Hospodářský a strategický rozvoj. Na první pohled zdánlivě šedivý pojem. Skrývá se však pod ním velice dynamické odvětví, které řadou aktivit pomáhá k lepšímu životu obyvatel regionu. Na Krajském úřadu Libereckého kraje ho řídí statutární náměstek hejtmana Edvard Kožušník. Muž, jehož velkým koníčkem je běh, v létě oběhl významnou část kraje a (nejen) na základě svých setkání se starosty i běžnými obyvateli vyhotovil Zprávu o kondici kraje. „Nejlépe pochopíte kraj, když ho projdete. A nejlépe nasloucháte, když zpomalíte,“ vysvětlil motto svého projektu, ve kterém zdolal v rámci kraje celkem 310 kilometrů. Trasa vedla od Hejnic přes Frýdlantský výběžek, Trojzemí, Jizerské hory, Český ráj a Podještědí až do Pojizeří a Krkonoš.
► Jaké skutečnosti z vašeho běhu napříč krajem vzešly?
V oblasti ekonomiky se ukázalo, že Liberecký kraj zůstává na 13. místě v hrubém domácím produktu na obyvatele. Vyplývá z toho, že je potřeba posunout se od montoven k inovacím a vyšší přidané hodnotě. V oblasti demografie se projevil fakt, že podíl seniorů prudce roste a zejména mladí lidé odcházejí za prací a kulturou mimo region. Je potřeba také zlepšit infrastrukturu, zejména mosty v kraji jsou v havarijním stavu. Železniční spojení s Prahou a Trojzemím je zastaralé, na nápravě se však už pracuje. Významný zdroj příjmů kraje a zajištění pracovních míst přináší turismus, je ale nutné řešit sezonnost a přetížení infrastruktury.
► Jaké konkrétní kroky ke zlepšení by bylo potřeba učinit?
Již jsem zmínil nutnost podpory inovací a investic do silnic, mostů a kanalizací. Jako klíčový se v souladu s aktuálními světovými trendy do budoucna ukazuje také rozvoj obnovitelné energetiky. Nic se však výrazně nezlepší bez aktivního zapojení obyvatel do veřejných procesů.
► Netajíte se také, že je důležité docílit, aby Liberecký kraj zněl silnějším hlasem v Praze i Bruselu. Jak toho chcete dosáhnout?
Na krajské úrovni je potřeba se zaměřit na konsolidaci politiky napříč jednotlivými stranami. Na celostátní úrovni pak musíme být více slyšet v Praze. Liberecký kraj zastupuje jen osm poslanců a čtyři senátoři, ale pokud potáhnou za jeden provaz, dokážou vyjednat spravedlivější rozdělení veřejných finančních prostředků. Co se týče evropské úrovně, pak nesmíme být jen vidět, ale i slyšet v Bruselu, a to společně se Saskem a Dolním Slezskem při vyjednávání o novém víceletém finančním rámci Evropské unie na období let 2028 až 2034. S nadsázkou říkám, že pokud budeme pracovat a trénovat společně, vtáhneme do běhu i naše obyvatele. Nebudou jen fanoušky u trati, ale spoluběžci. A právě oni doběhnou do cíle mezi prvními.
► Liberecký kraj nedávno schválil svůj střednědobý výhled na období let 2026 až 2029, což je stěžejní dokument pro sestavení krajského rozpočtu na příští rok.
Kraj v něm počítá s celkovými zdroji ve výši téměř 16,035 miliardy korun, přičemž vlastní příjmy a zdroje Libereckého kraje jsou o trochu více než 6,919 miliardy korun a příjmy ze státního rozpočtu účelově a objemově vázané na výdaje kraje tvoří přes 9,115 miliardy korun. Krajský ekonomický resort zahájil přípravné práce na zpracování podkladů střednědobého výhledu rozpočtu kraje na období let 2026 až 2029 již na začátku letošního roku.
Opět, jako každý rok, kraj shrnul požadavky resortů, které letos činily zhruba 9,060 miliardy korun. Naše očekáváné zdroje jsou však bez příjmů ze státního rozpočtu na úrovni o trochu více než 6,919 miliardy korun, tudíž jsme museli některé žádosti krátit, abychom nedosáhli záporného salda. Ve střednědobém výhledu rozpočtu opět zohledňujeme financování veřejných služeb v regionu, za které zodpovídáme. Prioritou na další roky pro nás zůstává zajištění dopravní obslužnosti, fungování domovů pro seniory, škol a kulturních institucí či Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje.
► Na čem nyní odbor, který vedete, pracuje?
Činností a aktivit je mnoho. Zmínil bych například přípravu nové Strategie rozvoje Libereckého kraje na období 2028+ či tvorbu dokumentu zabývajícího se strategickými prioritami Libereckého kraje a Trojzemí ve vazbě na víceletý finanční rámec Evropské unie na období let 2028 až 2034 ve spolupráci s polskými a saskými partnery. To je ta důležitá vzájemná spolupráce na evropské úrovni, o níž jsem hovořil.
•
