Podle průzkumu agentury ResponseNow, který oslovil přes tisíc respondentů, se výdejní boxy staly dominantní formou vyzvedávání zásilek. V Praze, Brně a Ostravě je využívá devět z deseti lidí, a pro dvě třetiny dotázaných představují dokonce nejčastější způsob doručení. Jen desetina respondentů boxy vůbec nevyužívá – nejčastěji dávají přednost osobnímu odběru na prodejně (28 procent) nebo doručení domů (šest procent).
Zásilkovna se podle vlastních slov snaží brát estetiku vážně: boxy ladí s okolím, takže třeba do přírody používá už dnes barvu zelenou. Starší box v Ostravě (na snímku) má ještě původní červenou. Foto: čtk
Estetika boxů, která bývá předmětem debat, většinu veřejnosti zjevně netrápí. Vadí jen pětině dotázaných, a to především kvůli výrazným polepům a barvám. Naopak téměř polovina boxy hodnotí pozitivně a třetina k jejich vzhledu zůstává zcela lhostejná.
O zájmu zákazníků o výdejní boxy podle Alzy není pochyb – většina jejích klientů si doručení zásilky záměrně volí právě do AlzaBoxu. Společnost, která je nejznámějším provozovatelem tohoto typu výdeje, patří mezi lídry trhu a její boxy zná téměř každý, kdo se v průzkumech k tématu vyjadřoval. Vysokou známost mají také Zásilkovna (Packeta) se Z-Boxy, Balíkovna a PPL.
„Jsme si vědomi odpovědnosti, kterou s takovým postavením na trhu neseme – jak za provoz boxů, tak za jejich dopad na veřejný prostor,“ říká PR manažerka a mluvčí Alzy Eliška Čeřovská. Alza se proto rozhodla umožnit přístup do svých boxů i dalším doručovatelům, což dnes využívají všichni významní hráči včetně Balíkovny, PPL a DPD. Sdílení boxů vnímá firma jako cestu k udržitelnější a efektivnější budoucnosti doručování. Tento model má i praktické dopady: jeden sdílený AlzaBox může nahradit hned několik samostatných boxů různých provozovatelů. „Pro obce, jež hledají pohodlný způsob doručování, je to ideální řešení – zejména tam, kde chybí pobočka České pošty,“ dodává Čeřovská.
Obce o boxy často samy žádají
Přestože po celé republice stojí už zhruba 15 tisíc výdejních boxů, poptávka po nich stále převyšuje nabídku – a to nejen kapacitně, ale především z hlediska dostupnosti. Podle průzkumu společnosti Nielsen Admosphere, který si nechala zpracovat Asociace pro elektronickou komerci (APEK), chybí samoobslužné boxy v 28 procentech obcí do pěti tisíc obyvatel. Jinými slovy: v každé čtvrté malé obci si lidé zatím nemohou balík vyzvednout bez asistence.
Zákazníci přitom tento způsob doručování vnímají jako komfortní a praktický. Boxy pozitivně hodnotí 81 procent online nakupujících, nejčastěji oceňují jejich nepřetržitou dostupnost, ekologičnost a úsporu času. Výsledky průzkumu také ukazují, že výdejní boxy se staly běžnou součástí každodenní logistiky – více než dvěma třetinám dotázaných by jejich absence v okolí výrazně vadila. Se zrušením boxů by souhlasilo jen pět procent respondentů, s jejich omezením o něco více – 18 procent.
„Průzkum ukazuje, že výdejní boxy se staly běžnou a oblíbenou součástí života online nakupujících. Chceme otevřít diskusi o nastavení strategie umisťování výdejních boxů. Nejde jen o logistickou infrastrukturu, boxy se staly přirozenou součástí městského života. Naším cílem je zprostředkovat platformu pro jednání mezi samosprávami a poskytovateli služeb o podobě veřejného prostoru,“ uvádí Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci.
