Opakované využívání vody i tepla ve výrobě, ohřev pomoci bioplynu z odpadů, čím dál větší recyklace obalů a podpora záloh na PET lahve a plechovky. Jedním slovem cirkularita, a to takzvaně od zrnka až po půllitr, je podle Dity Jacobson základem udržitelného pivovarnictví. Oboru je tento přístup vlastní, jen je třeba ho dále rozvíjet a využívat k tomu nové technologie. Heineken s jejich pomocí plánuje dosáhnout v Česku uhlíkové neutrality ve výrobě do roku 2030. Neopomíjí ani společenskou odpovědnost. „Vedle sociální udržitelnosti, do níž patří například podpora komunit, je pro nás zásadní oblastí odpovědná konzumace. Tam chceme spotřebitelům mimo jiné nabídnout alespoň dvě varianty nápoje bez alkoholu,“ říká Dita Jacobson v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost.
Pivo je pro Čechy národní nápoj, ikonická záležitost a zároveň produkt z přírodních surovin. V čem se bude muset pivovarnictví zejména změnit, aby obstálo v éře kladoucí důraz na udržitelnost?
České pivovarnictví jako takové představuje významný ekonomický sektor a pivo je zásadní vývozní artikl. A ano, pivo se dá považovat za národní nápoj. Nicméně, abychom v dnešní době uspěli, musí být jeho výroba v souladu s udržitelnými principy podnikání. V popředí rozhodně stojí cirkulární přístup, a to takzvaně od zrnka až po půllitr. Na ten je potřeba klást důraz, hledat cesty, jak přetvářet odpad v užitečnou surovinu a také snižovat spotřebu vody a energie díky znovuvyužití toho, co už jednou ve výrobě je. Není to o tom měnit pivovarnictví, ale spíše modernizovat některé postupy anebo pokračovat v těch, které mu jsou již vlastní.
Heineken představil svou strategii Brew a Better world už v roce 2021. Jak daleko jste s jejím naplňováním v Česku?
V roce 2021 jsme představili aktualizované ambice naší globální strategie Brew a Better world, což v překladu znamená, že chceme „pomáhat vařit lepší svět“. Samotná strategie ale vznikla již v roce 2009, takže rozhodně bylo na co navazovat. Od roku 2021 se udržitelnost stala jedním ze čtyř pilířů byznysové strategie. A to byla ta největší změna: začít přemýšlet tak, že se nám může jako firmě dařit jen v případě, pokud bude vzkvétat také naše okolí. V rámci ambic strategie Brew a Better world jsme si stanovili cíle do roku 2030 a do roku 2040 v několika oblastech. První větší oblastí je environmentální udržitelnost, kde jsme představili ambice v naší uhlíkové stopě, ve spotřebě vody a nakládání s odpady. V některých těchto oblastech se v Česku již daří cíle naplňovat, jde například o odpady, nebo oscilovat kolem potřebné hranice, což je případ vody. Nyní hodně investujeme do snižování emisí CO2.
Druhou velkou oblastí je sociální udržitelnost, která má zase v popředí rovné příležitosti, férové podmínky a podporu komunit. Spadá tam náš přístup v kulturní i genderové vyváženosti ve vedení, rovné platové podmínky a podpora komunit v souladu s udržitelnými cíli OSN.
Třetí oblastí je odpovědná konzumace, která je pro nás jako výrobce alkoholu zásadní. Tam chceme spotřebitelům nabídnout alespoň dvě varianty nápoje bez alkoholu, dále realizovat projekty zaměřené na odpovědnou konzumaci a investovat do její propagace minimálně 10 procent mediálního rozpočtu značky Heineken.
Evropa směřuje k uhlíkové neutralitě, což vyžaduje energetické úspory a výrobu energií z bezemisních zdrojů. Vaření piva je už podle názvu energeticky náročný proces. Jakými cestami snižujete emise skleníkových plynů ve výrobě?
Ohledně snižování uhlíkové stopy jsme si stanovili poměrně ambiciózní cíl dosáhnout úplné uhlíkové neutrality ve výrobě do roku 2030. To zahrnuje řadu technologií, které zavádíme. V pivovaru, kde disponujeme vlastní čistírnou odpadních vod, například používáme zpětně ve výrobě bioplyn. Od zahájení provozu bioplynky v roce 2023 se nám daří pokrývat desítky procent spotřeby energie pivovaru právě bioplynem, což vede k redukcí emisí CO2. Dále využíváme tepelná čerpadla nebo elektřinu z obnovitelných zdrojů energie.
