Modernizace Ostravy nabírá na obrátkách. Dříve černě proslulé industriální město se mění v atraktivní regionální metropoli, která sází na strategické plánování, kvalitní architekturu a spolupráci s investory. Lucie Baránková Vilamová (ANO), ostravská náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a kulturu, v rozhovoru pro týdeník Euro popisuje, jak chce Ostrava udržet mladé talenty, přilákat investice s vyšší přidanou hodnotou a zapojit obyvatele do proměny města. Z odpovědí vyplývá jasná vize: Ostrava má být zelené, čisté a moderní město evropské úrovně, na něž jeho obyvatelé budou hrdí a nebudou z něj muset odcházet za lepším.
► Jaká je vaše vize strategického rozvoje Ostravy v nadcházejících letech a na jaké hlavní priority se hodláte zaměřit?
Máme zpracovaný strategický plán rozvoje na další roky. Pod značkou fajnOVA obsahuje vše podstatné, včetně vize Ostravy zhruba na 15 a více let dopředu, hlavních cílů a konkrétních vlajkových projektů, na kterých chceme pracovat. Ty cíle bych shrnula do tří hlavních okruhů. Zaprvé, Ostrava se chce profilovat jako metropole regionu. Chceme být přirozeným centrem celého Moravskoslezského kraje a okolí – městem, kam lidé z regionu zamíří za kulturou, sportem, zábavou, službami, zdravotní péčí, prostě za vším, co potřebují. Druhou prioritou jsme nazvali „bohatství v lidech“. Tím myslíme, že chceme našim obyvatelům zajistit kvalitní vzdělání, pracovní příležitosti a obecně perspektivu pro dobrý život. V Ostravě sídlí dvě velké veřejné vysoké školy a několik dalších vysokých škol; chceme, aby město s nimi více spolupracovalo na společných projektech. Už teď propojujeme různé akademické a inovační aktivity i s pomocí evropských dotací. Jde nám o to, aby mladí a šikovní lidé zůstávali v regionu, neodcházeli nám za lepším jinam.
Třetím pilířem naší vize je „zdravé město“. Chceme Ostravu čistou, zelenou, s příjemnými veřejnými prostory a moderní architekturou. Málokdo si třeba uvědomuje, že Ostrava je dnes jedním z nejzelenějších měst v republice. Ke „zdravému městu“ samozřejmě patří i dobré ovzduší. Kvalita vzduchu se u nás za poslední roky zlepšila velmi výrazně – emise klesly o desítky procent. Přispěla k tomu řada opatření a investic.
► Odliv obyvatelstva, takzvaný brain drain, byl pro Ostravu i celý region dlouhodobým problémem. Daří se vám tento nepříznivý trend zvrátit?
Je to jeden z důležitých ukazatelů, podle kterých měříme úspěšnost naší strategie. Mohu říct, že poprvé po mnoha letech se nám podařilo trend úbytku obyvatel zvrátit. V roce 2023 (i v roce 2022, ale zde pouze díky přílivu obyvatel z Ukrajiny) se do Ostravy poprvé za poslední desítky let přistěhovalo více lidí, než kolik se odstěhovalo. Víme, že částečně je to díky příchodu lidí z Ukrajiny, kteří se v době války usadili právě u nás, ale i po odečtení těchto příchozích obyvatel z Ukrajiny byla Ostrava stěhováním v roce 2023 zisková. V roce 2024 data už tak výrazný příliv nevykazují, nicméně v kontextu předchozích let jsme dosáhli na druhé nejlepší číslo.
► Zmínila jste příchod obyvatel z Ukrajiny. Daří se vám ukrajinské uprchlíky začlenit do života města?
Musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak hladce a přirozeně to proběhlo. Ukrajinci, kteří k nám přišli, se rychle zapojili do běžného života. Jejich děti nastoupily
do našich mateřských a základních škol, dospělí si našli práci – a nezaznamenali jsme, že by s tím byly nějaké vážnější problémy. Samozřejmě jsme na školách zavedli určité podpůrné programy, ale děti se nové prostředí naučily bez větších potíží.
