Na insolvenční řízení se specializujete dlouhodobě a působil jste v řadě velkých kauz. Která z nich byla pro vás zásadní? Byla to mediálně nejviditelnější insolvence Sazky?
Insolvence Sazky byla rozhodně zlomová a jedinečná v mnoha ohledech. Mimo jiné i proto, že jsem zde měl unikátní příležitost se kromě vlastní „právničiny“ podílet přímo i na manažerském řízení tohoto kolosu. Jsem dodnes rád za skvělou spolupráci s Josefem Cupkou, který je mimořádně zdatný insolvenční správce s nesmírnou erudicí a zkušeností. Byl v tomto smyslu skvělým průvodcem a mentorem. Navíc sestavil výjimečně zdatný tým z různých oborů, aby mohl provoz Sazky převzít, udržet, ozdravit.
Zastupoval jste ale také významné korporátní věřitele a banky v insolvencích společností Less & Forest, PSJ či ČKD Kutná Hora, takže jste stál i na druhé straně.
Máte pravdu. Cením si zejména toho, že jako advokát jsem měl a mám možnost si osahat různé, mnohdy protichůdné role – práce pro insolvenčního správce, práce pro věřitele, práce pro dlužníka. Každá z nich vyžaduje něco jiného. A je hezký pocit, když pak smysluplně zafunguje celek. Mnohdy také platí, že menší kauzy mohou být právně daleko náročnější než mediálně vděčné kauzy hospodářských „gigantů“.
V souvislosti s některými kauzami je skloňován pojem „insolvenční mafie“. Existuje v Česku něco takového?
Věřím, že ne, alespoň ne jako obecný jev. To ale neznamená, že konkrétní kauzy nemohou vyvolávat otázky, proč bylo postupováno způsobem, který vnější pozorovatel po právu nemusí pokládat za logický, právně přiléhavý, správný. Kdybych získal v konkrétním případě dojem, že se něco na způsob „insolvenční mafie“ děje a měl o tom alespoň náznaky důkazů, jistě bych si to nenechal pro sebe a řešil bych takovou situaci procesně odpovídajícím postupem. Podobné věci totiž zásadně škodí celému systému a důvěře lidí v justici. Nejsem naivní a rozhodně si nemyslím, že by justiční systém byl křišťálově čistý, ostatně některé nedávné mediálně známé kauzy to potvrzují. A je jistě racionální i legitimní úvaha, že se může jednat jen o vrchol ledovce.
Podle vás jde tedy spíše o jednotlivé excesy?
V justici – jako kdekoli jinde – jsou na jedné straně lidé kvalitní odborně i lidsky a je vždy radost se s nimi setkat a pracovat. Pak jsou ovšem i zde lidé z druhé strany spektra, včetně slabší morální integrity. Ano, setkal jsem s řízeními (myslím obecně, nejen insolvenčními), která u mne vyvolala řadu otázek o skutečné motivaci aktérů. Současně je ovšem nutno zmínit, že mnohdy situace, jež mohou vyvolávat úvahy až o možném korupčním jednání, ve skutečnosti vznikají z prosté nekompetentnosti, neznalosti, hlouposti. A také z nedostatku pokory – moc sama korumpuje. Je fér si otevřeně říct, že úroveň jednotlivých konkrétních soudců značně kolísá. Následky působení těch méně kvalitních pak mohou být velmi podobné jako v případě vyslovené korupce – těžit z toho opět mohou lumpové.
Prostřednictvím spolku Koruna zastupujete drobné věřitele, kteří přišli o své peníze investicí do dluhopisů Tomáše Bárty a jeho skupiny EMTC. Insolvenční řízení se přitom vyvíjí v jejich neprospěch, protože jej ovládl podnikatel Petr Bujnoch. Kolik lidí již spolek sdružuje?
Do spolku se zatím přihlásilo 66 poškozených věřitelů s pohledávkami okolo 55 milionů korun, ale každým dnem přibývají další. Průběžně se na nás obrací další poškození věřitelé, kteří se hlásí o svá práva a peníze, na které mají jednoznačně nárok. My proto využijeme všech možných procesních prostředků, abychom hájili jejich legitimní zájmy a narovnali průběh insolvenčního řízení, které se doposud, bohužel, vyvíjí v jejich neprospěch.
Na trhu se dokonce mluví o tom, že se jedná o předem promyšlený insolvenční podvod, který připravil Bárta právě s Bujnochem. Co si o tom myslíte?
Nechci a ze své pozice ani nemohu komentovat podobné hypotézy. A rozhodně nemohu činit žádné „objektivní“ závěry, již proto, že v celé věci zastupuji jednu část věřitelů. Ke zjištění skutečného stavu věcí jsou zde jiné kompetentní orgány. Nicméně samozřejmě i tato úvaha je legitimní a je smysluplné se jí seriózně zabývat. Jako advokát jsem ale vždy zásadně proti tomu někoho a priori obviňovat, tím méně pak bez úplné znalosti věci.
Podle informací z médií prověřuje zkrachovalou skupinu EMTC podnikatele Bárty policie, víte o tom?
Ano, mám stejnou informaci. Odbor hospodářské kriminality podle informací z médií skutečně prověřuje EMTC a pana Bártu kvůli podezření ze spáchání majetkového trestného činu. Detaily neznám, ale podle mého názoru připadá v úvahu podvod, případně i legalizace výnosů z trestné činnosti.
O jaký podvod by se mělo jednat?
Podle toho, co jsem měl možnost navnímat, měli obchodní zástupci společnosti EMTC a její vedení od roku 2015 uvádět v omyl své klienty, kterým bylo přislíbeno přibližně sedmiprocentní zúročení jejich investice do nákupu dluhopisů firem skupiny EMTC. Slíbené výnosy ani samotné jistiny ale klienti neobdrželi. Místo toho mělo docházet k vlastnímu obohacení Tomáše Bárty a dalších osob z jeho okolí, mezi které podle médií zřejmě patří i Petr Bujnoch, který následně ovládl – sám nebo prostřednictvím s ním spřízněných subjektů – insolvence společností ze skupiny pana Bárty. Jaké ovšem byly a jsou skutečné vztahy mezi pány Bártou a Bujnochem, to nevím a nemohu komentovat, nicméně věřím, že to bude objektivně přešetřeno a zjištěno.
Jak hodnotíte práci insolvenčního správce Jaroslava Brože? Podle informací z médií se mu podařilo prodat údajně miliardovou aplikaci Lipa Learning za pouhých pět milionů korun?
Nechci takto komentovat konání insolvenčního správce. Neznám žádné detaily prodeje, neznám produkt, který byl předmětem prodeje, neznám trh, nebyl jsem nikterak účasten prodejního procesu. Věřím, že na prodej řádně dohlédl věřitelský výbor i soud, ale i tímto směrem se samozřejmě chceme pídit. Pokud je zde produkt, jehož vývoj měl údajně stát desítky a možná stovky milionů korun a následně se prodá jen za relativně směšnou částku (byť v insolvenci), nepochybně je někde problém. A je třeba určit, kde konkrétně a zda, případně komu jej osobně lze přičíst. Je možné, že vývoj aplikace ve skutečnosti nestál tolik, kolik je prezentováno, je možné, že prostředky nebyly vynakládány smysluplně, je možné, že bylo vytvářeno něco, co trh vůbec nechtěl, je ale samozřejmě možné i to, že v pořádku nebylo ono zpeněžení. Některé situace přitom mohou nastat nezávisle na vůli zúčastněných, jiné ale mohou mít jasného viníka.
•
