Možnost vyšších výnosů existuje

Nejen v době zvýšené inflace je třeba hledat vyšší zhodnocení vkladů, říká Kamil Bednář ze společnosti BH Securities.

Inflace v Česku je nejvyšší za třicet let, jak je možno se jí bránit?
Inflace požírá především finanční prostředky, které nepracují, tedy ty, jež leží ladem na běžných účtech v bankách, případně v šuplících obývacích pokojů. Možností, jak bojovat s inflací, je více. Patří mezi ně určitě nákup protiinflačních dluhopisů, zlata či dalších komodit. Dlouhodobě nejvhodnějším instrumentem porážejícím inflaci jsou akcie, které však mohou být z krátkodobějšího hlediska volatilnější. Se všemi těmito příklady je tak spojeno investiční riziko.

Jaké má ale možnosti střadatel s averzí k riziku?
Lidé v Česku jsou v porovnání s občany především ze zemí na západ od našich hranic určitě konzervativnější. Podstoupit riziko možné ztráty je tak pro řadu z nás stále nepřijatelné. To vede k tomu, že mnoho střadatelů drží své úspory pouze na spořicích či termínovaných účtech. Tuzemské banky sice pozvolna zvyšovaly úročení na těchto typech účtů, atraktivnější úrokové sazby jsou však často ze strany bank podmíněny splněním dalších požadavků. Mezi ně patří například nutnost klienta využívat další produkty banky, případně banky omezují výši finanční částky, na niž se lepší úročení vztahuje. Důležité je také si uvědomit vliv daní na výši konečné úrokové sazby. Úroky z vkladů totiž u nás podléhají 15procentní srážkové dani. Pokud tedy má třeba nějaká banka na svých billboardech reklamu na úročení spořicího účtu sazbou šest procent ročně, ve výsledku klientovi připíše úrok pouze 5,1 procenta. Zajímavou alternativou však mohou být státní pokladniční poukázky, případně krátkodobé státní dluhopisy.

Proč?
Výhoda spočívá především v daňové povinnosti, kde došlo od roku 2021 k úpravě. V případě držby státních pokladničních poukázek do doby splatnosti je totiž příjem z nich osvobozen od daně z příjmu fyzických osob. Stejně tak je výnos ve formě příjmu vyplaceného při splacení státních pokladničních poukázek rovněž osvobozen od daně z příjmu právnických osob.

Jak se dají státní pokladniční poukázky koupit?
Státní pokladniční poukázky (SPP) vydává Ministerstvo financí ČR a jsou prodávány prostřednictvím aukcí organizovaných Českou národní bankou. Pro své klienty tak SPP mohou v aukcích nakupovat buď banky, případně někteří obchodníci s cennými papíry. Ministerstvo financí vydává SPP s různou dobou do splatnosti. Nejkratší bývají měsíční (28 dní), časté jsou pak tříměsíční (91 dní), případně půlroční (182 dní). Emisí těchto krátkých instrumentů stát financuje a řídí svůj státní dluh. Ministerstvo financí zveřejňuje kalendář aukcí vždy na jeden měsíc dopředu a každý měsíc bývají zpravidla dvě až čtyři aukce.

Jak jsou nyní státní pokladniční poukázky úročeny?
Průměrný výnos dosažený v aukcích od začátku roku pozvolna klesá. V první letošní aukci dosáhl průměrný roční výnos 6,43 procenta. V zatím poslední aukci, která proběhla 2. března, se tento výnos dostal na 6,2 procenta. Pokud odhlédneme od případných poplatků za zprostředkování nákupu, pak je tento výnos pro investora již čistý. Aby ten samý investor dosáhl na stejné zhodnocení prostřednictvím spořicího účtu, musela by mu banka aktuálně nabídnout úročení 7,29 procenta ročně.

Je o státní pokladniční poukázky mezi vašimi klienty zájem?
Pozvolna se zvyšuje. Ostatně i proto jsme vytvořili pro naše klienty v rámci služby Správy aktiv novou investiční strategii, ve které prostředky investujeme primárně právě do pokladničních poukázek. Přece jen většina lidí nechce sama sledovat a hlídat si, kdy aukce SPP probíhají, nechtějí řešit, jak pokyn do aukce zadat, případně jaký výnos v aukci požadovat. A raději tak tuto starost a samozřejmě i odpovědnost přenesou na nás.

Přečtěte si také