Reforma počítá se snížením počtu celních úřadů, ale zároveň posiluje jejich roli při vymáhání pokut a správních sankcí. Kritiku vyvolává zejména plánované omezení dohledu nad zaměstnáváním cizinců a změny v oblasti exekucí, proti nimž se ostře vymezila i Exekutorská komora ČR. O definitivním osudu novely, která by měla vstoupit v účinnost již začátkem července, rozhodnou nejprve poslanci ve třetím čtení.
Hlavním záměrem celnické novely je upravit současné kompetence Celní správy ČR. Ty budou v některých ohledech rozšířeny, v jiných naopak delegovány na jiné instituce. Jednou z nejvýznamnějších změn je zrušení dohledu nad zaměstnáváním cizinců, který by tak do budoucna neměli mít celníci na starosti. Jde zároveň o jeden z bodů, který opoziční poslanci a další odpůrci nejčastěji kritizují. Poukazují přitom na fakt, že počty cizinců v Česku setrvale narůstají, a dohled by proto měl být spíše posilován než omezován. Další navrhované změny pak spočívají v omezení kontrolních pravomocí nad pěstiteli máku a konopí a ve zrušení oznamovací povinnosti pro prodejce lihovin.
Foto: Shutterstock
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že novela je součástí širší reformy, která se dotýká i témat digitalizace a reorganizace státní správy. „V první fázi jsme v rámci konsolidačního balíčku k 1. červenci 2025 snížili počet celních úřadů z 15 na 6. V srpnu vláda schválila druhou část reformy, jejímž cílem je provést organizačně-kompetenční změny v právních předpisech upravujících působnost celní správy,“ uvedl Stanjura. Ministerstvo pod jeho vedením přitom reformu odstartovalo již v lednu 2024. Za její pomyslný začátek lze tak považovat konsolidační balíček, který by ve spojení s novelou měl znamenat zrušení až 300 celnických míst napříč republikou.
Přestože počet celníků a celních úřadů má klesat, v některých ohledech by se jejich pravomoci mohly naopak rozšířit. Celnický balíček totiž počítá s posílením jejich kompetencí při vymáhání pokut, poplatků a jiných správních sankcí. Postavení celníků by mělo být posíleno i v rámci trestního řízení – kritici ovšem upozorňují, že novela dostatečně neodlišuje rozsah těchto pravomocí od kompetencí, kterými již nyní disponuje Policie ČR, a obávají se možných kompetenčních sporů. Pozastavují se i nad legislativním přílepkem v podobě novely zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Podle ní by bylo možné zatížit letištní pozemky právem stavby až na 99 let, což by zároveň oslabovalo antiprivatizační ochranu největšího tuzemského mezinárodního letiště.
Exekutoři z novely radost nemají
Nejrazantněji Stanjurův balíček odmítla Exekutorská komora ČR, která jej považuje za krok směrem k právní nejistotě a ke snížení efektivity v oblasti vymáhání dluhů. Exekutoři upozorňují, že novela upřednostňuje stát jako věřitele na úkor ostatních věřitelů, například samoživitelů nebo zdravotních pojišťoven. Tento krok by podle nich mohl vést k vyšším státním výdajům na celní správu, která by paradoxně musela přijmout nové úředníky. Z původní ambice zúžení celnické infrastruktury by tak nakonec mnoho nezůstalo.
Dalším sporným bodem je rozdílný přístup celní správy a soudních exekutorů k vymáhání dluhů. Komora poukazuje na to, že celní správa vymáhá dluhy méně úspěšně (3,19 % oproti více než 30 % u exekutorů) a postrádá několikastupňový systém kontroly. Navíc je její postup podle exekutorů výrazně tvrdší – na rozdíl od nich vymáhá pohledávky veřejně a represivně, což by mohlo mít negativní dopady na osobní reputaci dlužníků. Celní správa by navíc nemusela pořizovat audiovizuální záznamy, poskytovat slevy na nákladech exekuce ani zastavovat bezvýsledné exekuce. To vše by mohlo vést k větší nejistotě a chaosu v systému vymáhání dluhů.
Celnický balíček, který obsahuje celkem 117 dílčích zákonů, již úspěšně prošel prvním a druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Poslanci o jeho definitivním osudu budou rozhodovat ve třetím čtení a v případě schválení bude postoupen Senátu. Novela, od které si Stanjurovo ministerstvo slibuje úsporu provozních nákladů, by teoreticky mohla vstoupit v účinnost již 1. července 2025, přičemž některé její části by měly účinnost odsunutou až na začátek roku 2026.
•
