Mýty a fakta o energetické krizi

V souvislosti s prudkým růstem cen plynu a elektřiny se objevuje řada nepřesných informací. Jaká jsou tedy fakta?

Mýtus 1
Ceny elektřiny ženou samovolně nahoru prohnaní výrobci a dodavatelé.
Na rostoucích cenách producent bezpochyby vydělává, pokud se mu nezvyšují náklady. V energetice to ovšem momentálně není ten případ. Říjnové ceny uhlí na komoditním trhu se meziročně zvýšily téměř pětinásobně, strmě rostou i ceny plynu. Právě tyto faktory hrají klíčovou roli ve zdražování takzvané silové elektřiny. Ta přitom tvoří jen necelou polovinu koncové ceny za elektrickou energii na vaší faktuře od dodavatele.

Výrobci elektrické energie jsou odkázáni na ceny vstupů v rámci jednotlivých složek „energetického mixu“ (různých způsobů výroby elektrické energie). Dodavatelé elektrické energie pak ceny určují na základě své obchodní strategie, která má dva pilíře. Buď si nasmlouváte dodávky elektřiny dlouho dopředu (minimalizujete rizika a máte stabilní výnos), nebo vsadíte na nákupy na spotovém trhu za okamžité ceny (riskujete – můžete hodně vydělat, ale také hodně ztratit). Právě druhý případ, který poslal ke dnu firmu Bohemia Energy, je ukázkou toho, že rostoucí ceny automaticky neznamenají raketové zisky.

Mýtus 2
Stát by měl začít ceny elektřiny regulovat na nižší úrovni.
Stát již cenu elektřiny reguluje velmi výrazně, a sice formou takzvané regulované složky ceny. Ta tvoří zhruba 56 procent koncové ceny elektřiny a obsahuje distribuční poplatky (odměna distributorům elektřiny), poplatek za rezervovaný příkon (bez ohledu na to, zda elektřinu spotřebováváte, ji máte v síti pro vaše odběrné místo zarezervovanou k odběru, za což platíte), příspěvek na výrobu obnovitelných zdrojů energie (příspěvek spotřebitele na dotaci výkupních cen energie z obnovitelných zdrojů), poplatek za systémové služby (odměna provozovateli elektroenergetické soustavy – Česká přenosová soustava, ČEPS) a poplatek Operátorovi trhu s elektřinou. Samotná silová elektřina tvoří „jen“ zhruba 44 procent koncové ceny. K regulované a neregulované složce musíme nakonec ještě připočíst DPH (21 procent). Říznout do regulované složky elektřiny tak, aby jinde nechybělo a nebyla ohrožena stabilita energetické soustavy, prakticky není možné. Veškeré regulatorní úkony snižující cenu se tak projeví ve formě spojených nádob – daňový poplatník je bude sanovat jinde. Ovlivnění silové složky elektřiny státem je na konkurenčním trhu nemožné.

Mýtus 3
Za pandemie covidu-19 byla nízká spotřeba, teď se rozjely stroje ve fabrikách, a proto ceny elektřiny letí nahoru.


To, že k růstu cen energií přispívá poptávka, je určitě pravda, ale platí to spíše na globálním trhu a v souvislosti s komoditami určenými pro výrobu elektřiny, jako jsou uhlí a zejména plyn. Technologické odstávky výrobních kapacit, otálení s dlouhodobými objednávkami a jejich zasmluvnění a vysoká poptávka z Latinské Ameriky nebo Asie… To jsou klíčové faktory. Samotná poptávka po elektrické energii v Česku není natolik významným prvkem, který by mohl ovlivnit cenu silové elektrické energie. Poptávka měřená spotřebou v 1. pololetí 2021 ve srovnání s rokem 2020 vzrostla o 6,96 procenta (ve srovnání s 1. pololetím 2019 jen o 1,02 procenta). Vyšší spotřeba v průmyslu (v pololetí meziročně +11,57 procenta) a stavebnictví (v pololetí +9,84 procenta) hraje nepochybně vliv, ale s oživením ekonomické aktivity v roce 2021 se všeobecně počítalo. Růst cen je tak dán mozaikou faktorů, v níž je oživení po covidu-19 pouze jedním dílkem.

