Evropská komise představila před více než rokem návrh nové směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti s názvem Corporate Sustainability Due Diligence Directive neboli zkráceně CSDDD. Její účinnost se podle odhadů předpokládá od roku 2026. Cílem směrnice je stanovit, aby společnosti zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v rámci jejich celého dodavatelského řetězce.
„Dodržování pravidel v dodavatelském řetězci budou firmy kontrolovat, auditovat a nahlašovat v rámci ESG reportů. Počítá s tím i připravovaná směrnice o nefinančním reportování,“ říká v rozhovoru pro magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS Kateřina Bohuslavová, Chief Sustainability Officer Skupiny ČEZ a dodává: „Ve Skupině ČEZ dodavatelskému řetězci věnujeme náležitou pozornost – chceme být na evropskou legislativu včas připraveni.“
Na celoevropské půdě se chystá nová směrnice věnující se dodavatelským řetězcům a tomu, zda dodržují sociální, etické a ekologické standardy. Co je jejím cílem?
Po implementaci této směrnice by mělo dojít například k zamezení nucené práce, dětské práce, odlesňování pralesů, nuceného vysídlování lidí v rámci těžebních projektů a dalších negativních environmentálních a socioekonomických dopadů.
Na jaké sektory tedy směrnice dopadne?
Přestože jako hlavní rizikové sektory vnímá směrnice CSDDD především zemědělství, oděvní průmysl a těžební průmysl, její požadavky budou muset plnit i firmy z jiných oblastí, energetiku nevyjímaje.
Co to pro firmy znamená?
Podniky budou muset pravidelně hodnotit své dodavatele a subdodavatele, aby se ujistily, že se v jejich řetězci dodržují nároky na sociální a environmentální udržitelnost a dodržování lidských práv. Směrnice také stanoví závazné požadavky pro podniky, aby přijaly opatření k prevenci a odstraňování rizik, která by mohla ohrozit udržitelnost jejich dodavatelského řetězce. Zároveň klade důraz na osobní odpovědnost členů vedení podniků za tuto oblast.
Jak to bude vypadat v praxi?
Jedním ze zásadních prvků pro vybudování udržitelného dodavatelského řetězce bude bez pochyby transparentnost. Je jasné, že všichni účastníci dodavatelsko-odběratelského řetězce budou muset sdílet data a mít vzájemný přístup k informacím o zdrojích a procesech ve své podnikatelské činnosti.
Co všechno budete od svých dodavatelů zjišťovat?
V našem případě to bude extrémně náročné. Počet našich dodavatelů a subdodavatelů se pohybuje v řádech desítek tisíc, a to jak na lokální úrovni, tak i v zahraničí. U každého z nich bychom měli teoreticky mít přehled o tom, jaký dopad má jeho činnost na životní prostředí, například v oblasti emise skleníkových plynů, spotřeby energie, využití obnovitelných zdrojů nebo nakládání s odpady. A netýká se to jen životního prostředí. Měli bychom mít přehled o tom, jak se chová ke svým zaměstnancům, například jaké má pracovní podmínky, jak přistupuje k ochraně zdraví, zda nevyužívá dětskou a otrockou práci.
Máte už jasno v tom, jak budete postupovat, abyste požadavky směrnice naplnili?
Bilaterální sdílení informací je v našem případě administrativně i časově velmi náročné. Plnit budoucí legislativní požadavky individuální komunikací mezi každým článkem řetězce je nadlidský úkol. Bude nutná spolupráce a vytvoření dodavatelského ekosystému, ve kterém bude možné sdílet data jednou v rámci otevřené platformy. Jako středoevropský ESG lídr chceme pomoci i našim dodavatelům a partnerům, aby jejich příprava na nová pravidla byla co nejjednodušší, jsme tedy připraveni podílet se aktivně na vytvoření výše zmíněné sdílené platformy.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
