V poslední době se mluví o omezení nebo úplném zrušení státní podpory stavebního spoření. Jaký je důvod?
Zrušení státní podpory by se vztahovalo pouze na nové smlouvy. U stávajících smluv pravděpodobně dojde ke snížení podpory na polovinu, tedy na maximálně 1 000 korun ročně. O výrazném snížení podpory střadatelů ze strany státu se hovoří kvůli rozpočtovým problémům. A důvod je prostý – stát si slibuje, že by díky úsporám na stavebním spoření mohl ušetřit výdaje v poměrně napjatém rozpočtu.
Jaký dopad to může mít na stavební spoření jako produkt?
Tento spořicí (nikoli investiční) produkt se stane méně zajímavým a mnozí experti se shodují, že to bude znamenat v podstatě jeho zánik. Pro lepší pochopení jeho dosavadní popularity: za běžných okolností, tedy relativně nízké inflace, se úrok poskytnutý bankou či spořitelnou pohybuje v rozmezí 0,5 – 1 procento. Výnosy pak výrazně nafoukly státní příspěvky, které zapříčinily nárůst výnosů na úroveň 3 – 3,5 procenta, což v době nízké inflace není – na takto extra konzervativní produkt – vůbec špatné.
Zmínil jste, že je to spořicí, nikoli investiční produkt. Čím se liší?
Hlavní rozdíl je v míře jistoty (rizika) a ve výši výnosu. Zatímco spořicí produkty jsou prakticky bezrizikové a nenesou žádný velký výnos, investiční produkty jsou sice rizikovější, ale mohou střadateli v dlouhodobém horizontu přinést více. Nehledě na to, že peníze, které si střadatel uloží u stavební spořitelny, jsou dále použity na investice do dalších úvěrů. Ty spořitelnám přináší zisky na úkor vkladatelů.
Jak se tomu lze vyvarovat? Existuje nějaký produkt, který je například pro spoření dětem výhodnější?
Určitě ano. Pokud rodiče zvažují, do čeho dětem ukládat peníze, doporučil bych akciové burzovně obchodované fondy, tzv. akciové ETF, které jsou dobře diverzifikované a z historie plyne, že doručují nejlepší poměr výnosu a rizika.
Proč by rodiče měli ukládat peníze do akciových ETF, a nikoli do stavebního spoření?
V dnešní době již peníze uložené do stavebního spoření většinou nekončí v nemovitostech. Střadatelé získané prostředky používají například na dovolenou nebo jinou formu spotřeby. Navíc u dětí platí, že mají delší investiční horizont. Mohou být tedy odolnější vůči výkyvům (akciového) trhu, který sice z krátkodobého hlediska kolísá, ale z toho dlouhodobého roste. Je to zejména kvůli nastavení fungování ekonomiky a aktuálního peněžního systému. Nikde nejsou patrné vyhlídky, že by se tento trend měl do budoucna měnit.
Jsou ještě nějaké rozdíly mezi stavebním spořením a akciovými ETF?
Ano, zatímco u stavebních spoření je nutné dodržet šestiletou fixaci pro získání státní podpory, akciová ETF lze prodat v pracovních dnech během burzovních hodin kdykoli, skrze investiční aplikace na pár kliknutí. Významným rozdílem jsou i poplatky. Zatímco u bank a stavebních spořitelen platíte poplatek snad i za pozdrav, ETF jsou „nízkonákladovka“. U běžných ETF na americký akciový index S&P 500, který obsahuje 500 největších amerických firem, se poplatky pohybují v řádech setin procent ročně. To je zanedbatelné ve srovnání se stavebním spořením, u kterého se platí poplatky za uzavření nebo vedení účtu. Například poplatek za uzavření smlouvy se běžně pohybuje kolem jednoho procenta, což je až 150krát více, než je běžné u ETF.
Kde lze ETF koupit? Je potřeba mít speciální účet?
ETF lze nejjednodušeji nakoupit u zprostředkovatele burzovních obchodů, tzv. brokera. Například u XTB si založíte účet z pohodlí domova online, pak stačí jen vložit finanční prostředky, které chcete investovat, vyčkat do zahájení burzovního obchodování a dané ETF nakoupit. Na evropských obchodních parketech se v pracovních dnech většinou obchoduje od 9:00 do 17:30. V USA je to pak kvůli časovému posunu od 15:30 do 22:00 našeho času (CET). Samotný nákup pak zabere i s přihlášením se do účtu asi minutu.
Máte nějaké doporučení na závěr?
Rozhodně bych se nebál investic do ETF. Jedná se o produkty, které kopírují diverzifikovaný akciový index. Pokud by se stalo, že jedna firma z indexu pěti set největších zkrachuje, bude nahrazena a jede se dál. Největší váhu v daných indexech navíc většinou mají opravdu silné a zaběhlé společnosti (v případě výše zmíněného indexu S&P 500 jsou to například Apple a Microsoft).
•