Trh si žádá víc boxů
Průzkum agentury ResponseNow zjistil, že výdejní box některého z dopravců má do vzdálenosti jednoho kilometru od domova téměř každý. Pro většinu (78 procent) lidí je přitom dostupný do 500 metrů. Šestnáct procent respondentů by však přivítalo, kdyby byly boxy ještě blíž – ideálně v těsné blízkosti domova, práce nebo školy.
Alza umožňuje přístup do svých boxů i dalším doručovatelům, což dnes využívají všichni významní hráči na trhu. Sdílení boxů vnímá firma jako cestu k udržitelnější a efektivnější budoucnosti doručování.
Vedle dostupnosti začíná být problémem i kapacita. V místech s vysokým počtem uživatelů bývají boxy rychle plné, což potvrzuje více než polovina dotázaných. Pět procent Čechů popisuje nedostatek volných schránek jako trvalý problém. Nejčastějšími důsledky jsou zpoždění zásilky nebo její přesměrování do jiného boxu – zkušenost s tím má 70 procent respondentů, přičemž 22 procent se opakovaně setkává s prodlením. Někteří provozovatelé se snaží těmto situacím předejít. Alza například garantuje, že pokud si zákazník zvolí doručení do AlzaBoxu, zásilka nebude přesměrována jinam. „V takovém případě zásilku vždy doručíme přesně tam, kam si ji zákazník objednal,“ uvádí mluvčí Čeřovská.
Vyšší kvalita života i dostupnost služeb
Možnost vyzvednout zásilku kdykoli považuje za největší výhodu 92 procent zákazníků do 54 let, jak ukázal průzkum agentury Nielsen Admosphere. Pro většinu lidí jsou výdejní boxy nejen symbolem flexibility, ale také způsobem, jak si zjednodušit každodenní život – fungují totiž v rámci běžných tras, například při cestě do práce nebo na nákup. Díky tomu je možné je přirozeně začlenit do městské infrastruktury – v blízkosti MHD, obchodních center či parkovišť. „Naším cílem je budovat síť boxů tak, aby zapadala do veřejného prostoru a zvyšovala kvalitu každodenního života,“ říká David Soukup z Packeta Group.
„Výdejní boxy už dávno nejsou jen místem, kde si vyzvednete zásilku – jsou funkčním a udržitelným prvkem městské infrastruktury. Pomáhají snižovat dopravní zátěž a lidem přinášejí pohodlí i flexibilitu. V Alze dlouhodobě věříme, že technologie mají sloužit lidem – proto dbáme nejen na to, kde boxy stojí, ale i jak vypadají a jak zapadají do okolí. Snažíme se být partnerem pro města i obce – nabídnout chytré řešení, které je funkční, šetrné a přínosné pro zákazníky,“ doplňuje Jakub Krejčíř, místopředseda představenstva společnosti Alza.cz. Rostoucí zájem o výdejní boxy žene jejich počet v ulicích rychle vzhůru – a s tím sílí i otázky, kam a jak tato zařízení umisťovat, aby nepůsobila rušivě. Architekti a urbanisté doporučují v ideálním případě začleňovat boxy dovnitř budov nebo je instalovat tak, aby ve veřejném prostoru nepřekážely.
Koordinovaná výstavba
Zásilkovna se podle vlastních slov snaží brát estetiku vážně: boxy ladí s okolím pomocí neutrálních barev – světle béžová se hodí k městským fasádám, zelená do přírody a šedá do technických zón. „Z-Boxy nejčastěji instalujeme ke stěnám budov, kde vizuálně splývají s architekturou. Pokud to místo dovolí, volíme výklenky nebo ploty. A pokud musí stát volně, přidáváme zadní polep, aby box nepůsobil jako cizorodý prvek,“ říká mluvčí Zásilkovny Ondřej Luštinec. Zásilkovna začíná své původní červené boxy nahrazovat decentněji zbarvenými variantami, které lépe ladí s okolní zástavbou. Umisťování boxů konzultuje s odbornými institucemi, včetně Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, a při instalaci se řídí pravidly pro veřejný prostor tak, aby boxy co nejcitlivěji zapadly do městského prostředí.