Které další kroky či technologické změny máte ještě v plánu?
Na naší cestě za uhlíkovou neutralitou budeme dále hledat možnosti snížení našich spotřeb a náhradu z obnovitelných zdrojů. Existují například diskuze o využití biomasy a dalším zefektivnění například již zmíněného bioplynu.
Velkým a bohužel rostoucím zdrojem emisí je doprava. Přecházíte ve své logistice na elektromobilitu nebo vidíte i jiná řešení?
S našimi dopravními partnery alternativní paliva a pohony pozorně sledujeme. Na přelomu let 2018 a 2019 jsme analyzovali LNG/CNG tahače a první CNG tahač jsme otestovali. Ten byl následně nasazen i do standardního provozu. V letošním roce jsme otestovali menší elektrickou dodávku a zároveň také elektrický tahač. Z hlediska dlouhých tras využíváme aktivně intermodální přepravy, kdy kratší část trasy absolvujeme po silnici a následně delší část po železnici. Tento způsob jsme v letošním roce výrazně navýšili a dále pokračujeme. Do konce roku bychom pak ještě chtěli otestovat modernizovaný model elektrické dodávky, která slibuje větší kapacitu baterie a delší dojezd. Z hlediska interní logistiky jsme na 79 procentech elektrifikace vysokozdvižných vozíků. Zbylá část jezdí na LPG.
Pro pivovarnictví je klíčovou surovinou voda. Nakolik se vám daří snižovat její spotřebu?
Voda tvoří velkou část našich nápojů a pomáhá dotvářet finální skvělou chuť našich piv. Snižování její spotřeby je rovněž součástí naší strategie do roku 2030, kdy se postupně přibližujeme cílové hodnotě 2,9 hektolitru vody na jeden vyprodukovaný hektolitr piva. Daří se nám to díky zavádění cirkulárních principů ve výrobě a znovuvyužití vody.
Máme velké štěstí, že v našich regionech jsou k dispozici kvalitní vodní zdroje. Výše položená místa, jako například ta pro výrobu v Krušovicích, čelí většímu suchu, proto hledáme aktivity a realizujeme projekty, které pomohou vodu do krajiny vrátit, případně ji tam zadržet.
Co jsou z vaší zkušenosti nejúčinnější úsporná opatření v hospodaření s vodou?
Zacházet s vodou úsporně pomáhá v našich pivovarech řada technologií. Nejdůležitější je znovu ji využívat a pracovat s ní – například za pomoci bezvodé vakuové vývěvy na stáčírnách skleněných lahví nebo rekuperací horké oplachové vody ve stáčírnách sudů. Ale důležité je také začít sám u sebe v každodenním chování.
Zodpovědná společnost nehledí jen na svůj dvorek, ale stará se i o své okolí. Dá se říct, že pro pivovary je to v případě vody životní nutnost a vy už jste to také zmínila. Heineken má projekt na udržování vody v krajině s lesnickým parkem Křivoklátsko. Jak se osvědčil?
S Lesnickým parkem Křivoklátsko spolupracujeme již několik let, a to nejen v rámci dobrovolnictví, ale také na projektu Revitalizace vodního režimu. Jedná se o tvorbu nových tůněk a revitalizaci stávajících mokřadů. V loňském roce jsme realizovali 10 tůní, abychom mohli následně vyhodnotit optimální metodu s ohledem na samotnou schopnost zadržovat vodu, obsazování lokality organismy a další faktory.
Ze zmíněných desíti tůněk je jich v současnosti osm s povrchovou vodou. V každé z nich jsou již dnes zaznamenány nějaké formy organismů vázaných na vodu – čolci, žáby, vodní hmyz, vytváří se rostlinná vodní složka. V každé tůni se daří zadržet zhruba 30 metrů krychlových vody, která by jinak byla součástí toků. Tůně mají rozlohu do 50 metrů čtverečních a jsou mezi 20 a 70 centimetry hluboké. Takže odpověď je jednoduchá: projektu se daří a budeme v něm pokračovat.
