Ulehčit lidem od byrokracie a odstartovat digitalizaci veřejné správy může projekt datového propojení Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jeho hlavní strůjce, ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář, se s ním probojoval až do finále prestižní soutěže IDC Digital Future Awards Czech Republic 2024. „Projekt nám umožňuje čerpat vybraná data o našich pojištěncích z jejich databází,“ říká Pavel Kolář.
► Ze spojení „digitalizace státní správy“ se stává téměř vulgarismus. Neschopnost státu digitalizovat své procesy se opět ukázala na fiasku se stavebním řízením. Máte podobnou zkušenost?
Naopak. VoZP vsadila na rozvoj komunikace přes Informační systém sdílené služby (Digitální a informační agentura) a spolupráci s ČSSZ. Stojíme na prahu průlomového projektu, který by mohl být jednou z vlajkových lodí digitalizace procesů mezi občany a orgány státní správy. Ve veřejné sféře to totiž bývá tak, že když někdo zavede úspěšné technologické řešení, tak to „prokopne“ a začnou se přidávat další instituce. A naše řešení datového propojení se „sociálkou“ může tuto digitální revoluci spustit.
Pavel Kolář, ekonomický ředitel VoZP. Foto: Jan Schejbal
► Co si má občan, ve vašem případě pojištěnec, pod projektem představit?
Občan, pojištěnec nebo plátce pojistného má vůči zdravotní pojišťovně mnoho oznamovacích povinností, což vytváří značné nároky na správnost a přenos dat. Například uchazeč o zaměstnání nově zapsaný na Úřadu práce musí tuto skutečnost do osmi dnů ohlásit a doložit zdravotní pojišťovně. Totéž nový poživatel důchodu, žena na mateřské, student, kterého zapsali na střední či vysokou školu… Zdravotní pojišťovna to potřebuje, aby věděla, kdo bude za tohoto pojištěnce hradit pojistné. Jinak klientovi automaticky naskakuje dluh. Mnohá z těchto dat však má k dispozici „sociálka“. A projekt nám umožňuje čerpat vybraná data o našich pojištěncích z jejich databází. Můžeme ověřit jejich správnost a porovnat je s údaji, které evidujeme v našem informačním systému. Cílem je, aby kterýkoli údaj o občanovi, který má státní správa k dispozici, nemusel opakovaně sdělovat na úřadech.
► Takže jde pouze o výměnu dat?
Ano, ale s velkým benefitem pro občana. Pokud tak komunikují orgány veřejné správy, lze touto komunikací sejmout část povinností pojištěnců. Například, že se z nějakého zaměstnance stal od určitého data důchodce, se již nedozvíme od něj, ale přímo od „sociálky“, automaticky mu přiřadíme příslušnou platební kategorii a začneme pojistné za něj požadovat od státu. Navíc lze celý proces zautomatizovat, naprogramovat tak, že získáme a ověříme data o všech našich pojištěncích, jichž je 700 tisíc, a poté už evidovat pouze změny.
► Kde jinde lze tuto výměnu dat ještě využít?
Projekt ukázal, že použitá technologie komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a ČSSZ je správná, využitelná a stabilní. V současnosti je navíc jediná mezi orgány veřejné správy a moci v souladu se zákonem. Dá se využít v celé veřejné správě a toto naše know-how lze zavést u všech zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny již toto řešení převzaly, jedna už má tuto službu v provozu a další jsou ve stadiu zavádění. VoZP byla první a věřím, že se přidají ostatní, případně další orgány veřejné správy a moci.
► Kdy účinky nové komunikace mezi úřady pocítí pojištěnci?
Z hlediska efektivity očekáváme dopady v roce 2025, kdy bude zaveden ČSSZ AIS vyrozumívací – tedy automatický informační systém, který po vyžádání komplexních informací o pojištěnci zajistí, že budeme dostávat informace pouze o změnách, které se jej týkají. Eliminace potřeby opakovaného vyžadování dat od klientů otvírá rozvoj spolupráce s dalšími institucemi státní správy.
► Například?
Třeba s Generálním finančním ředitelstvím nebo ministerstvem práce a sociálních věcí. Není daleko doba, kdy zbavíme všechny osoby samostatně výdělečně činné povinnosti podávat každoročně přehledy o daňovém základu a zálohových platbách na zdravotní pojištění. Pojišťovna zjistí potřebná data z daňového přiznání konkrétního plátce a sama vyúčtuje pojistné. Teprve v případě nejasností jej vyzve k doložení určitých skutečností. Bude to mít dopad na více než milion občanů a povede to k významnému snížení byrokratické zátěže. Méně byrokracie v důsledku tohoto sdílení dat radikálně změní vnitřní procesy nejen ve zdravotních pojišťovnách, ale i ve státní a veřejné správě. K tomu je nutná změna příslušných zákonů. Ukazujeme, že lze zdigitalizovat a zefektivnit služby státu a jeho institucí pro občany.
•
