„Pouze 34 % české generace Z se domnívá, že podnikání má pozitivní dopad na širší společnost, ve světě si to však myslí téměř 50 % příslušníků této věkové skupiny. Ještě větší rozdíl je to u mileniálů. Těch českých věří v pozitivní vliv podnikání pouze 26 procent, zatímco ve světě to je 47 %,“ uvádí poradenská společnost v tiskové zprávě.
Rozdíl rozhodně není zanedbatelný. Dokonce může vzbuzovat vážné obavy. Podnikání totiž je, jak je obecně známo už stovky let, minimálně od věku zakladatele ekonomické vědy Adama Smithe, zdrojem bohatství země. Kromě uspokojování individuálních potřeb podnikání ve výsledku financuje veškeré veřejné výdaje i neziskové organizace. To samozřejmě neznamená, že jej neprovází negativní jevy, že by mělo být nekriticky chvalořečeno či by měla společnost slevovat z právních i etických nároků na čistotu podnikání.
Pro pochopení takového rozdílu by bylo třeba jednak prověřit metodiku, hlouběji dané generace analyzovat, věnovat se tomu opravdu jako výzkumnému úkolu. To samozřejmě není účelem této glosy. Proto si vystačíme s hypotézou experta Deloitte, který uvádí:
„Jedním z důvodů může být obecně menší optimismus nebo chceme-li zdravé kritické myšlení českých respondentů v podobných průzkumech Češi vs. svět. Zároveň však výsledek jasně odráží vlažnější přístup (nejen) českých firem k udržitelnosti a společensky odpovědnému podnikání, kdy mnoho firem prozatím vyčkává, co budou dělat ostatní, soustředí se čistě na regulatorní stránku či se uchyluje ke krátkodobým a jednodušším krokům. Změny v zákaznických preferencích spolu s tlakem regulátorů, investorů a bank však brzy povedou k transformaci většiny firem a jejich globálních hodnotových řetězců a jistě i ke změně vnímání dopadu podnikání na společnost.“
S prvním argumentem by šlo souhlasit, i když by určitě na tak dramatickou názorovou propast nestačil. Druhý argument je poměrně vágní a nedomnívám se, že by existoval takový skok mezi českým a zahraničním podnikatelským prostředím, aby mohl způsobit tak zásadní rozdíl v podílu mladých, kteří nevidí pozitivní dopad podnikání na širší společnost. Zůstaneme tedy u záhady a nezodpovězené otázky.
Devadesátá léta byla nejen „divoká“, ale vyznačovala se i ohromným nadšením Čechů k podnikavosti, k chuti něco změnit, vytvořit, uspokojit poptávku lidí, na kterou socialistický systém odpovídat neuměl. Nemálo vysokoškoláků začalo už během studií odvážně podnikat.
Ta doba je i tomto smyslu ovšem pryč. Přesto jsou dnes iniciativy, kterými se podnikatelských duch mezi studenty podporuje. Je jí mimo jiné aktivita Junior Achievement (JA), mezinárodní neziskové organizace, která mimo jiné pořádá soutěže studentů v podnikatelských projektech. A jak si v nich mladí Češi stoji?
Ejhle, snad se jedná jen o náhodu, že v JA Top Project se pravidelně vysoko umísťují studenti Anglo-Americké Univerzity v Praze, která má podle statistik MŠMT z českých vysokých škol největší podíl zahraničních studentů.
Stačí se podívat na jména vítězného týmu letošního ročníku. Ten ovládl JA Top Project s aplikací pro cestování DIVEIN, když pro tento účel dokonce založil start-upovou firmu, s níž pojede Česko reprezentovat na evropské finále. Jména úspěšných studentů týmu – Alisa Safarian, Cassidy Karbowski, Daryna Semergei, Diego Castro Lopez a Isabella Agnes Vesper – opravdu nezní úplně česky.
•
