Strávili jsme téměř tři roky s koronavirem a na Ukrajině už mnoho měsíců zuří válka. V jaké kondici je rakouská ekonomika a společnost?
To, co v současnosti zažíváme, je mnoho krizí. Po vypuknutí globální pandemie do té doby nebývalých rozměrů následovala ruská agrese proti Ukrajině, nejzávažnější útok na bezpečnost a mírový pořádek našeho kontinentu od druhé světové války. Tyto obrovské výzvy, ceny energií a rostoucí životní náklady, vystavují naši společnost zkoušce.
Je proto pochopitelné, že si mnozí lidé dělají starosti. Vzkaz rakouské spolkové vlády je jasný: nenecháme vás ve štychu. Dobře jsme zvládli krizi související s pandemií a jsem přesvědčen, že se nám to podaří znovu. Již v lednu 2022, před vypuknutím ruské útočné války na Ukrajině, jsme schválili první z celkem tří protiinflačních balíčků na úlevu rakouským domácnostem a podnikům, které zahrnují krátkodobá i dlouhodobá opatření v celkové hodnotě 32 miliard eur.
Rakousko je v současnosti jednou z předních členských zemí Evropské unie, pokud jde o podpůrná opatření pro občany a firmy. Na evropské úrovni existuje balík krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která krátkodobě usnadní uskladnění plynu na nadcházející zimu a střednědobě zvýší energetickou nezávislost kontinentu. Mnoho z nich jsme přijali v rekordním čase a s velkou jednotou, což by bylo ještě nedávno nepředstavitelné. A to je dobře, protože to dlužíme obyvatelstvu konfrontovanému s masivními vlnami zdražování a velkou nejistotou.
Ještě k válce na Ukrajině. Rakousko bývá obviňované, že váhá s podporou napadené země. Jsou tyto výtky oprávněné?
Rakousko od počátku zaujalo jasný a srozumitelný postoj a rozhodně odsoudilo zřejmé porušení mezinárodního práva Ruskem. Podporujeme Ukrajinu v boji za nezávislost, sebeurčení, suverenitu a územní celistvost. Z tohoto důvodu se Rakousko na tvorbě největšího balíku sankcí v historii EU nejen od počátku podílelo, ale také ho plně podpořilo.
Rakousko poskytuje rozsáhlou humanitární pomoc, a kromě bilaterální pomoci se také pravidelně účastní mezinárodních podpůrných akcí. Na Ukrajinu jsme již dodali více než 980 tun humanitárních dodávek a byli jsme první evropskou zemí, která zřídila leteckou přepravu z Moldavska pro uprchlíky z Ukrajiny. Kromě toho u nás našlo útočiště více než 80 tisíc ukrajinských uprchlíků, více než 440 tisíc vstoupilo do naší země, abych zmínil jen několik čísel.
Rakousko nadále vynakládá veškeré úsilí na zmírnění utrpení civilního obyvatelstva na Ukrajině. Jsme také připraveni – jakmile to opět bude možné – Ukrajině aktivně pomoci s její obnovou. Jednou z věcí, na kterou se chceme v tomto ohledu zaměřit, je zdravotnická infrastruktura.
Nesmíme také zapomenout na úsilí rakouských spolkových drah ÖBB. Od března do konce srpna vyvezla skupina ÖBB Rail Cargo z Ukrajiny 580 tisíc tun obilí a rozhodujícím způsobem přispěla k udržení celosvětové potravinové bezpečnosti.
Ve všech svých kontaktech s představiteli z jiných regionů se navíc rozhodně stavím proti ruskému narativu, že za válku a její negativní globální dopady může Západ. Rusko uvrhlo lidi na celém světě do tří krizí: potravinové, energetické a finanční.
Důsledkem války na Ukrajině je růst cen energií, zejména plynu, včetně jejich dostupnosti. Nakolik Rakousko závisí na dodávkách energií z Ruska a jaká opatření jsou s ohledem na současnou situaci přijímaná?
Před vypuknutím války dováželo Rakousko téměř 80 procent zemního plynu z Ruska. Tento podíl mezitím klesl na méně než 50 procent! To je výkon, ve který by ještě před pár měsíci nikdo nevěřil. Možné to bylo jen díky společnému úsilí: rychle získat alternativní dodávky od našich partnerů, zejména z USA, ale například i z Norska.
Domácí rakouská ropná a plynárenská společnost OMV dokázala zajistit přepravní kapacity a plyn pro Rakousko, především se poprvé v rakouské historii podařilo vytvořit státní strategickou rezervu 20 terawatthodin, což odpovídá téměř čtvrtině roční spotřeby. To je dobrý základ pro nadcházející zimu, ale každý teď musí s energií nakládat šetrně! To je také nezbytné k účinnému boji proti klimatické krizi.
Energetická krize se nyní odráží i v masivním zdražování elektřiny. Rozhodli jsme se proto v Rakousku pro cenovou brzdu elektřiny, která lidem pomůže lépe se vyrovnat se zdražováním. Zároveň je model navržen tak, že motivuje k úsporám, aby se nespotřebovávalo příliš elektřiny.
Vyšší závislost na ruských surovinách je problémem zejména pro země střední a východní Evropy. Jak probíhá v tomto ohledu spolupráce Rakouska s nimi, včetně Česka?
