Nová česká kávová kultura

Určitě si pamatujete časy, kdy jste při objednávce kávy v restauraci dostali na výběr, zda si dáte „turka“, nebo rozpustné. V lepších provozovnách byla nabídka rozšířena ještě o variantu „Vídeň“, kdy jedna z těchto káv byla bohatě doplněna šlehačkou. Myslím, že se shodneme, že tato česká kávová kultura je už minulostí.

Počátkem devadesátých let se totiž na českém trhu nerozšířila jen nabídka kávy jako takové, ale také kávovarů a mlýnků na kávu. Nastoupil trend espressa, cappuccina a dalších kávových specialit, jež se velmi rychle staly oblíbenými nápoji Čechů.

Italská kávová kultura má dlouholetou tradici. První zmínka o kávě v Itálii pochází z roku 1570. Kávu tehdy považovali za lék a prodávala se v apotékách, dokud se mnohem později nezačaly objevovat kavárny. V roce 1720 byla otevřena první benátská kavárna Caffè Florian, kde si můžete vychutnat kávu dodnes. Káva se obvykle vařila v tureckém stylu s kořením a cukrem v nahřáté konvici. Kavárny se brzy rozšířily do celé Evropy a káva si začala získávat svou pozici oblíbeného nápoje.

Ilustrace: Vojtěch Velický

Dnes je káva na italský způsob synonymem hořkého šálku espressa, vypitého na dva doušky. V rámci správného servisu se k espressu podává i sklenice vody, jejímž účelem je, aby si konzument douškem před kávou vyčistil chuťové pohárky a dopřál si tak plné vychutnání jejích aromatických látek. Ale nebylo tomu tak vždy.

Zvyk podávat ke kávě sklenici vody pochází z vídeňské kávové kultury, která je mimochodem od října roku 2011 zapsána jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Důvod, proč se ve vídeňských kavárnách podávala káva s vodou, byl zpočátku prostý – v tamní společnosti bylo nespolečenské olizovat lžičku po zamíchání kávy, proto vynalézaví majitelé kaváren přišli s nápadem podávat sklenici vody, do níž bylo možné lžičku odložit. Tento servis se pak rychle ujal i v mezinárodním měřítku, zejména po Světové výstavě ve Vídni v roce 1873. A tak i dnes se v Česku v dobrých kavárnách a restauracích setkáváme s tím, že kávu dostaneme s malou skleničkou vody.

Koneckonců servis kávy u nás zažil v posledních letech významný kvalitativní posun, a to nejen v restauracích, ale i v domácnostech a firmách, kde se velmi často můžeme setkat s profesionálními kávovary a mlýnky na kávu.

Podle veřejně dostupných dat Češi už dávno neberou kávu jen jako nápoj, který dodá energii a má schopnost řádně „nakopnout“, přestože tuto vlastnost oceňuje třetina konzumentů. Více než polovina fanoušků pití kávy si s tím asociuje chvilky pohody a relaxace, které jim šálek oblíbeného nápoje přinese. Kromě těchto benefitů si pod pojmem káva lidé velmi často představí její chuť a část dne, kdy si kávu dopřejí. Pro desetinu káva představuje radost, rituál nebo posezení s přáteli.

Značná část Čechů během let přijala nejen italskou kávovou kulturu, ale i s ní spojenou filozofii. Jen tedy s jednou výjimkou – konzumací cappuccina. Italové si cappuccino dopřejí do 11. hodiny dopoledne, později už je čas pouze na espres­so. Češi si cappuccino klidně dají kdykoli během dne. Ale věřím, že ti, kteří před lety zažili onu neslavnou českou kávovou kulturu, rádi tento přešlap oproti italským zvyklostem akceptují.

Petra Knapová
marketing manager, Segafredo Zanetti CR

Přečtěte si také