► Ostrava prochází výraznou proměnou – oživují se zde řady brownfieldů. Které rozvojové projekty považujete za nejdůležitější z hlediska budoucnosti města?
V poslední době jsme zahájili nebo připravili řadu architektonických soutěží. To považuji za důležitý signál, že to Ostrava myslí s kvalitní výstavbou vážně. Snažíme se k novým projektům přistupovat opravdu kvalitně už od začátku – chceme, aby z toho vzešly architektonicky hodnotné budovy a veřejná prostranství. Například nový koncertní sál, jehož stavba se loni rozběhla, vzešel ze soutěže světových architektů.
Stejně tak připravovaný fotbalový stadion na Bazalech, ten by se mohl stát výraznou dominantou města nad ostravským údolím, takže jsme i tam šli cestou mezinárodní soutěže. Velmi významným projektem je nová čtvrť Žofinka, kde půjde hlavně o bydlení. Obecně musím přiznat, že v bytové výstavbě za jinými velkými městy trochu zaostáváme – dlouhodobě tu vznikalo méně bytů, než by bylo potřeba. Proto nyní zpracováváme koncepci bytové politiky města, abychom určili, jakým směrem se vydat a jaké nástroje využít, aby v Ostravě přibylo kvalitní bydlení.
► U projektů, které mění tvář města, hraje velkou roli i podpora veřejnosti. Daří se vám obyvatele přesvědčit o prospěšnosti odvážných architektonických záměrů a vysvětlit jim význam kvalitního veřejného prostoru?
Obecně platí, že když se u nás objeví něco nového, neznámého, lidé to zpočátku často vnímají subjektivně – jen proto, že to vybočuje z běžné zkušenosti. U připravované koncertní haly jsem například zaznamenala spoustu vtipů a odsudků na adresu její neobvyklé podoby, přitom jde o mimořádně kvalitní návrh od světově proslulého studia. Pomáhá to, že se snažíme občany víc zapojovat do plánování a vysvětlovat, o co nám jde. Když lidé sami participují na proměně prostoru, snáze ho pak přijmou za vlastní a váží si ho.
► Jaké konkrétní nástroje používáte k zapojení obyvatel do rozvoje města? Máte například participativní rozpočet? A je mezi Ostravany o podobné iniciativy zájem?
Těch možností je víc a Ostrava podle mě patří v participaci veřejnosti k republikové špičce. Máme například program Tvoříme prostor, v jehož rámci mohou sami občané navrhnout, co by chtěli ve svém okolí vylepšit, upravit nebo vybudovat. Cílem programu je revitalizace veřejného prostoru se zapojením komunit.
Přímo autoři navrhovaných projektů a komunita kolem nich si daný projekt v případě, že úspěšně projde procesem hodnocení a posouzením vhodnosti odborné komise, sami zrealizují. V Ostravě už máme díky programu Tvoříme prostor více než 50 takovýchto projektů. Participace ale probíhá i u větších projektů, které připravuje přímo město. Kromě toho v Ostravě fungují také participativní rozpočty na úrovni městských obvodů. Lidé si tam sami navrhují a hlasováním vybírají projekty, které chtějí z peněz radnice uskutečnit. I to je způsob, jak občany vtáhnout do rozhodování o jejich okolí. Celkově bych řekla, že zájem veřejnosti o dění ve městě u nás pomalu roste.
► Jak těžké je v komunální politice udržet dlouhodobou vizi rozvoje města? Přece jen volební období trvá čtyři roky a politické vedení se může obměnit.
