Titul Vizionář 2021 získalo šest subjektů, čestná uznání udělila odborná porota deseti inovačním počinům a Osobností projektu Vizionáři 2021 se stal Tomáš Mocek, vedoucí centra HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky soutěže vyhlásilo na konci loňského roku sdružení CzechInno, laureáti se pak sešli v květnu, aby převzali ocenění na ceremoniálu, který uspořádalo v Caffesion Gallery na Střeleckém ostrově v Praze.
Soutěž Vizionáři se ve svém nejnovějším vyhlášeném ročníku s koncovkou 2021 zaměřuje na vyhledávání, oceňování a zviditelňování výjimečných inovačních počinů v českém podnikání a na spolupráci aplikovaného výzkumu s praxí, které mají velký technologický, společenský nebo sociální přínos či jsou jejich kombinací.
Vizionáři 2021 po převzetí ocenění.
Odbornou porotu projektu Vizionáři 2021 tvořili zástupci renomovaných organizací a společností. Při rozhodování kladla důraz na společenský přínos inovací a na prospěšnost jejich uvedení do praxe v souvislosti s povzbuzením ekonomiky i rozvojem společnosti při pandemii nemoci covid-19. V současnosti se shromažďují přihlášky do ročníku 2022. Uzávěrka je 18. listopadu.
Držitelé titulu Vizionář 2021
• Společnost Červenka Consulting za software ATENA (Advanced Tool for Engineering Nonlinear Analysis) k modelování 3D tisku betonových konstrukcí a simulaci chování takto vyrobených konstrukcí v zátěžových podmínkách a jejich technologický a ekonomický přínos pro využívání 3D tisku ve stavebnictví.
• Konsorcium Centra alternativních ekologicky šetrných vysoce účinných antimikrobiálních prostředků pro průmyslové aplikace (AlterBio) vedené společností SYNPO. Tato akciová společnost, sdružující firmy Biomedica, Centrum organické chemie, Fatra, INOTEX, Univerzitu Palackého v Olomouci/Přírodovědeckou fakultu, Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně/Univerzitní institut a Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze, uspěla díky výzkumu, vývoji a nasazení do praxe inovací založených na modifikaci vybraných chemických substancí a jejich zakotvení do polymerní matice. Ta obsahuje například systém barvení látek FreshDye, vývoj akrylátového kopolymeru AgNOS pro využití v kosmetických aplikacích nebo nový systém ukotvení nanočástic stříbra na polyuretanovém nosiči. Uspěla rovněž díky technologickému, ekonomickému a společenskému přínosu pro přenos výsledků výzkumu do praxe, ochraně životního prostředí a ochraně zdraví obyvatel.
• Fyzikální ústav Akademie věd ČR za aktivity jím zřízeného centra HiLASE a pulzní laser pro medicínské, průmyslové a vesmírné aplikace (aktuálně nejvýkonnější na světě) a jeho technologický, ekonomický a sociální přínos pro medicínu a průmysl.
• Společnost OptiSolutions díky vývoji a uvedení na trh systému pro vizuální inspekci a zvýšení kvality obráběných dílů s využitím umělé inteligence a jeho technologický, společenský a ekonomický přínos pro průmyslovou výrobu a ochranu zdraví pracovníků ve výrobě.
• Společnost ŠMT s multifunkčním pracovištěm S-200 MT pro obrábění složitých a rozměrných obrobků rotačního charakteru a jeho technologickému a ekonomickému přínosu pro strojírenskou výrobu.
• Společnost VIA ALTA se systémem POLYBET – technologií na výrobu kompozitních výrobků z odpadních plastů a inertních plniv a jejich technologickému, ekonomickému a sociálnímu přínosu pro recyklaci odpadů a cirkulární ekonomiku.
•