Vizuální podoba samotných boxů je dalším významným aspektem v debatě. Sami provozovatelé mají v poslední době snahu zakomponovat boxy do uličního prostoru tak, aby zbytečně nerušily okolí. „Design AlzaBoxů se snažíme přizpůsobit specifickým místním požadavkům. Například v historických částech měst často využíváme decentní šedý branding, který je vizuálně méně nápadný. Naším cílem je, aby AlzaBoxy zapadly do prostředí nejen funkčně, ale také esteticky,“ popisuje Čeřovská.
Na podobě boxů Alza spolupracuje s architekty, urbanisty a často i s památkáři. V brněnské části Komín bylo povolení podmíněno úpravou vzhledu boxu – výsledkem se stal originální design od místního grafika Tomáše Svobody, který se stal součástí konkrétního AlzaBoxu. Společnost tuto spolupráci s obcí prezentuje jako příklad praktického i estetického řešení.
V některých případech jsou boxy začleněny přímo do městského detailu – například jako součást zdiva nebo oplocení. Architekt Adam Gebrian takové řešení vítá: „Jakmile nahradíte část plotu boxem, který veřejnému prostoru dodá funkci, děláte pro město to nejlepší, co můžete.“
Ekologický přínos výdejních boxů
Jednou z nejvýraznějších výhod výdejních boxů je jejich pozitivní dopad na životní prostředí. Centralizovaný způsob doručování výrazně omezuje počet individuálních zásilek mířících přímo na adresy zákazníků. Podle výzkumu České energetické agentury může doručení do boxů snížit uhlíkovou stopu takzvané poslední míle až o 30 procent ve srovnání s doručováním „až ke dveřím“. Ekologický přínos potvrzují i urbanistická data: podle studie pražského Institutu plánování a rozvoje dokážou boxy v průměrném městě snížit hustotu zásilkové dopravy až o pětinu – tedy méně aut v ulicích a menší dopravní zátěž. Také provoz boxů je energeticky relativně nenáročný. Využívají úsporné LED displeje a senzory, které zapínají osvětlení pouze při detekci pohybu. V nočních hodinách – od 22 do 6 – zůstávají boxy obvykle zhasnuté. Aby zařízení co nejméně narušovala veřejný prostor, někteří provozovatelé navíc volí decentní barevná provedení.
Hledání problémů tam, kde nejsou
Ačkoli se výdejní boxy staly běžnou a vesměs vítanou součástí městského života, některým to nestačí. Městská terapeutka veřejného prostoru Veronika Rút přišla s „přelomovým“ manuálem, který má napravit údajně chaotické rozmístění těchto zařízení v českých ulicích. Kdo však čekal revoluci v přístupu k veřejnému prostoru, musí se spokojit s výčtem pravidel, která provozovatelé boxů dodržují už roky.
Manuál například apeluje na nutnost dialogu s obcemi. Jenže bez souhlasu samosprávy nelze na veřejný pozemek umístit ani lavičku, natož výdejní box. Ve skutečnosti jsou to navíc často právě starostové, kdo oslovuje dopravce s žádostí o instalaci boxu, nikoli naopak. Z celé iniciativy tak spíše než systémové řešení vyvstává podezření, že klíčovou motivací bylo především vytvořit dojem problému – a následně nabídnout jeho placené řešení.
Dalším z doporučení manuálu je, aby výdejní boxy nerušily veřejný prostor. I zde však dokument míří na cíl, který už byl dávno zasažen – doby živelně rostoucích hnízd plechových schránek jsou minulostí. Většina provozovatelů dnes své instalace pečlivě plánuje, přemýšlí o jejich umístění i vzhledu a stále častěji dává přednost sdílení existujících boxů s konkurencí před budováním nových. Stejně tak výzvy k volbě neutrálních barev – šedé, béžové či zelené – znějí jako připomínka toho, co se už dávno děje. Estetické začlenění boxů do prostředí je běžnou praxí, nikoli novátorskou vizí. Manuál tak připomíná spíše katalog zjevných samozřejmostí než skutečně strategický dokument.
