Nabízíme otevřenou náruč mladým fotografům

Eva Kučmášová, marketingová a komunikační ředitelka firmy Canon pro střední Evropu, hovoří nejen o generačním pohledu na focení a pozici značky, která je pro mnohé synonymem sportovní fotografie.

Nakolik téměř 20 let smartphonů ovlivnilo fotografování?

Jsou vidět, ale primárně jde o pokles prodeje takzvaných kompaktů, které minimálně na papíře vlajkové mobilní telefony dohánějí. Říká se, že lidé už plnohodnotné fotoaparáty nekupují, ale nám paradoxně pomohl covid, kdy lidé nemohli příliš cestovat, takže si koupili foťák, chodili do přírody, a díky tomu se nám rozrostlo portfolio hobby fotografů. Ubylo nám zákazníků mezi základními kompakty, ale překvapivě jsme rostli nejen u profíků, ale i v poměrně drahých bezzrcadlovkách a objektivech. To nás příjemně překvapilo.

Jdete tomu naproti?

Pořádáme workshopy třeba na tenise a fotbale, snažíme se odchytit v obchodech s fotografickými potřebami přes různé kurzy fanoušky krajinek nebo street fotografie. Je o to velký zájem a hobby fotografů je hodně. Tím netvrdím, že nesáhnu primárně po telefonu, když třeba přede mnou něco tropí mé dítě. Běžet v tu chvíli pro foťák je často nemožné, ale zájem o fotky a focení na vyšší úrovni stále je. Máme i zájemce, co se přijdou podívat ze zvědavosti, osahat si techniku, i když teprve váhají a stále fotí na mobil. Dost jich zlomíme na svou stranu.

Je třeba v prodejích vidět odklon k tiskárnám? Že i lidi, kteří přešli definitivně na druhou stranu barikády a fotí mobilem, si od vás pořizují termosublimační tiskárny?

Rozhodně. Trh s minitiskárnami neuvěřitelně roste. Lidé si je pořizují na párty či svatby, jsou oblíbené u všech generací. Primární odbyt je u těch mladých, kteří sdílejí fotky přes mobil, ale chtějí občas něco hmatatelného. Existují různé instantní foťáky, ale naše tiskárny jdou kvalitou dál. A roste i skupina lidí, co si tiskne doma, tomu říkáme Pixma G segment, kdy nabízíme fototiskárny, které tisknou na speciální papír v poměrně vysoké kvalitě. Minitiskárny jsou pro mnoho teenagerů prvním krokem k naší značce. Buď je dostanou jako dárek, vidí je u někoho na párty, nebo jde o vliv youtuberů a influencerů. Tištěná fotka navíc nejlíp ukáže rozdíl mezi zdroji. Tady je vidět, jestli fotíte na mobil, nebo na fotoaparát, takže je snazší někoho přemluvit k nákupu, když se tomuto koníčku chce věnovat seriózněji.

Je obtížné zjistit, co mládež od spotřební elektroniky požaduje?

Nejsem velkým příznivcem anonymních průzkumů. Mnohem lepší je jít mezi lidi a zeptat se jich v reálném světě, kde se účastníme spousty koncertů, fandovských eventů a podobných aktivit, kde máme fotokoutky a snažíme se s lidmi mluvit, udělat touch & try, aby si to mohli vyzkoušet a rovnou od nich získat bezprostřední dojmy. Mám doma dvě děti, takže se často radím s nimi, protože sociální sítě jsou pro ně uchopitelnější a stíhají lépe sledovat neuvěřitelná místa, kde fotit přírodu. Tak jsem například zjistila, že mladá generace se vrací k ručně vyráběným scrapbookům či fotoknihám.

Jak do toho zapadají vaši ambasadoři? Co je náplní jejich práce, kromě toho, že mají k dispozici nejnovější techniku a dělají krásné fotky?

To jsou právě naši influenceři. Hodně je používáme na workshopech, školeních a seminářích, ale jejich práce promlouvá i na sociálních sítích. Fotka řekne víc než tisíc slov, ale zkušenost je nepřenosná. Zmíním například Pavla Lebedu, asi jednoho z našich nejlepších sportovních fotografů – máme šanci vzít pár lidí na špičkový tenis v rámci WTA, aby si zkusili vyfotit zápas. Jednak je to zážitek, který zákazníky přesvědčí, že značka o ně pečuje, jednak v terénu okamžitě vidí rozdíly mezi drahými a dražšími modely.