Jde hlavně o kontinuitu. Když má vedení města jasnou dlouhodobou strategii a předává štafetu svým nástupcům, kteří v projektech pokračují, pak ani nevadí, že jeden člověk sám vše nestihne za čtyři roky uskutečnit. V praxi totiž větší investice často přesahují jedno volební období. Když po volbách přijde nové vedení a začne všechno plánovat od nuly, je to obrovská ztráta času. Proto je klíčové, aby nové vedení nebylo založeno na negaci všeho předchozího, ale navazovalo na to dobré, co už se připravilo. V Ostravě se nám tu kontinuitu v posledních letech podařilo do značné míry udržet. Politická scéna je tu relativně malá, všichni se navzájem známe, a když se po volbách vyměnily pozice, rozhodně nebylo naším cílem smést ze stolu projekty minulého vedení. Naopak velkou část z nich realizujeme. A samozřejmě musíme rovněž připravovat projekty nové. To považuji za vůbec nejdůležitější předpoklad úspěchu v rozvoji města.
► Jak přistupujete k investorům a developerům? Co jim Ostrava nabízí, a co od nich naopak požaduje?
S investory se snažíme aktivně komunikovat a spolupracovat, aby projekty, které v Ostravě vznikají, byly výhodné pro město i pro podnikatele. Samozřejmě město samo dává podněty k rozvoji: vyhlašujeme různé záměry na prodej pozemků nebo objektů, přičemž si dopředu necháváme zpracovat studie území a nastavujeme jasná kritéria. K tomu stanovíme milníky, dokdy musí investor získat stavební povolení, dokdy zahájit stavbu a tak podobně. Tím zaručíme, že pozemek nekoupí někdo, kdo by s ním pak jen spekuloval, ale že se opravdu v rozumném čase dočkáme realizace záměru. A mohu říct, že tento model se osvědčuje. Takto u nás vznikla řada projektů. Například Nové Lauby v historickém centru města (nové bytové domy s obchodními prostory) vyrostly na základě městem zadaných podmínek a ve spolupráci se soukromým investorem. V současnosti chystáme podobné výzvy i pro další lokality a veřejné objekty.
► Daří se Ostravě lákat i takzvané „chytré“ investice a firmy s vysokou přidanou hodnotou? Nejde jen o montovny?
Myslím, že se to daří a čím dál víc. Už v minulosti se podařilo do Ostravy a okolí přivést velké zaměstnavatele – vznikly zde průmyslové zóny jako Mošnov u letiště nebo Hrušov, kde se usadila řada firem. Ano, část z nich jsou klasické montážní závody či logistické centrály. Zároveň tu ale máme i provozy s vyšší přidanou hodnotou: v průmyslovém parku v Hrabové například sídlí i pobočky velkých technologických firem a bankovní centra. Velkým tahounem inovací je u nás také Moravskoslezské inovační centrum (MSIC), což je vlastně vědecko-technologický park a startupový inkubátor. Ten sem přitahuje chytré mozky a inovativní firmy. Působí tam spousta zajímavých startupů, jež se zaměřují na moderní technologie.
Pro město je pak klíčové vytvářet strategická partnerství s takovými špičkovými technologickými firmami, jako je například Porsche Engineering, které se v Ostravě zaměřilo na výzkum a vývoj aktuálních automobilových trendů. Takové příběhy samozřejmě chceme vidět co nejčastěji. Ostrava už dávno není „ocelové srdce republiky“, ale stále více i místo pro moderní průmysl, služby a technologie s vysokou přidanou hodnotou.
► Jak by podle vás měla Ostrava vypadat za patnáct let?
Chtěla bych, aby se v Ostravě lidem dobře žilo a byli na své město pyšní. Aby tu vznikaly projekty a poskytovaly se služby v takové kvalitě, která snese srovnání s kdekterým evropským velkoměstem. Ostrava za patnáct let by měla být bezpečná, zdravá, čistá a moderní – město, které si uchovalo svou jedinečnou postindustriální identitu, ale zároveň nabízí vysokou kvalitu života. Pevně doufám, že za 15 let bude Ostrava prosperující metropolí, ze které nikoho ani nenapadne odcházet jinam, protože tady najde vše, co k životu potřebuje.
•
