Radní, jejichž mandáty mohou skončit za několik dní na ustavujícím zasedání pražského zastupitelstva ve čtvrtek 3. listopadu, předložili na poslední zasedání Rady desítky tisků, které mohou významně změnit tvář hlavního města a zkomplikovat tak vládu jejich nástupcům vzešlým ze zářijových komunálních voleb. Radní tak chtějí učinit přes výzvy některých nově zvolených zastupitelů ke zdrženlivosti a přes vlastní kritiku stejného počínání městské rady na konci vlády Adriany Krnáčové v minulém volebním období.
Největší kontroverzi ovšem vyvolává počínání radního pro transparentnost Adama Zábranského (Piráti), který v poslední den pracovního týdne neočekávaně dodatečně přihlásil na pondělní zasedání Rady dva materiály významně zasahující do rozhodování a fungování všech městských akciových společností. A to přesto, že obsažené návrhy na zásadní úpravy jejich Stanov neprošly řádným projednáním magistrátních odborů a firmy k nim v minulosti předložily více než 250 právních a faktických připomínek. Některé analýzy poukazují na to, že navrhovaná opatření jsou nezákonná a toto tvrzení dokládají i existujícími rozsudky Nejvyššího soudu tzv. judikáty. Podle jednacího řádu Rady je však i způsob předkladu a projednání tisků na hranici zákona, neboť před hlasováním mají být všechna odborná stanoviska řádně zpracována a námitky vysvětleny. Spěch a obcházení pravidel naznačují spíše snahu vyvolat tlak na orgány městských akciových společností a tím dále ovlivnit probíhající povolební vyjednávání ve vztahu k městským firmám.
Tisk s číslem R 43804 navrhuje komplexní změny stanov akciových společností s významným posílením pravomocí Rady hlavního města vůči orgánům společností, zřizuje nové poradní výbory, které by měly být nad rámec zákona informovány o detailech hospodaření, veřejných zakázkách, ale například i o odměňování členů jednotlivých orgánů. Těm naopak ukládá další povinnosti, které zákon nezná a zasahuje do jejich vyhrazených pravomocí při obchodním řízení jim svěřených firem. Změny, které se pokoušejí získat cestu pro větší politické zásahy do obchodního rozhodování společností a které narážejí na skutečnost, že představenstva jsou na politicích ze zákona nezávislá, vyvolávají celou řadu otázek jak o obsahu, tak o způsobu předložení návrhů. Pod rouškou snahy o zprůhlednění hospodaření se v návrhu dále objevuje povinnost zveřejňovat detailní údaje z pracovních smluv vrcholového vedení firem, což soudy v minulosti opakovaně odmítly jako nepřípustné zásahy do osobních práv manažerů a jejich nároku na ochranu osobních údajů.
Druhý návrh radního Zábranského pod číslem R 46042 požaduje po společnostech kompletní zveřejňování dodavatelských faktur a údajů z nich formou takzvaných otevřených dat, což naráží na platné dodavatelské smlouvy, kde jsou detaily a přílohy obchodním tajemstvím dodavatelů a jejich zveřejnění by dodavatele magistrátních firem významně poškodilo proti konkurenci na trhu. Požadavek by v budoucnu zřejmě výrazně zdražil magistrátní zakázky a omezil počet firem, které by byly městu ochotné dodávat své služby a výrobky, protože zveřejněním některých údajů a cen by se staly nekonkurenceschopné na volném trhu. Firmy nedodávající magistrátu by totiž takovou povinnost neměly a byly by tak ve výhodě. Pokud by k požadovanému došlo u stávajících smluv bez souhlasu dodavatelů, nelze vyloučit žaloby vůči městským akciovým společnostem, které by tak učinily. Požadavek na stejný rozsah údajů u veřejných zakázek už je jen duplicitním k postupu, kdy všechny městské společnosti údaje zveřejňují na státem podporovaných platformách v tzv. Profilech zadavatele.
Aliance pro stabilitu (Piráti a Praha Sobě) má v končící městské radě většinu, takže může návrhy odhlasovat přes jejich silnou kritiku. Rozpor se zákonem a dilema manažerů akciových společností, zda návrhy akceptovat, či se vzepřít vlastnímu akcionáři, tak ale budou muset řešit až noví zastupitelé a radní, kteří vzešli z podzimních voleb. Radní Zábranský se zaštiťuje zejména nutností reagovat na důsledky kauzy Dozimetr a zdůvodňuje tím nestandardní postup při projednávaní tisků. Snaha vyvolat ovzduší „honu na korupční čarodějnice“ komplikuje akciovým společnostem obranu proti navrženým krokům a to přesto, že členové jejich vedení odpovídají za zákonnost svého jednání celým svým majetkem na rozdíl od členů městské rady.
Není tedy vyloučeno, že některé významné společnosti hospodařící s miliardovými městskými majetky budou nuceny zvažovat, zda způsob projednávání a některé nezákonné části návrhů nenapadnout u soudu, což jim ukládá princip Péče řádného hospodáře. Končící radní pro transparentnost by tak vystavil Hlavní město Praha absurdní situaci, kdy by ho byly nuceny zažalovat za městské peníze vlastní akciové společnosti, jinak by orgány společností riskovaly vlastní odpovědnost za dopady takových úprav na hranici zákona.
Záměrné porušení pravidel schvalování magistrátních tisků navíc ze hry vyřadilo všechny právní analýzy i odborné magistrátní odbory, které by se jinak ke všem připomínkám musely vyjádřit a poskytly tak Radě právní jistotu zákonnosti předložených návrhů.
Akciové společnosti poukazují na lehkovážnost politiků, kteří bez řádného projednání navrhují v posledních hodinách svých funkcí opatření, s jejichž dopady kromě zbytečně vynaložených nákladů mohou firmy přivést do právně neřešitelných situací.
Transparentnost, po které volá veřejnost a po níž byla pojmenována i funkce předkládacího pirátského radního Adama Zábranského, je ale v tomto případě velmi diskutabilní a způsob nerespektuje skutečnost, že strategické změny by měla provádět až nová Rada s mandátem vzešlým z nedávných voleb.
•