Již pandemie ukázala důležitost sousedské výměny a soudržnosti. Ale i současné výzvy, zejména v energetice, jasně ukazují, jak rozsáhlé jsou vazby Rakouska s jeho sousedními zeměmi a jak důležitá je dobrá spolupráce. Příkladem té rakousko-české je ropovod TAL, který přes Rakousko spojuje italský přístav Terst s Českem a je důležitý pro české dodávky ropy. V současné době se intenzivně zkoumá, jak rychle zvýšit kapacitu ropovodu, aby lépe zásoboval Česko a vaše země méně závisela na Rusku. Úzce zde spolupracujeme s českými přáteli.
Je to jasné: současná energetická krize, kterou spustila ruská útočná válka na Ukrajině, nás v Evropě zasáhne všechny a překonáme ji pouze společně. Soudržnost členských států EU, solidarita, schopnost táhnout za jeden provaz – to je nyní mimořádně důležité. Pevně věřím, že to společně zvládneme.
Někteří odborníci se obávají, že plánované snížení emisí vyžene průmyslovou výrobu z Evropy. Vedle toho jsou v současnosti masivně narušeny globální dodavatelské řetězce. Zvažují se v Rakousku strategie, jak vrátit daná strategická odvětví do Evropy?
Dopady ruské útočné války proti Ukrajině na globální dodavatelské řetězce enormně zatěžují evropský průmysl, navíc Rusko nyní používá energii jako zbraň proti nám. A nezapomínejme na ekonomické důsledky pandemie v uplynulých dvou letech. Tváří v tvář těmto výzvám se naše dodavatelské řetězce musejí stát odolnějšími.
Již v dubnu 2020 bylo Rakousko první zemí EU, která prosazovala postupné přemístění klíčových průmyslových odvětví, jako jsou polovodiče, baterie, vodík a části farmaceutického a zdravotnického průmyslu, zpět do Evropy s cílem chránit kritickou infrastrukturu a technologie v zemi a zajistit přístup ke strategickým surovinám pro domácí průmysl.
Vedle toho Rakousko reorganizovalo svou zahraničně obchodní strategii a s ekonomickou diplomatickou iniciativou ReFocus Austria, která byla pro velký úspěch prodloužena, podniklo největší globální Business-Outreach naší země. V rámci této iniciativy organizujeme aktivity šité na míru pro místní trh zaměřené na propagaci Rakouska jako místa pro podnikání a podporu rakouského exportu. Akce této iniciativy probíhají na více než stovce zastoupení rakouského ministerstva zahraničí. Za jeden rok byla tato iniciativa ku prospěchu více než 2 200 rakouským exportním společnostem a pobočkám ve více než 80 zemích.
Navíc musíme posílit hospodářskou spolupráci na evropské úrovni. Z tohoto důvodu se Rakousko aktivně zapojuje do iniciativy IPCEI (Important Projects of Common European Interest) v oblasti baterií a mikroelektroniky. Pouze díky úzké spolupráci členských států EU můžeme učinit evropský průmysl odolným vůči krizi a životaschopným do budoucna.
Jak hodnotíte vztahy Česka s Rakouskem? Plánujete s ohledem na možnou podzimní vlnu pandemie středoevropskou spolupráci? Kde vidíte potenciál rozvoje těchto vztahů?
Vztahy Rakouska s Českem jsou lepší než kdy dříve. Úzce spolupracujeme na všech úrovních, počínaje federální vládou přes spolkové země až po místní úroveň. V červenci jsem navštívil Healthacross MED GMÜND (přeshraniční zdravotnické centrum na hranicích mezi rakouským městem Gmünd a Českými Velenicemi – pozn. red.), ukázkový příklad úspěšné přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví.
Jak bylo zmíněno, blízké vztahy s našimi sousedy jsou esem v rukávu, zejména v době krize, jakou právě prožíváme s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině. Regionální spolupráce pro nás představuje spolehlivou záchrannou síť, proto jsou pro nás iniciativy, jako je rakousko-český program Interreg, tak důležité.
Velkým přínosem v době pandemie covidu-19 byla také výborná spolupráce s Českem a zeměmi střední Evropy obecně. Například přeshraniční pracovníci a nákladní doprava mohli kdykoli překračovat rakousko-českou hranici, což je pro naše ekonomicky úzce provázané země velmi důležité.
Pandemie navíc vedla k zintenzivnění spolupráce ve formátech multilaterální spolupráce, jako je Slavkovský formát (regionální mezivládní spolupráce Česka, Slovenska a Rakouska – pozn. red.) nebo Central 5 Group (neformální skupina zaměřující se na politickou spolupráci Česka, Maďarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska, která vznikla v roce 2020 – pozn. red.). Jsme tedy dobře připraveni společně zdolávat budoucí výzvy.
Jednou z oblastí, ve které vidím velký potenciál rozvoje našich vztahů, je ekonomická spolupráce. Česko je již nyní předním obchodním partnerem Rakouska ve střední a východní Evropě a šestým nejvýznamnějším ekonomickým partnerem celosvětově. Potěšující je i vývoj v cestovním ruchu: obyvatelé Česka byli loni v létě čtvrtou nejvýznamnější skupinou zahraničních turistů u nás. Doufám, že se v příštích letech podaří ještě více zintenzivnit vzájemné ekonomické vztahy, které jsou již nyní na vysoké úrovni.
•