Právě investice do lidí a špičkové vědy jsou tím, co může náš region opravdu změnit. A ukazuje se, že tento přístup funguje. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) v uplynulém období rozjela strategické projekty, které dávají nové impulzy nejen univerzitě, ale celému regionu. Klíčovým příkladem je projekt Refresh, díky němuž do Ostravy přicházejí excelentní vědci ze skutečně světových institucí. A nezůstávají v akademické bublině – propojují se s firmami a své znalosti předávají studentům. Právě toto spojení – tedy znalosti, inovace a praxe – je receptem, který dává regionu budoucnost.
Chcete důkazy? Jen v loňském roce přišlo na univerzitu 111 nových pracovníků ve výzkumu a vývoji, za delší období jich Refresh přivedl přes 130. Celkem 44 z nich patří mezi top vědce s mezinárodním renomé, kteří dorazili i z tak prestižních pracovišť, jako jsou německé ústavy Maxe Plancka či Leibnizův institut. S lidmi přicházejí i výsledky – včetně nejvýznamnějšího nárůstu vědeckého výkonu v téměř stoosmdesátileté historii VŠB-TUO. S rostoucí kvalitou výzkumu se zákonitě zvyšuje i jeho propojení s praxí. Loni naše univerzita realizovala smluvní výzkum za téměř 177 milionů korun; objem financí ze smluvního výzkumu vzrostl v rámci zmíněného projektu meziročně o 97 procent. To jasně ukazuje, že o univerzitní výstupy mají firmy zájem – a že dokážeme nabídnout konkrétní řešení pro reálný svět.
Dynamiku rozvoje potvrzuje i fakt, že univerzita získala 698 milionů korun na nákup nové výzkumné infrastruktury a v uplynulých dvou letech pořídila špičkové přístroje za 235 milionů korun. I díky nově příchozím vědcům se zapojila do 21 nových mezinárodních záměrů. Celkem řeší 41 projektů s rozpočtem přes 21,7 milionu eur (539 milionů korun), čímž se zařadila mezi nejúspěšnější české univerzity.
Výzkum a vývoj se zaměřuje na oblasti, které jsou pro náš region klíčové: moderní energetiku, vývoj nových materiálů s širokým spektrem aplikací, digitalizaci průmyslu i automatizaci dopravy. Zvyšující se počet uchazečů o studium technických oborů přinese i více absolventů, kteří často patří k zakladatelům nových firem.
Čím se řídíme? Již při plánování projektů jsme sázeli na to, že transformaci nepřinesou nové budovy, nýbrž lidé. Věřím, že pokud naše investice půjdou i nadále tímto směrem, promění se kraj nejen navenek, ale i uvnitř – v tom, jak o sobě přemýšlíme a nač cílíme. Moravskoslezský kraj má šanci stát se regionem, který bude ostatním příkladem. Bude přitahovat, ne odrazovat. Bude regionem, který nečeká na „zázrak zvenčí“, ale staví na lidech. A tak se region, který býval symbolem těžkého průmyslu, může stát motorem inovací i moderních technologií.
Igor Ivan, prorektor a zvolený kandidát na rektora VŠB-TUO
•
