Zaklínadlem dneška se stala umělá inteligence: AI. Četné obory lidské činnosti se předhánějí, jak a nač „ej-áj“ využít. Ta už ale dávno ve výrobě maká – industriální neboli průmyslová AI pomáhá k výkonnější i preciznější produkci. Společnost Rolls-Royce, která vyrábí motory a turbíny, přišla již před časem s vytvořením digitálních dvojčat (digital twins) svých výrobků, do nichž nahrává i reálná data a díky AI analyzuje či predikuje jejich chování. Tato simulace pak umožňuje předvídat opotřebení a avizuje včasnou údržbu, což dokáže snížit provozní náklady u leteckých motorů, lodních anebo průmyslových turbín.
Firma Bosch zavedla systém pro optickou inspekci a AI kontrolu kvality na linkách (systém ViPas).
Automobilka BMW spolu s (nyní tak bohatnoucím) výrobcem čipů Nvidia již před čtyřmi lety chystala celé virtuální továrny, v nichž trénovala roboty a automatizované výrobní linky pro efektivní robotické trajektorie i ergonomie živých pracovníků. Další příklady? Je jich spousta. Skupina ABB rozvíjela u průmyslových robotů 3D strojové vidění, které s pomocí AI vedlo k preciznějším postupům ve vrtání a montáži. A třeba další strojírenský gigant Bosch vyvinul AI systémy pro optickou inspekci a kontrolu kvality na linkách (systém ViPas).
Mozky, jež umějí rozhodnout
Již řadu let i jako laici mimo výrobu slýcháme pojem Průmysl 4.0. Co ho odlišuje od „průmyslové AI“? Zatímco první pojem zastřešuje širší koncept chytřejší výroby, tedy paradigma transformace průmyslu (včetně velkých dat, cloudů a robotiky), industrial AI je jednou z klíčových technologií uvnitř Průmyslu 4.0, jež využívá metody umělé inteligence k optimalizaci výrobních procesů. Je tak motorem i mozkem s konkrétními algoritmy a modely, jež dokážou – jakoby samy a bez otálení – predikovat děje. A také rozhodovat.
Navíc se AI umí učit; vědci by řekli, že „trénuje“. Umí se přizpůsobovat a reagovat. Nasazení AI se rychle šíří od pilotních projektů do běžného provozu. Důvod je prostý: chytrá továrna vyrábí lépe, rychleji a úsporněji. Například ve výrobě spotřebičů Beko nasazení AI, která sama dolaďuje parametry strojů, snížilo údajně zmetkovitost o dvě třetiny. Podobně ve své fabrice v Erlangenu nasadil Siemens roboty s AI, které dokážou flexibilně nastavovat výrobní linku. To snižuje náklady a kontroly odhalí hrozící poruchy ještě dříve, než k nim dojde.
Průmyslová AI tak začíná v továrnách celého světa plnit roli zkušeného profi dispečera, který vidí do každého zákoutí provozu – od skladových zásob přes montáže po expedici – a dokáže též bleskově přeplánovat výrobu při výkyvech v poptávce či dodávkách. A to přináší technické, ale rovněž manažerské výzvy. Lidé z řízení výroby asi jen tak nezmizí, ale operátoři budou muset být dobře znalí AI coby skvělého nástroje a uvolní si ruce pro kreativní ideje.
Jak to vypadá v Česku
Podle expertů je změna v plném proudu. Devadesát procent globálních výrobců očekává růst investic do AI. Češi by neměli stát stranou. „Zpráva o stavu digitální dekády 2025 potvrzuje rychlý rozvoj využití umělé inteligence v českých firmách. Využití AI v tuzemských firmách se loni téměř zdvojnásobilo,“ uvedlo v září ministerstvo průmyslu a obchodu. Loni tak AI využívalo 11,26 procenta firem v Česku, mírně pod průměrem EU, který činil 13,48 procenta.
Potřebnost metod Průmyslu 4.0 akcentují zástupci byznysu, ale též akademici – kupříkladu kybernetici z pražského střediska CIIRC ČVUT, kteří připravili testbedy anebo přicházejí s expertizou ve strojovém vidění, učení a robotice. Podporu v řádu miliard nabízí i stát. Velcí hráči typu Škoda Auto, ale i nováčci v podobě startupu Edmund AI už připravují Česko na změny, které se zdají rozdílové. Virtuální mozky se neunaví. A jen málokdy udělají chybu.
•
