje obvykle každou vteřinu. Pokud jdete, běžíte, jedete na kole, na lyžích nebo na lodi, poskytuje navigace i údaje o aktuální rychlosti, zdolané vzdálenosti, nadmořské výšce a zaznamenává váš pohyb.

Nebylo složité pomocí softwarových úprav udělat z outdoorového Foretrexu první běžecký náramkový GPS počítač. Byl pojmenovaný Forerunner 101 a psal se rok 2003. Úmyslně neuvádíme, že se jednalo o hodinky, svými rozměry a designem měl Forerunner 101 k hodinkám stále ještě daleko. Dnešním jazykem bychom mohli ale uvést, že se již jednalo o „nositelnou elektroniku“. O prvních hodinkách můžeme u Garminu mluvit okolo roku 2005 s příchodem modelu Forerunner 305. První generace současných kultovních Garmin Fenix hodinek se na trhu objevila v roce 2012 v podobě outdoorových GPS hodinek, tehdy ještě bez „chytrých“ funkcí.

Jelikož byly Fenix hodinky od svého zrodu vyvíjené jako outdoorové hodinky, byly u nich vždy kladeny vysoké požadavky na odolnost a výdrž. Chytré funkce přišly až později, okolo roku 2015. V této velmi zkrácené historii můžeme najít důvod, proč chytré hodinky značky Garmin nabízejí oproti běžným chytrým hodinkám delší výdrž a vyšší odolnost. Garmin od začátku navrhoval své výrobky pro použití ve sportu a v přírodě a ze svých zásad se dodnes neodchýlil.

Přečtěte si také