Cílem nové legislativy je začlenění evropské směrnice NIS 2 a posílení odolnosti kritické infrastruktury vůči kybernetickým útokům. Jedním z hlavních cílů nové legislativy je zvýšení kybernetické ochrany v energetice. Právě bateriová úložiště mohou totiž být slabým článkem celé infrastruktury. Vzdáleně řízené systémy lze v případě útoku použít k sabotování dodávek energie nebo destabilizaci celé sítě.
Ovládnutí fotovoltaických systémů by mohlo být zneužito k vydírání nebo k převzetí kontroly nad energetickou infrastrukturou. Problémem mohou být zejména baterie, které negarantují bezpečné uložení dat a dostatečné zabezpečení. Způsobů proniknutí do infrastruktury je víc. V době, kdy se energetický trh digitalizuje a decentralizuje, roste potřeba efektivní ochrany. Nový zákon zavádí povinnost provozovatelů těchto zařízení provést komplexní analýzu rizik a zavést bezpečnostní opatření, která zahrnují mimo jiné pravidelný audit, školení zaměstnanců a zpracování bezpečnostní politiky.
Foto: Shutterstock
Podniky mají 60 dnů na oznámení své činnosti Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a rok na zavedení opatření. Nedodržení těchto povinností může vést k sankcím až do stovek milionů korun. Klíčovým faktorem je lidský prvek. I ta nejlepší technická opatření mohou selhat, pokud zaměstnanci nejsou řádně proškoleni. Zvláštní pozornost by měla být věnována pravidelným simulacím útoků a testování reakčních scénářů.
Nový zákon není jen o povinnostech, ale i o příležitostech. Firmy, které dokážou aktivně reagovat a zavést robustní bezpečnostní opatření, mohou získat významnou konkurenční výhodu. V době, kdy se kyberútoky stávají stále sofistikovanějšími, je ochrana dat a systémů klíčová pro udržení důvěry zákazníků. Firmy by měly využít tuto příležitost, aby přehodnotily své současné bezpečnostní strategie a zvážily zavedení pokročilých technologií pro detekci a prevenci kybernetických útoků. Vzhledem k aktuálním trendům digitalizace a integrace obnovitelných zdrojů energie lze očekávat, že se kybernetická ochrana stane nedílnou součástí firemních strategií.
Kybernetická bezpečnost souvisí také s původem bateriových úložišť. Baterie vyrobené v Česku nebo v Evropě mají významnou výhodu v tom, že přestože některé komponenty, například články, jsou vyrobené v Číně, architekturu baterie, a zejména software používají vlastní. Díky tomu nemá čínský výrobce použitých součástek, který nedokáže zaručit plnou bezpečnost, vzdálený přístup do baterie a data jsou uložená v EU.
Tento přístup k výrobě a správě baterií zajišťuje, že jsou méně náchylné k manipulaci nebo zneužití, což je klíčové pro udržení bezpečnosti a stability jak pro zákazníka, tak pro energetickou soustavu.
Navíc české baterie jsou často vybaveny pokročilými bezpečnostními systémy, které monitorují a regulují jejich provoz. Tyto systémy mohou detekovat potenciální hrozby a reagovat na ně v reálném čase. Díky těmto opatřením jsou baterie vyrobené v Česku nejen bezpečnější, ale také spolehlivější.
Pavel Bursa, spolumajitel společnosti Resacs
•