Mýtus 4
Růst cen elektřiny táhnou ceny emisních povolenek.
Emisní povolenky představují nástroj k omezování emisí skleníkových plynů (CO2), jsou to jakési nákladové odpustky za výrobu energie z „nečistých zdrojů“. Podíl emisních povolenek tvoří jen zhruba 10 procent ceny elektřiny. Ale… Kvůli příklonu k zeleným zdrojům energie se změnila nabídková (výrobní) křivka energetického mixu. Jde o to, že v soustavě produkce elektřiny jsou s růstem poptávané kapacity postupně zapojovány různé zdroje podle toho, jak levně jsou schopny vyrobit elektrickou energii. Zjednodušeně: nejprve běží obnovitelné zdroje, pak jaderné elektrárny, uhelné elektrárny a nakonec paroplynové a plynové elektrárny. Při rostoucí spotřebě nebo při vykrývání dočasně nedostupných kapacit (například když dlouho nesvítí slunce a nefouká dostatečně) je velká část energie na trh dodávána právě elektrárnami na uhlí a plyn. To zvyšuje poptávku po vzácných výrobních zdrojích (uhlí a plyn), přičemž se do výrobních nákladů těchto nečistých zdrojů promítají i ceny povolenek. Regulace v podobě zelených politik vede k přímé úměře, za kterou teď tvrdě platíme: Čím více se do energetického mixu zapojují uhelné a plynové elektrárny, abychom měli dostatek energie, tím větší je vliv emisních povolenek na růst cen elektřiny.

Mýtus 5
Vysoké ceny elektřiny indikují selhání trhu.
Ne, je to právě naopak. Současné problémy na trhu s elektřinou jsou selháním regulace, respektive nesouladem mezi očekávanými a skutečnými dopady regulace. Ekonomové, kteří se zabývají studiem dopadů regulace, dobře znají efekt západky: Regulace způsobí na trhu distorzi, čímž zničí standardní interakci mezi nabídkou a poptávkou, ale jakmile se vyskytnou problémy, nikdo už nevolá po revizi původní regulace. Ta totiž pevně „zapadla“ do legislativního systému a je ekonomicky i politicky nákladné ji zrušit. Takže je mnohem jednodušší vinit trh, přesněji to, co z něho zbylo, a volat po řešeních formou další regulace. V Evropské unii jsme svědky příklonu k novým obnovitelným zdrojům energie a odstavování dosud standardních zdrojů na fosilní paliva. Tím je vysílán signál výrobcům i producentům, že zájem o jejich byznys bude upadat. To se projevuje v klesající kapacitě, klesajících investicích, méně dostupném financování a prodražování výroby, tedy prodlužování návratnosti. Když pak nastane situace, jíž čelíme nyní, nemůžeme se divit, že se dotčení podnikatelé přeorientovali na jiné trhy, kam šli za vyšší perspektivou a/nebo vyšší cenou, ani že není v jejich zájmu krátkodobě hasit požár dumpingovými cenami nebo jinými ústupky.

Mýtus 6
Rusko zavřelo kohouty s plynem a my jsme v háji.
O roli Ruska se velmi živě spekuluje a ne vždy jde o korektní debaty. I ti největší kritici Ruska z řad odborníků potvrzují, že Rusko dodržuje dlouhodobě nasmlouvané dodávky plynu do Evropy, a to navzdory technickým odstávkám a nutnosti plnit zásobníky na vlastním území. Problém je spíše v tom, že i kvůli rostoucím cenám a tlaku EU na rostoucí konkurenci se řada dodavatelů ve své strategii začala spoléhat na spotové obchody spíše než dlouhodobě nasmlouvané dodávky. To se potvrdilo i v prvním pololetí letošního roku. Ačkoli meziročně spotřeba plynu vzrostla o 18 procent, mnozí dodavatelé se v prostředí rostoucích cen zdráhali nasmlouvat si dlouhodobé dodávky a optimisticky hleděli do budoucna. A teď stojí na pomezí bankrotu nebo přenášejí vysoké náklady na zákazníky. To, že existuje rezerva kapacity plynovodů na spotové dodávky plynu z Ruska, je samozřejmě pravda, ale nikdo nemá páky donutit obchodníka k tomu, aby dodával do EU, když má pro svůj produkt odběr na domácím trhu nebo třeba v Asii. Lze to vnímat jako tlak na co nejrychlejší zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který povede ruský plyn do Německa a tím zdvojnásobí jeho odběrovou kapacitu? Nepochybně ano. Ale kdo čekal něco jiného?

Foto: Shutterstock

Současná situace kolem rostoucích cen elektřiny naznačuje, že plány na zelenou Evropu a ochranu klimatu, které jsou nepochybně patřičné, budou potřebovat důkladnou revizi. Tedy alespoň za podmínky, že má být elektrická energie základním, nezbytným a všem lidem dostupným ekonomickým statkem. Spoléhat se na budoucí technologický pokrok je sice možné, ale v každé analýze dopadů regulace se faktorům, jako jsou například neexistující či nedostupné technologie, nad jejichž vznikem a implementací nemá autor regulace kontrolu, přiřazuje opravdu vysoká váha. Vývoj v následujících měsících nám tak nepochybně ukáže, zda si tato rizika vrcholní představitelé Evropské unie uvědomují. A my konečně budeme moct odlišit politiky-odborníky od politiků-aktivistů.

Autor je ekonom a vysokoškolský pedagog

Přečtěte si také