Když v roce 2008 vydal britský autor Richard Susskind knihu The End of Lawyers? Rethinking the Nature of Legal Services (Konec právníků? Přehodnocení povahy právních služeb), vyvolal na trhu právních služeb poprask. Publikace se rázem stala bestsellerem, který nutil i ty nejzkušenější poradce k zamyšlení nad samotnou podstatou poskytování právních služeb. I když může být název knihy zavádějící, nepopisovala zánik celé profese. Richard Susskind se spíše věnoval tomu, že je stále méně pravděpodobné, že trh bude tolerovat drahé právníky pro úkoly, které lze stejně nebo lépe plnit chytrými systémy a procesy, a proto se musí celý segment proměnit. „Z toho vyplývá, že pracovní místa mnoha tradičních právníků budou často eliminována. Zároveň ale Susskind předvídá vznik nových právnických specializací,“ uvádí ke knize její nakladatel Oxford University Press.
Nové technologické kompetence
Šestnáct let po prvním vydání Susskindovy knihy se zdá, že má technologický rozvoj na práci právníků skutečně takový velký dopad, jak se předpokládalo. Podle Dalibora Kováře, partnera advokátní kanceláře Havel & Partners, je to pochopitelné. „Při pohledu na technologické sprinty tradičních společností pracujících s osobní a firemní klientelou a její hlubokou důvěrou predikujeme advokacii podobný vývoj,“ říká s tím, že díky technologickému podhoubí budou mít „kvalifikovaní právní experti, kteří skvěle rozumí podnikání jejich klientů a jejich problémům nové technologické kompetence, které budou neustále zvyšovat“.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Přesně jak Susskind předpokládal, pomocníkem právních expertů nebudou podle Kováře příliš velké týmy lidí, ale technologičtí experti a inovativní nástroje umožňující pracovat s pečlivě a dlouhodobě budovanými daty. „Ty usnadní právní rešerše, analýzy a přípravu smluv i detailní sledování bobtnající právní regulace. Zejména ale umožní poskytovat daleko více prediktivní, sofistikované, kvalitní a personalizované poradenské služby,“ říká Kovář. A dodává, že právní experti budou mít více prostoru na péči o náročné případy s vysokou přidanou hodnotou a průběžné strategické poradenství.
„Inovace a neustálý profesní rozvoj budou základem úspěchu advokátních kanceláří budoucnosti,“ myslí si Kovář. Pokud jde o automatizaci a využívání umělé inteligence, podle Marcely Káňové, partnerky advokátní kanceláře Rowan Legal, kvůli nim prakticky vymizí rutinní práce advokátů. „V advokacii v důsledku toho zůstanou jen špičkoví odborníci ve svých oborech. Kanceláře se přitom budou muset více snažit, aby si tyto experty udržely,“ říká Káňová. „Na loňské konferenci mezinárodní advokátní komory o technologiích představila známá německá kancelář office v metaverzu. Pobočka jako z počítačové hry nabízela realistický klientský zážitek a byla dokonce zaregistrovaná,“ zmiňuje Adéla Krbcová z advokátní kanceláře Peterka & Partners jeden ze zajímavých příkladů, jak se obor může do budoucna proměnit. Sama si ale nemyslí, že jsou advokáti připraveni přesunout se do virtuální reality. „Sdílím ale názor, že s umělou inteligencí skutečně dochází k velké transformaci právní praxe, a děje se tak, ať již s námi, nebo bez nás,“ říká Krbcová.
Klientům už nestačí pouhá rada
Klíčovým tématem je proto dnes pro zástupce advokacie konkrétní využití umělé inteligence. „Budeme svědky toho, že umělá inteligence práci advokátů nenahradí, ale zefektivní a pomůže k lepší službě. Při vzdělávání budoucí generace advokátů tak bude přirozeně kladen větší důraz na efektivní využívání nových technologií a ruku v ruce s tím na větší schopnost adaptace na rychlé změny, ale i poskytování skutečně personalizovaných služeb, které budou vyžadovat znalosti nejen z oboru práva, ale i z řady oblastí s právem souvisejících, včetně soft skills,“ myslí si partnerka advokátní kanceláře Z/C/H Legal Lenka Gomez Tomčalová.
Ostatně podle partnerky advokátní kanceláře Rowan Legal Marcely Káňové klientům již dávno nestačí klasická právní rada, ale očekávají komplexní poradenství, včetně zhodnocení dopadů na fungování jejich byznysu. „To znamená tlak na expertizu a úzkou specializaci nejen v oblasti práva, ale i na vytváření interdisciplinárních týmů,“ myslí si. A dodává: „Ty se již brzy stanou standardem. V advokátních kancelářích budou vedle advokátů působit daňoví poradci, ekonomové, IT specialisté a podobně.“
Aby takový mix profesí dobře fungoval, je podle Káňové třeba flexibilita, přátelské a moderní pracovní prostředí, individuální přístup a podpora dalšího vzdělávání. „V budoucnu bude ještě těžší upoutat pozornost správných lidí,“ konstatuje. Obdobně smýšlí i Adéla Krbcová, podle které může správná práce s technologiemi dokonce advokacii zatraktivnit a zlákat nové talenty. „Umožní pracovat rychleji a efektivně, věnovat se budování strategie a vztahů s klienty. Otevře dveře do neprávních oblastí. Budeme pracovat na projektové bázi a podílet se na rozhodování klientů. Transformace advokacie pomůže přizpůsobit profesi hodnotám nastupující generace,“ říká.
Zástupci oslovených advokátních kanceláří se také shodují, že advokacie navzdory zavádění nových technologií zůstane „byznysem o lidech“. „A to o lidech, pro které budou stále důležitější otázky spojené s duševním zdravím a jeho udržitelností a dále flexibilita ztělesněná v hybridních pracovních týmech a různých formách spolupráce, které dokáží lépe přispět mimo jiné i k větší rovnováze mezi zastoupením mužů a žen v advokacii,“ myslí si Lenka Gomez Tomčalová.
Advokacie a lidé
Podle Marianny Galusové, která působí v pozici local partner v advokátní kanceláři White & Case, bude v souhrnu zásadním faktorem pro budoucnost advokátních kanceláří otevřenost.
„Jednak otevřenost k možnostem nových technologií a umělé inteligence, které mohou práci advokáta výrazně ulehčit, a s tím spojenému kontinuálnímu vzdělávání advokátů, bez ohledu na věk a senioritu,“ říká. Advokáti by podle ní neměli s věkem a zkušenostmi nabývat pocit, že už všechno viděli a vše umějí, ale naopak by měli otevřeně přistupovat k novinkám, které mohou advokátní praxi zlepšovat a jejich život zlehčovat, a s učením nikdy nepřestávat. Další rovinu vidí Galusová v otevřenosti ke zmíněnému tématu péče o duševní zdraví advokátů. „Tak, aby se v budoucnu lépe dařilo předcházet situacím, jako je vyhoření, které se v advokacii bohužel často objevuje,“ říká. A dodává, že v neposlední řadě bude důležitá otevřenost v přístupu k výchově mladé generace advokátů. „S důrazem na rozvoj individuality a talentů jednotlivců a jejich praktické uplatnění. Zároveň bychom měli podporovat jejich disciplínu potřebnou i pro život jako takový a takzvanou slow productivity,“ uzavírá Galusová.
•
