„Naše děti se do školy netěší,“ konstatuje ostře poslankyně Renáta Zajíčková, která je stranickou expertkou ODS na školství a vzdělávání: „To je signál, že hlavní problém nespočívá v podfinancování, ale v samotném nastavení vzdělávacího systému.“ Tuzemské školství podle ní formálně funguje – školy stojí a učí se v nich, systém nicméně v mnoha ohledech stagnuje a již dlouho zaostává za aktuálními trendy. Renáta Zajíčková to v novém díle Eurocastu dává za vinu organizační, personální i ekonomické vyčerpanosti. Zároveň představila svou vizi toho, jak by mohla vypadat funkční reforma.
Zahraniční inspirace jsou sice podle Zajíčkové určitě přínosné, sama ale odmítá zjednodušený přístup, kdy by se měly přebírat bez dalšího jedna ku jedné. Je to dáno především specifiky národních vzdělávacích systémů – například čeští studenti končí základní školu v jiné fázi života než jejich vrstevníci v jiných zemích Evropy, a je tedy jasné, že jakékoliv srovnávání pokulhává. „Patnáctiletí v jiných zemích už studují na středních školách. Zatímco ale v Evropě ubývá dětí, které po základní škole nikam nepokračují, u nás jejich počet roste. V některých regionech je to až 10–15 % deváťáků,“ upozorňuje.
Poslankyně zároveň varuje před smutnou pravdou, že například učňové opouštějí školu bez mnoha základních kompetencí. Neumějí si třeba spočítat úroky, nevědí, co přesně znamená půjčka, nebo nejsou schopni kriticky analyzovat psaný text a jsou tak více náchylní podlehnout manipulaci. Toto vše jsou důvody, proč řada z nich končí v dluhové pasti. Nejde však o jediné systémové nedostatky. Zajíčková pojmenovává i další problémy, kterým je potřeba věnovat pozornost. Její recept na ozdravení tuzemského vzdělávání se jmenuje reforma 8+2.
Středobodem reformy 8+2 je zrušení devátého ročníku základní školy, který má být nahrazen povinnými dvěma roky studia na střední škole. Devátý ročník Renáta Zajíčková vnímá jako historický přežitek, který slouží pouze k přípravě na přijímačky, jež ale ne všichni studenti podstupují. „Já sama jsem absolventkou osmileté základní školy. Devátý ročník se zavedl jen proto, aby děti dosáhly patnácti let a mohly nastoupit do zaměstnání. Sám ministr Ivan Pilip později řekl, že to byla jeho největší chyba,“ argumentuje. Navrhovaná reforma je tedy nejen reakcí na aktuální potřeby, ale také vytěžením maxima pozitivního z nepříznivých demografických trendů.
Reforma 8+2 dále pracuje s návrhem tzv. malé maturity, která by byla završením dvou povinných let na střední škole. Žáci by si již v poměrně mladém věku díky ní uvědomili, v jakých oborech vynikají, a dostali by tak možnost flexibilní změny oboru. Namísto stávajících 260 úzce specializovaných oborů by existovalo cca 120 širších, ze kterých by si mohli vybírat. „Představte si deváťáka, který si vybírá z 260 oborů – většině z nich nerozumí. V 15 letech ani nemůže vědět, co bude dělat a jestli jeho obor vůbec bude existovat,“ podotýká Zajíčková a dodává: „Jedním z ústředních aspektů reformy je propustnost. Dnes ji studenti nemají – když objeví nový talent, systém jim neumožňuje změnu bez ztráty let.“
Renáta Zajíčková připouští, že jde o vskutku velké systémové změny. Je si vědoma toho, že prosadit je bude jak legislativně, tak politicky složité. Už teď ale pro reformu získala podporovatele mezi zaměstnavateli, akademiky i napříč politickým spektrem. Financování by ČR mohla zvládnout bez zavádění školného, pokud se stát i školské instituce naučí lépe hospodařit. „První změny by mohly být realizovány za osm let, ale musíme mít odvahu a vůli. Hlavně se na to musíme dívat očima dětí. Pokud jim nenabídneme prostředí odpovídající dnešní době, budou z něj odcházet znevýhodnění,“ uzavírá.
Co znamená reforma 8+2 pro budoucnost českého vzdělávání? Dokážeme se vymanit ze stagnace a nabídnout dětem prostředí odpovídající 21. století? Jak obtížné bude prosadit zásadní změny napříč politickým spektrem a kdo je skutečně připraven nést jejich náklady? A je česká společnost ochotná přijmout zrušení devátého ročníku a zavedení tzv. malé maturity jako nového standardu? Odpovědi se dozvíte v nejnovějším díle Eurocastu.
•