Také jsme dlouholetým partnerem Czech Press Foto a Czech Nature Foto, protože pro nás je ohromně důležité, aby lidé fotky viděli ve formátu, který si zaslouží. Nemůžeme prodávat fotoaparáty a nebýt součástí místní fotokomunity a zmíněných soutěží, které pořádá Czech Photo Center Veroniky Souralové. Snažíme se vykročit i mimo to, což se od nás čeká, například na výstavu World Unseen. Byl to nevídaný svět, protože fotky byly vytištěny reliéfně, aby si je mohli ne vidomí osahat a zkusit vnímat.

Zmínit ale musím i druhý klíčový segment, B2B, v podstatě všechno kolem kanceláří, kde je mnohem složitější dělat marketing přes emoce nebo hezké fotky. Když se podíváte na chodbu v kanceláři, tak tam asi máte tiskárnu a kopírku. Víte, co je to za značku? Jakou má rychlost, nebo dokonce technologii tisku? U fotoaparátů jsou tábory fandů jako u sportovních týmů, často máte věrné zákazníky, co vás kupují desetiletí, ale tiskárna je pro většinu lidí stroj bez duše a jména, takže se snažíme budovat projekty à la kancelář budoucnosti, kde oslovujeme zejména ty, kdo vypisují tendry a nakupují techniku ve velkém. Snažíme se jim nabídnout nejen zboží, ale i služby, abychom je při výběru oslovili jako první. Nebo abychom je vůbec oslovili.

Canon je velkým jménem v kancelářském prostředí, ať už jde o tiskárny, kopírky, nebo skenery. Je to těžiště byznysu firmy? Lze to vyjádřit čísly ve srovnání například s divizí fotoaparátů a kamer?

Je to zhruba půl na půl. Běžné kancelářské tiskárny totiž máme v segmentu společně s profesionálními plotry, jejichž pořizovací cena je vysoká, takže v obratech se dostáváme na čísla, které se neliší od foto/video segmentu.

Trend bezpapírových kanceláří by měl hrát proti vašim zájmům, ale říká se, že digitalizaci a přechodu od papíru k online dokumentům napomáháte. Proč?

Jak už jsem zmínila, kromě produktů nabízíme firmám i softwarová řešení. Je pro nás výhodné, když se ve firmě tiskne od rána do večera, prodáme víc tiskáren a papírů, ale je to stejně výhodné pro firmu? Řada z nich je na cestě k digitalizaci a umíme změřit, nakolik jsou jejich tiskárny vytížené v odděleních, jestli nelze jejich práci zefektivnit lepším sdílením. Také z průzkumů víme, že sedm procent respondentů nepracuje s digitální formou dokumentů a všechno si tiskne, ačkoliv je to často zbytečné plýtvání papírem. To není jenom u nás, když jsme si dělali srovnání se zbytkem středoevropského regionu, dospěli jsme v podstatě ke stejným výsledkům.

Říká se také, že Canon z vyřazených tiskáren vyrábí kalkulačky. Máte v rámci značky nějakou podobně ušlechtilou recyklační aktivitu?

Máme už několik let projekt Kopírka hledá kancelář. Je v zásadě charitativní, kdy nám firmy dobrovolně nabízejí vyřazené kopírky a tiskárny, případně nám vracejí ty, co si firma pořizuje do nájmu, jako když máte auto na leasing, které se po čtyřech pěti letech vrátí výrobci. Naši technici všechny přístroje projdou, v případě potřeby opraví a následně je nabídneme v rámci programu, do něhož se mohou přihlásit neziskové organizace, napsat nějaký příběh o sobě. My z nich pak vy bereme nejzajímavější nebo část věnujeme nejpotřebnějším. Technici je rozvezou, nainstalují, proškolí obsluhu. Je o to velký zájem a každoročně takto dáme druhý život desítkám tiskáren a kopírek.

Ladí výrobci fotoaparátů své výrobní cykly tak, aby vlajková loď šla na trh vždy pár měsíců před olympiádou, kdy je ty o nové špičkové největší zájem?

Je to tak. Pokud bereme naši vlajkovou loď, dnes R1, dřív Canon 1D, jde o profesionální sportovní foťák, takže se vše ladí tak, abychom ho mohli představit v nejlepším světle na akci, kde bude nejvíc sportovních fotografů. Můžou si ho vyzkoušet v nejostřejších podmínkách, my máme šanci zjistit, má-li rezervy, a řešit to pak případně updatem firmwaru. Nečekáme, až si profíci náš stroj koupí. Třeba v Paříži byly desítky nebo stovky naší techniky, kterou si mohli fotografové půjčit, vyzkoušet a zhodnotit, je-li je pro ně vhodná. Redakce, případně tiskové agentury, si nákupy plánují podle ohlasů od svých fotografů, takže se musíme hodně snažit. Konkurence nespí a je také zastoupena, takže v pozadí olympiády probíhá i klání výrobců fotoaparátů, kde se hraje o hodně.

Přečtěte si také