K hlavní strategii navíc přibyla i neveřejná metodika zaměřená na úředníky a samosprávy. Přístup k ní je však podmíněn účastí na placeném školení pořádaném spolkem Naše kultivovaná města. „Metodika je k dispozici zástupcům měst, kteří absolvují školení – dokument totiž vyžaduje správnou interpretaci a kontext,“ vysvětluje Veronika Rút. Nabízí se ale jiný výklad: právní kancelář, jež je spoluautorem studie, si skrze účast v projektu de facto zajišťuje přísun klientely z řad veřejné správy – náklady samozřejmě pokryjí samotná města, tedy daňoví poplatníci. Celá strategie tak v tuto chvíli slouží spíše jako nástroj osobního brandbuildingu své autorky než jako skutečně relevantní metodika. Pokud bychom podobu městské infrastruktury začali podřizovat lidem, jejichž hlavní expertiza spočívá v rétorice a estetice, hrozí, že se inovace v českých městech začnou zadrhávat. Výdejní boxy nejsou problém – jsou součástí řešení. Brzdit jejich rozvoj ve jménu „terapeutického přístupu“ k veřejnému prostoru znamená rezignovat na praktické zlepšování života obyvatel.
Ještě větší potenciál
Od července by výdejní boxy měly získat novou roli. Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Státní tiskárnou cenin plánuje prostřednictvím Balíkovny České pošty doručovat do boxů řidičské průkazy objednané online. Umožní to novela silničního zákona, jež občanům ušetří cestu na úřad – nový průkaz si budou moct vyzvednout kdykoli v AlzaBoxu nebo na jiném výdejním místě. Identifikace bude fungovat jednoduše: místo občanky postačí unikátní kód jako u běžné zásilky.
A tím ambice resortu dopravy nekončí. Do boxů by v budoucnu mohly putovat i registrační značky nebo malé technické průkazy. „Usilovně pracujeme na tom, abychom tyto dokumenty mohli doručovat nejen poštou, ale i do výdejních boxů,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cílem je zbavit lidi závislosti na úředních hodinách. „Při online nákupech jsme na to zvyklí – stejnou cestou chceme směřovat i zde,“ dodal. První konkrétní kroky by podle něj mohly být realizovány už v druhé polovině roku. Sortiment služeb dostupných přes výdejní boxy se nadále rozšiřuje – a na obzoru je další průlom: doručování léků. Zatímco volně prodejné přípravky již například Alza běžně distribuuje prostřednictvím svých boxů, další krok by mohlo představovat rozšíření nabídky o léky na předpis. Tento model by výrazně zvýšil komfort a flexibilitu zejména pro zákazníky, kteří oceňují bezkontaktní a časově nenáročné formy odběru. V digitálně orientované společnosti by navíc odpadla závislost na otevírací době kamenných lékáren.
Zavedení tohoto řešení by mohlo mít zásadní dopad především ve venkovských oblastech, kde lékáren ubývá. Podle průzkumu České lékárnické komory chybí dostupná lékárenská péče zejména v menších obcích. V některých evropských zemích se už doručování léčiv přes boxy osvědčilo – například v severských státech, kde odstranění legislativních bariér vedlo ke zlepšení konkurence na trhu a širší dostupnosti služeb. „Internetové lékárny mohou zvýšit konkurenci a zlepšit dostupnost péče,“ konstatuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zavedení takového modelu by mohlo nejen snížit tlak na přetížené lékárny, ale také zvýšit kvalitu péče v regionech, jež dnes zůstávají mimo hlavní distribuční trasy zdravotnických služeb.
•
