Ani letos není v přehledu nejbohatších Čechů a Slováků, který tradičně sestavuje týdeník Euro, nouze o překvapení. Mohutným skokem z loňských 56 miliard na 330 miliard korun se do čela žebříčku dostal Michal Strnad. Jeho skupina CSG raketově roste – hlavně díky růstu výdajů na zbrojení v Česku a dalších zemích NATO.
Za běžných okolností by přitom mohla zůstat první Renáta Kellnerová s rodinou. Majetek celé rodiny stagnoval beze změny na úrovni 350 miliard korun. Pokles z 350 na 315 miliard korun je způsoben čistě tím, že Petr Kellner mladší je tentokrát prvně v žebříčku uveden samostatně.
Důvod je zřejmý. Těsně před uzávěrkou žebříčku přišla zpráva, že syn zemřelého miliardáře Petra Kellnera uzavřel s ostatními členy rodiny smlouvu o prodeji svého desetiprocentního podílu. Odhad kupní ceny se pohybuje od 35 do 40 miliard korun, přesnou částku zřejmě PPF oznámí až ve výroční zprávě za rok 2025. Týdeník Euro se zatím drží spodní hranice odhadu.
Čas zbrojit
Pokud se v posledních letech někomu opravdu dařilo, tak to jsou majitelé zbrojovek a obchodníci se zbraněmi. Ti bohatnou díky rostoucím armádním nákupům a často i díky dodávkám zbraní na bojující Ukrajinu. Hlavní motivací jsou obavy z Ruska a jeho nepředvídatelného vládce Vladimira Putina.
1. Michal Strnad, majetek: 330 mld. Kč
Zástupci zemí NATO se proto v červnu na jednání v Haagu shodli na zvýšení armádních výdajů na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2035. 17 To v českém případě představuje skoro dvojnásobek oproti loňskému roku. Po započtení souvisejících výdajů na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či zdravotnictví má celkový podíl výdajů na bezpečnost činit pět procent HDP. I tento fakt se promítá do ocenění majetku byznysmenů zaměřených na výrobu a prodej zbraní. Ti rostou nejen organicky, tedy navyšováním výroby ve svých závodech, ale také cestou akvizic. Příkladem může být i lídr žebříčku Michal Strnad. Jeho koncern Czechoslovak Group (CSG) loni v listopadu po dlouhém vyjednávání převzal amerického výrobce malorážné munice Kinetic Group. Kupní cena přesáhla 50 miliard korun, což představuje zatím největší českou investici na americkém kontinentu.
Tím však expanzivní apetyt Michala Strnada nekončí. Příkladem může být odkup závodu na výrobu nitrocelulózy ve Walsrode v německém Dolním Sasku. Nebo také získání podílu 9,2 procenta v německé skupině Alzchem Group podnikající v chemickém průmyslu či akvizice českého výrobce munice střední ráže ZVI Vsetín.
„Cílem CSG je stát se jednou ze dvou největších skupin obranného průmyslu v Evropě. Chci toho dosáhnout kombinací investic a akvizic. Ty se budou odehrávat v našich hlavních oborech: výrobě velkorážové i malorážové munice a pozemní technice. CSG se ale chystá i na vstup do pro ni nového oboru: výroby UAV (bezpilotních letadel – pozn. red.) a jejich klíčových komponent,“ uvedl Michal Strnad exkluzivně na dotaz týdeníku Euro k dalším záměrům.
Výrazný skok v žebříčku zaznamenali i další zbrojaři. Martin a Ludmila Drdovi, kteří spolu vlastní skupinu STV Group, si polepšili oproti loňsku čtyřnásobně. Nyní jsou na 24. pozici s majetkem v odhadované výši 27,5 miliardy korun. Jen o jedno místo za nimi je René Holeček, největší akcionář firemní skupiny Colt CZ Group, s majetkem 26,5 miliardy korun. Do první padesátky se vešla ještě rodina Richarda Hávy, která vlastní koncern Omnipol.
Konec energ(et)ické jízdy
Nejvyššího růstu hodnoty majetku dosáhl Michal Strnad. A největší propad? Tentokrát „černý Petr“ zůstal v ruce loni nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského. Meziročně si pohoršil o 110 miliard na 280 miliard korun. Podobně dopadl také jeho byznysový souputník Patrik Tkáč s pádem o 70 miliard na 190 miliard korun.
Souvisí to s faktem, že čas rekordních cen a zisků v energetice skončil. Zisk z provozování uhelných a plynových elektráren se propadl kvůli poklesu cen elektřiny a nákupu drahých emisních povolenek. Čistý zisk Křetínského holdingu EPH z pohledu akcionářů loni klesl o výrazných 85 procent na 643 milionů eur (16,2 miliardy korun).
2. Renáta Kellnerová s rodinou, majetek: 315 mld. Kč
Z podobného důvodu snížil týdeník Euro také ocenění majetku Pavla Tykače, a to o 32 miliard na 113 miliard korun. Jeho uhelné elektrárny a doly v Česku jsou ztrátové, klesá také zisk skupiny Sev.en Global Investments zaměřené na Severní Ameriku, Austrálii a Velkou Británii. Tykačův majetek naopak navyšují investice do akcií ČEZu a Monety Money Bank, jež se postupně zhodnocují. Mírnější pokles odhadované výše majetku loni zaznamenal rovněž Jaromír Tesař, jehož naleznete na 15. místě s hodnotou 45 miliard korun. Jeho firemní skupina Energo-pro se zaměřuje na výrobu „zelené“ elektřiny ve vodních elektrárnách, drahé povolenky mu tedy byznys nekazí. Problémem je však i zde pokles tržních cen elektřiny a často též málo deštivé počasí.
