Podobně jako její matka, německá automobilka Volkswagen, firma nepočítala s tím, že by asijští dodavatelé čipů mohli mít problémy s dodávkami. Závislost na asijských továrnách – tchajwanských, korejských, čínských – se projevuje v nejméně vhodnou dobu, kdy automobilky dohánějí covidové výpadky a chystají přechod k elektromobilitě.
Škodovka, stejně jako VW v Německu, počítá s pomocí státu, který s ní také hned přispěchal, protože výpadek Škody ohrožuje v dodavatelských sítích deset procent kapacity české ekonomiky. A protože na rozdíl od Německa v Česku neexistuje kurzarbeit – politici se na něm nebyli s to tři roky domluvit –, vymyslel ministr Karel Havlíček pomoc z dotačního titulu Antivirus. A to přesto, že výpadek čipů souvisí víc s malou prozíravostí koncernové centrály ve Wolfsburgu než s novou nemocí.
VW zaspal, aby si čipy dopředu zajistil. Věděl, že velcí výrobci dávají přednost výrobě sofistikovanějších čipů a že kapacita výroby pro automobilky bude menší. V Evropě mohl už dávno stát výrobní závod, který by uspokojil VW i další. Nestojí, nikdo si nedokázal představit, že by globální sítě mohly mít výrobní i distribuční problémy.
To vše je jen začátek přicházející krize v evropském automobilovém průmyslu. Vypnutí mnoha čínských fabrik na výrobu hořčíkových a hliníkových komponent bude další ranou. Bez těchto dodávek, omezených kvůli snižování karbonových emisí, se auta nevyrobí. A protože Čína je monopolním dodavatelem, je třeba se připravit na déle trvající horší časy.
Má však stát nyní platit Škodě Auto za neprozíravou strategii výroby jen proto, že je to firma příliš velká na to, aby jí stát nepomáhal? Dá se podnikání rozdělovat tak, že profity shrábne výrobce, zatímco sociální rizika ponese stát? V Německu se to dá pochopit, akcionářem VW je z dvaceti hlasovacích procent spolková země Dolní Sasko (vlastní 11 procent kapitálu), česká vláda ale podíl ve firmě nemá. Je tedy v pozici sociální záchrany poslední instance, která ovšem za pomoc nic nedostane.
Je to zvláštní model, který se rozvinul během vládnutí Andreje Babiše: jakýkoli výpadek ekonomiky vláda okamžitě hasí jako jednotka rychlého nasazení plošným finančním náletem.
Je to zvláštní model, který se rozvinul během vládnutí Andreje Babiše: jakýkoli výpadek ekonomiky vláda okamžitě hasí jako jednotka rychlého nasazení plošným finančním náletem, ať už jde o Škodovku, či o zrušení DPH na zdražující energie. V Německu je to, jak naznačeno, součást sociálně-tržní společenské smlouvy, která drží zemi pohromadě od roku 1949. V Česku dohoda, že stát v krizi zachraňuje soukromý kapitál, neexistuje. Babišův kabinet na ní hodně zapracoval, přicházející Petr Fiala a spol. ji zřejmě prohlubovat nebudou. Otázka – „Je větší morální, nebo sociální hazard?“ – se ale bude vracet. A odpověď na ni bude jádrem politického boje už v příštích volbách, které nejsou tak daleko, jak se zdá.
•
