Už samotný název může svádět k představám o futuristických autobusech bez řidičů, létajících taxících a aplikacích, které nám čtou myšlenky. Letos ale žádný ohňostroj zázračných technologií nepřišel. Žádné zpívající tužky, tančící sloni ani velká ideologická prohlášení. Možná to není na škodu – někdy je absence pozlátka známkou toho, že se konečně řeší podstata.
Ta je překvapivě jednoduchá: přestat myslet na „cestujícího“, a začít myslet na člověka. Mobilita 5.0 se totiž netýká jen toho, kolik typů veřejné dopravy nabídneme, ale jak propojeně dokážeme reagovat na skutečné potřeby lidí. Nejen těch, kteří jedou tramvají nebo vlakem, ale i těch, kteří kombinují kolo, sdílený skútr, auto nebo jdou pěšky. V éře Mobility 5.0 se hranice mezi „veřejnou“ a „soukromou“ dopravou stírají – důležité je, aby se systémy domluvily mezi sebou a s námi. Tento posun vyžaduje spíš konsolidaci než revoluci. Potřebujeme stabilní pravidla a standardy, aby aplikace, jízdní řády, platební systémy a dopravní prostředky všech typů dokázaly spolupracovat. Aby člověk nemusel řešit, v kolika systémech má registraci, ale mohl prostě jet. Mobilita 5.0 tak může předcházet frustracím, které dnes všichni známe – od nefunkčních jízdenek po zpožděních, o kterých se dozvíme až na zastávce. Univerzity a výzkumníci na obou veletrzích ukázali, že tento koncept je stále spíše laboratoří nápadů než hotovou realitou. Některé projekty fungují skvěle, jiné v praxi narážejí na nečekané bariéry – od technických až po psychologické. Možná totiž největší výzvou Mobility 5.0 není technologie, ale to, že musíme opustit zaběhlé zvyky.
Ale Mobilita 5.0 není jen technický projekt. Je to také test toho, jak umíme přemýšlet o městech, vztazích mezi lidmi a dostupnosti služeb. V ideálním světě by mobilita nebyla výsadou těch, kdo mají chytrý telefon nebo žijí v centru, ale právem každého – od seniora na okraji města po studenta na venkově.
Znamená to plánovat dopravu tak, aby neznevýhodňovala nikoho kvůli věku, fyzickým možnostem nebo sociálním podmínkám. Teprve pak může Mobilita 5.0 naplnit svůj smysl – propojit lidi, místa a příležitosti bez zbytečných bariér. A tak se dostáváme k jádru úvahy: doprava se už dávno netýká jen dopravních prostředků, ale i svobody pohybu, času, který nechceme ztrácet, komfortu a možnosti volby. Ať už jedeme kamkoli, nejde jen o cestu, ale o zkušenost, kterou si z ní odneseme. Mobilita 5.0 by nám měla dát možnost volit nejen jak pojedeme, ale i proč právě tak. Protože teprve když budeme rozumět motivacím lidí, můžeme jim nabídnout lepší alternativy.
Michal Holoubek, manažer SmartCity a SmartMobility, VARS Brno
•