Někteří však dopadli ještě hůře. Sokolovská uhelná se loni propadla do ztráty 2,2 miliardy korun a její výhled do dalších let nevypadá dobře. To je také důvod, proč v žebříčku nejsou dědicové po zemřelém Františku Štěpánkovi. Těsně za první stovkou se umístil s majetkem 6,4 miliardy korun Jaroslav Rokos. A to jen díky tomu, že svůj podíl v Sokolovské uhelné stihl včas – a z dnešního pohledu výhodně – prodat.
Příběhy první desítky
Na čtvrtém místě se stejně jako loni umístil Karel Komárek, vlastník firemní skupiny KKCG. Největší hodnotu v jeho portfoliu má loterijní skupina Allwyn, působící hlavně na trzích v Česku, Rakousku, Řecku, Itálii a ve Velké Británii. Další růst umožní třeba zatím nedokončená akvizice 51procentního podílu v provozovateli internetového sázení a hazardních her Novibet, kterou Allwyn oznámil v závěru loňského roku. Dalším v pořadí se už tolik nedařilo. Realitní magnát Radovan Vítek si oproti loňsku pohoršil o 13 miliard korun. Jeho firemní skupina CPI zápasí s vysokým zadlužením a klesajícím ratingem. Pod tlakem rozprodává komerční nemovitosti v hodnotě zhruba jedné miliardy eur ročně. Jeho majetek mírně snížilo i odstupné, které musel při rozvodu vyplatit své dnes už bývalé manželce.
3. Daniel Křetínský, majetek: 280 mld. Kč
Vlastník Agrofertu, investor a v neposlední řadě politik Andrej Babiš zůstává podle odhadu Eura na svém. Hodnota jeho majetku stagnovala na 85 miliardách korun. Agrofert sice za rok 2024 vykázal vyšší čistý zisk – přes sedm miliard korun –, ale jen díky výhodnému prodeji chemičky Synthesia a mediální skupiny Mafra/Londa. Bez tohoto bonusu by čistý zisk zůstal na hodnotě okolo dvou miliard korun jako v „hubeném“ roce 2023. Další růst se naopak i loni podařil dvojici Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič, jež většinově vlastní J&T Finance Group. V přehledu uzavírají první desítku. Pod skupinu spadá vysoce zisková J&T Banka a také slovenská 365.bank. Podle uzavřené dohody z května ji koupí belgická KBC. Zisk z prodeje bude vysoký a promítne se do hodnoty majetku Tkáče a Jakaboviče v příštím roce. Jejich majetek roste také díky úspěšnému investičnímu fondu J&T Arch Investments.
Skokani a propadlíci
Vedle již zmíněného Petra Kellnera mladšího se nově v žebříčku objevují i další jména. Třeba Jan Červinka, největší spoluvlastník IT společností Adastra a Ataccama. V červenci se objevila zpráva, že podnik Adastra koupí, údajně za částku okolo osm miliard korun, investiční skupina Carlyle. Spekuluje se také o chystaném prodeji druhé zmíněné IT firmy.
Nově do žebříčku pronikli i tři hlavní akcionáři developerské skupiny FINEP: Michal Kocián, Pavel Rejchrt a Tomáš Zaněk. Developerům zaměřeným na bytovou výstavbu se obecně začalo loni dařit lépe a jejich zisky výrazně vzrostly. Obor se rozhýbal díky poklesu sazeb České národní banky, který se promítl do úročení hypoték. Polevil také problém s cenou stavebních materiálů, který nastal v době vrcholu energetické krize. Výrazným skokem na hranu první stovky pronikl rovněž Igot Fait, zakladatel a hlavní figura investiční skupiny Jet Investment. Loni v říjnu se mu podařil jeden z životních obchodů. Prodal energetickou a strojírenskou skupinu TEDOM japonské Yanmar Group. Transakce přinesla téměř sedminásobné zhodnocení původní investice a přispěla k růstu odhadované hodnoty Faitova majetku na 6,5 miliardy korun.
Mezi další novice v žebříčku patří známý investor Jan Barta ze skupiny Pale Fire Capital, hlavní spolumajitel slovenské sázkové kanceláře Niké Roman Berger, zakladatel skupiny RegioJet Radim Jančura nebo vlastník obchodů se stavebninami Pro-Doma Josef Mařinec. Ze žebříčku naopak vypadl byznysmen Karel Pražák. V posledních měsících se totiž šíří zprávy, že jeho investiční skupina Kaprain na tom není zrovna nejlépe a bude donucena k prodeji části aktiv. Stejně tak se mimo první stovku posunul vlastník skupiny Carbounion Petr Paukner. Hlavní byznys této skupiny, velkoobchod s uhlím, je totiž v útlumu a ziskovost Carbounionu klesá.
Kompletní žebříček Top 111 nejbohatších Čechů a Slováků najdete v pondělním vydání týdeníku Euro.
Autor je redaktorem Ekonomického deníku
•
