Má-li se něco začít měnit, je třeba přejít od slov k činům. A právě to se podle zasvěcených v loňském roce dělo v rámci zelené transformace. „Za nejvýznamnější krok považuji posun od deklarací k praktičtějšímu pojetí ve firmách. V roce 2025 bylo vidět, že řada společností začíná vnímat udržitelnost méně jako reputační téma a více jako součást řízení rizik, nákladů a dlouhodobé konkurenceschopnosti,“ říká výkonná ředitelka Business Leaders Fora Michaela Stachová. Tlak regulace, trhu i zákazníků podle ní vede byznys k tomu, aby si poprvé systematicky mapoval své dopady, závislosti a slabá místa. „Není to revoluce navenek, ale důležitý posun uvnitř firem. Právě v této fázi se ukazuje význam dlouhodobé práce s lídry a managementem, kterou se Business Leaders Forum snaží podporovat,“ podotýká Stachová. A zdůrazňuje, že udržitelnost se postupně ze samostatné agendy mění v součást strategických rozhodnutí, což je klíčový předpoklad pro skutečnou transformaci české ekonomiky.
Nový plyn a šetrná demolice
Hmatatelné příklady nabízejí samy firmy. Třeba v innogy Česká republika považují za klíčový intenzivní rozvoj aktivit v produkci biometanu – udržitelné alternativy zemního plynu, která je chemicky prakticky identická, ale vzniká rozkladem organické hmoty, ideálně odpadu. „Je to pro nás velmi důležitý krok do nové oblasti, který vychází z rozvojové strategie naší skupiny na příštích deset let,“ říká finanční ředitel společnosti András Gróf.
Innogy plánuje v příští dekádě vložit do rozvoje byznysu a modernizace energetické infrastruktury řádově desítky miliard korun a jednou z klíčových oblastí je právě výroba biometanu. „Nedávnou akvizicí bioplynové stanice v Písku jsme začali naši novou strategii naplňovat a udělali jsme první krok ke vstupu na trh s biometanem, kde chceme dál růst. Do pěti let cílíme na výrobní kapacitu dva tisíce kubíků za hodinu,“ přibližuje Gróf.
Do přeměny provozu v Písku na biometanovou stanici firma investuje 150 milionů korun. Přestavbu plánuje provést letos a od roku 2027 chce zahájit výrobu biometanu a jeho vtláčení do sítě. „Jde o domácí obnovitelný zdroj a my naši produkci využijeme nejen pro naši síť CNG plniček, ale také pro naše zákazníky,“ uzavírá Gróf.
V developerské skupině Crestyl zase považují za svůj největší příspěvek k udržitelnosti v loňském roce recyklaci stavebního materiálu při demolici starého obchodního centra v Brně, na jehož místě vyroste nový multifunkční projekt Dornych. „Podařilo se nám plně zrecyklovat 95 tisíc tun sutin, což představuje 90 procent demolovaného materiálu. To je na poměry České republiky opravdu jedinečné,“ hodnotí marketingová manažerka společnosti Tereza Matějíková. Z výkopu stavební jámy se pak podle ní znovu využije plných 100 procent suroviny.
Dornych ale není jen příběhem o udržitelné demolici. „Nová čtvrť, kterou na jeho místě budujeme, bude certifikována na úrovni LEED Platinum – nejvyšším stupněm prestižní mezinárodní certifikace pro udržitelné stavby,“ říká Matějíková. Projekt kombinuje nájemní bydlení, hotel, polikliniku, kanceláře, obchody, služby i restaurace a kavárny. Součástí bude i částečně zastřešený volně přístupný veřejný prostor. „Komplexním přístupem – od odpovědné recyklace při demolici až po udržitelný design nové stavby – ukazujeme, že zodpovědnost k životnímu prostředí není jen slibem, ale konkrétním činem s dlouhodobým pozitivním dopadem,“ shrnuje manažerka Crestylu.
Jak se udržitelnost propisuje do praxe ve světě peněz, ukazuje společnost ZDR Investments, která spravuje fondy investující zejména do nákupních parků. Její přístup loni podle ESG manažerky Marcely Fujanové stál na kombinaci tří klíčových projektů. Prvním je certifikace BREEAM In-Use, kterou firma loni získala pro deset budov ze svého portfolia. „Tento mezinárodně uznávaný standard potvrzuje náš závazek k trvalému zlepšování, snižování spotřeby energií a vody a celkové optimalizaci provozu,“ podotýká Fujanová.
Za druhé společnost pokračovala v instalaci fotovoltaických elektráren na střechách svých retail parků, protože vlastní výroba obnovitelné energie snižuje uhlíkovou stopu a zvyšuje energetickou soběstačnost objektů. Třetím projektem pak byly takzvané
Light Green Fondy, kdy všechny fondy ZDR Investments splňují kritéria článku osm nařízení SFDR EU a prosazují environmentální a sociální aspekty v investičním procesu.
„Tyto iniciativy přinášejí měřitelné výsledky jako nižší spotřebu energie a vody, výrobu vlastní čisté energie, vyšší tržní hodnotu certifikovaných nemovitostí a lepší komfort pro jejich uživatele. Představují také strategickou investici do budoucnosti,“ uvádí Fujanová
Obce zaostřují na budoucnost
Experti ovšem zaznamenávají posun nejen v byznysu, ale i na straně veřejných institucí. „Vnímáme rostoucí zájem veřejné správy, zejména samospráv, posuzovat svůj rozvoj právě optikou udržitelnosti, včetně naplňování globálních cílů udržitelného rozvoje (SDGs),“ pochvaluje si Petr Pavelčík, ředitel obecně prospěšné společnosti CI2.
S tím podle něj souvisí také poptávka po vyhodnocení připravenosti území a infrastruktury s ohledem na klimatická rizika. Samosprávy se totiž zajímají o dopady změny klimatu také do budoucna, což se propisuje do jejich podpory adaptačních plánů včetně klíčových opatření – například k zadržování vody. „Vyšší pozornost je věnována také komplexním renovacím budov, monitoringu a úsporám energií. To je doprovázeno rozvojem komunitní energetiky a obnovitelných zdrojů,“ vypočítává Pavelčík
Základním parametrem zelné transformace je snižování uhlíkové stopy. Na něm se podle ředitele CI2 podílí soukromý i veřejný sektor. Emise v Česku podle nejnovějších dostupných dat v roce 2023 výrazně meziročně poklesly a vůbec poprvé se dostaly pod 100 milionů tun ekvivalentu CO2. „Data ukazují, že se postupně dekarbonizuje energetika, průmysl a sektor bydlení, nedaří se ale v dopravě a odpadech,“ podotýká Pavelčík. A přidává dobrou zprávu na závěr: české lesy s odezníváním kůrovcové kalamity začaly opět pohlcovat uhlík ve větší míře, než samy uvolňují do atmosféry.
•
