Nebojme se dědictví po předcích

Prefabrikace, unifikace či centralizace výroby mohou sehrát pozitivní roli na cestě k dostupnějšímu bydlení.

Chytrá řešení, a tím pádem úspory je třeba hledat v každé fázi bytového developmentu. Nyní je přitom řeč o primárním přístupu k pojetí stavby a její projekci.

Prefabrikace je snaha dostat stavební výrobu ze staveniště do továrny a změnit náročnou manuální práci v automatizovanou výrobu dílů, z nichž se stavba na místě skládá. Už to samo o sobě znamená úsporu nákladů, protože je to rychlé a efektivní.

Prefabrikovat lze nejrůznější materiály – beton, železobeton, ocel, sklo nebo dřevo. Na západ od našich hranic dnes už není nic mimořádného, že se vztyčí nosný skelet budovy a pak se umísťují opláštění a vnitřní příčky bez použití lešení, navíc bezprašným a okolí neobtěžujícím postupem. Naprogramovaný jeřáb prostě staví dům jako stavebnici. Na stavbě to přináší velkou časovou úsporu – a čas jsou peníze.

Významnou roli přitom hraje hmotnost takových stavebních prvků a optimální je využít v kombinaci s jinými vhodnými materiály dřevo, které je navíc obnovitelnou surovinou s nulovou uhlíkovou stopou. Prefabrikaci lze logicky spojit i s jistou unifikací, kdy se jednotlivé díly a moduly staveb produkují ve větších sériích, což opět přináší snížení nákladů. Při projektování lze optimálně využít půdorysný rozměr pozemků a byty skládat v různých dispozicích na sebe jako krabičky.

Foto: pixabay.com

V žádném případě to neznamená, že budou všichni bydlet ve stejných bytech a domech. Z identických modulů lze skládat různé objekty. Princip je stejný, jako když děti dostanou hromadu kostiček lega, každé obvykle postaví originální výtvor. Navíc i opakované moduly lze do jisté míry individualizovat – například jejich povrchy, ale i další prvky, podobně jako se dnes sériově vyrábějí individualizovaná auta.

Prefabrikace a unifikace pamětníkům zavání panelovými sídlišti ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Mám k tomu jednu poznámku. Sídliště byla šedá, obvykle nudná, provedení často nekvalitní, ale množství bytů, jež se architektům, inženýrům a stavařům podařilo vybudovat, je nejspíš neopakovatelné. Takže nebojme se přístupů, které vymysleli naši předci, jen je správně využít. Třeba v severských zemích, které mohou být v mnohém vzorem, to úspěšně dělají.

Martin Skalický, předseda poradenského týmu investiční skupiny Progresus

Přečtěte si také