Vedle vody potřebujete ještě slad a chmel. Zemědělská produkce může být trochu stranou zájmu, ale také v ní se bude muset v rámci směřování k udržitelnosti leccos změnit. Stávají se už dnes udržitelná kritéria sítem na vaše dodavatele agrárních komodit?
To, jestli chmel nebo ječmen pochází z udržitelného zemědělství, sledujeme a snažíme se spolupracovat s našimi stávajícími dodavateli na tom, aby se zaměřili na pěstování v režimu udržitelného zemědělství.
Velkým tématem jsou také odpady. Co vše s nimi děláte a do jaké míry se daří minimalizovat objem toho, co zůstane bez dalšího zužitkování?
Co se týče odpadů, naším cílem je využívat maximum znovu, to je vidět už v přístupu k obalům. Pivovarnický sektor je z pohledu obalů z velké části cirkulární a do budoucna snad bude zcela. Máme pivní skleněné lahve, sudy a tanky. Vše vratné, několikrát znovu využitelné. Naším přáním je také zavést v Česku systém zálohování PET lahví a plechovek, tak abychom cestu našich obalů mohli kompletně uzavřít a z plechovky byla znovu plechovka a z PET lahve lahev.
Naší zásadou je, že odpad neodchází na skládky. V pivovarech také zajišťujeme maximální možnou recyklaci, jsme vybaveni dostatečnou sítí nádob na tříděný odpad, a to jak ve výrobních provozech, tak v kancelářích. Nedávno byly zavedeny další sběrné nádoby na dřevěné obaly, řezné kotouče, drobný kovový odpad z kanceláří a bioodpad. Pokud jde o zužitkování přírodních materiálů, pivovary posílají mláto, vznikající při výrobě piva, zemědělcům, kteří jím krmí hospodářská zvířata.
Mění se v případě Heinekenu v posledních letech podíl jednotlivých druhů obalů?
Ještě na začátku milénia Češi pili více piva v hospodách a méně doma, dnes už je to výrazně obráceně. Důvodů je několik, od dopadu pandemie covidu, přes nárůst nákladů na život až po změnu chování nastupujících generací. Z hlediska udržitelnosti bychom samozřejmě preferovali cestu zpět k čepovanému pivu. Půllitr je ten nejudržitelnější obal. Konzumace piva v hospodách ale představuje i další rozměr ve smyslu tvorby komunit a trávení společných chvil. Česká pivní kultura je naše národní tradice a chceme ji i nadále podporovat. S cílem hospodám pomoci jsme letos rozjeli druhý ročník naší Krušovické aktivity Ať tu po nás něco zůstane, kdy hledáme hospody, které čelí náročné situaci a zaslouží si zachránit, protože jsou pro komunitu významným místem. Lidé tak nejprve vybrali místa, která stojí za záchranu a následně rozhodovali v hlasování o tom, komu pomůžeme částkou 500 000 korun a dalšími aktivitami.
Co se týká složení našeho portfolia, jak už jsem zmínila, spotřeba se přesunula do domácnosti, což znamená primárně konzumaci ve skleněných lahvích nebo plechovkách.
Mají plechovky budoucnost v éře kladoucí důraz na udržitelnost?
Obalové materiály, které zatím nejsou vratné, obsahují podíl recyklátu. Plechovky jsou u nás vyrobené minimálně ze 70 procent z recyklátu a PET lahve z 25 procent recyklátu. Prodeje piva v plechovkách si získávají oblibu spotřebitelů a posledních několik let rostou, takže věříme, že budoucnost mají.
Dita Jacobson
Absolvovala bakalářské studium na Univerzitě Karlově a magisterský stupeň na Metropolitní univerzitě Praha, kde se věnovala oboru komunikace a mediální studia. Řadu let pracovala v PR agentuře Bison & Rose. Poté přešla do společnosti Heineken Česká republika. V současnosti se jako její Corporate Affairs manažerka stará o externí a interní komunikaci a aktivity v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Mezi klíčové projekty, na nichž se podílela, patří například Restart kariéry pro samoživitele ve spolupráci s neziskovou organizací M.arter, rozvoj dlouhodobého programu Pijte s Mírou nebo podpora zachování vody v krajině v okolí Křivoklátska ve spolupráci s lesnickým parkem Křivoklátsko.
•
