Nadechnout se a zůstat déle

Bohemian Cottage není jen místo s pohnutou minulostí, ale zážitek, za kterým se ukrývá celoživotní filozofie majitelů Ireny a Aleše Kubicových.

České Švýcarsko a Lužické hory dlouho patřily k opomíjeným koutům České republiky. A přitom patří romantická krajina plná skalních útvarů, hlubokých lesů a dechberoucích vyhlídek k těm nejkrásnějším místům v Česku. Poválečnými událostmi ale ztratila svůj lesk a slávu, které není lehké získat zpátky. Díky lidem, jako jsou Kubicovi, se tam zase vracejí lepší časy.

„Přestěhovali jsme se sem, protože právě tady cítíme potenciál pro znovunadechnutí. Lidé, kteří tu bydlí a využívají místní služby, pomalu obnovují život v regionu. Turistický ruch a podnikání v něm je jedna z možností, jak tomu přispět,“ vysvětluje Irena Kubicová. Původně vystudovaná farmaceutka spolu s manželem Alešem, který je ekonom, pocházejí z rozdílných koutů Česka, ale místní krajina si je získala.

„Rozhodně to ale nebyla láska na první pohled. Naše první návštěva Krásné Lípy proběhla v listopadu, bylo sychravo, všude plno rozpadlých domů a region působil spíše posmutněle jako místo pro samotáře a někoho, kdo má hlubší vztah k přírodě, protože ta tu byla vždy krásná,“ vzpomíná Irena. Přesto je tento kraj před šestnácti lety zaujal svou autentičností. V začátcích měli půjčený dům nedaleko zapadlé vesnice Brtníky, bydleli v lese a zjišťovali, jestli se jim na severu vůbec bude chtít zůstat. A chtělo.

Po čtyřech letech konečně objevili místo, které je vzalo za srdce. Našli pozemek, na němž postavili dům a zapojili se do místní komunity. Irena se začala věnovat józe, Aleš pracoval pro národní park. Během svého působení potkávali spoustu lidí, kteří přijížděli do Českého Švýcarska na den, obešli nejznámější místa a vraceli se domů. „Přišlo nám líto, že sem lidé zavítají na tak krátkou dobu. Chtěli jsme jim nabídnout něco víc a přimět je zůstat déle,“ dodává Aleš Kubica. „Regionální turismus byl tématem mojí diplomové práce, tak jsem se k tomu oklikou po spoustě let takhle hezky vrátil.“

Udržitelná chalupa

Sen o vlastním penzionu byl tak přirozeně dalším krokem, u kterého však ani jeden nepřipouštěl ústupky. „Věděli jsme, že nechceme nikam dojíždět a starat se na dálku. Chtěli jsme penzion mít na dosah, abychom byli s hosty v kontaktu a mohli jim nabídnout naše služby,“ vypráví Irena. Jejich přání se nakonec splnilo. Kousek od jejich domu byla už delší dobu opuštěná stoletá chalupa. „Pravidelně jsme se ptali majitelů, jestli ji nechtějí prodat. Pořád říkali, že ne, až jednou souhlasili, a tak jsme ji koupili.“

V tu chvíli se roztočila úřednická kolečka a Kubicovy čekala spousta papírování spojeného s rekonstrukcí. Na tu samotnou pak byli připraveni, takže do roka měli hotovo. „Samozřejmě ale byly okamžiky, kdy se na nás všechno hroutilo, a my seděli před chalupou se slzami v očích. Například jednou nedorazila firma, která nám měla dělat hliněnou omítku na chodbě, a nám nezbylo nic jiného, než si to udělat svépomocí,“ vybavuje si náročnější dny rekonstrukce Aleš. Důraz od samotného začátku kladli na udržitelnost – mají tu vlastní vrt, kořenovou čističku odpadních vod a do budoucna přemýšlejí i nad tím, jak být energeticky soběstační.

Bohemian Cottage se otevřela hostům poprvé v dubnu 2018. Interiér dispozičně pomáhal řešit pan architekt Matyáš, jeden z místních, který plány kreslí ještě tužkou na dřevo. Design a dekorace pak pocházejí z rukopisu manželů Kubicových.

Jako první byly hotové apartmány s kapacitou 17 lůžek a jógový sál. Postupně se dodělávala wellness zóna a zahrada, na níž práce nikdy nekončí. Letos dokonce Kubicovi dostali v rámci Slavnosti horských luk v Saském Švýcarsku ocenění za zachování a kultivaci lučního porostu kolem jejich penzionu.

A ještě jeden malý přírůstek během letošního roku rozšířil rodinu Bohemian Cottage. Nad penzionem pod lesem je nově maringotka Botanical Cottage, již si Kubicovi převezli od sousedů, zvelebili ji a pronajímají. Zatím tedy pouze od jara do podzimu, letošní zima bude první testovací.

Na výlet, jógu i do sauny

Do penzionu ovšem můžete zavítat celoročně. Buď si odpočinout, či vyrazit objevovat krásy místní přírody. Zeptejte se Aleše na pár tipů nebo si s ním rovnou domluvte společný výlet. Je nadšeným průvodcem, který s vámi vyrazí za každého počasí, a vy tak budete mít jedinečnou šanci nahlédnout na České Švýcarsko a Lužické hory pohledem místních. A po návratu se zajděte zrelaxovat do sauny, z které můžete v zimních měsících rovnou do přírodního jezírka. A pokud je na vás 90 stupňů ve finské sauně moc, ohřejte se alespoň ve vířivce.

S Irenou si zase po domluvě můžete zacvičit jógu, které se věnuje už skoro dvacet let. I proto tu mají krásný jógový sál, který hodně využívají pro skupinové pobyty, ale domluvit si můžete i soukromou lekci.

Za zmínku stojí i zajímavý projekt Bohemian Plenér, jehož cílem je návrat malířů do krajiny Českého Švýcarska – byli to právě oni, kteří jí dali její půvabný název. Během 18. století totiž putovali krajinou švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na akademii v Drážďanech a malovali místní krajinu, která jim připomínala domovinu. V Bohemian Cottage proto ubytují malíře zdarma, nechají je toulat krajinou a malovat. Jejich díla poté zarámují a uspořádají prodejní výstavu, ze které jde výtěžek na podporu sociálních služeb v regionu.

„Poslední rok a půl pro nás byl náročný stejně jako asi pro každého, kdo se pohybuje v turistickém ruchu. Rádi bychom se teď nadechli, abychom mohli pokračovat v plné síle dál,“ říká Irena a vysvětluje, proč si její rodina dá každý rok několik týdnů pauzu a penzion se zavře.

„Naši hosté jsou báječní, ale práci s lidmi je třeba vyvažovat volnem bez lidí. Udržitelnost pro nás není jen o vnějších zdrojích, ale také o těch našich vnitřních. I my se potřebujeme na chvíli zastavit, balancovat a nabrat síly, abychom se i dalším hostům mohli věnovat s energií a nadšením. Cílem naší práce není mít víc a víc hostů, ale dělat to s láskou a hlavně poctivě.“

Přečtěte si také