V Brně začíná stavba jedné z největších a nejočekávanějších budov svého druhu v Česku. Vedení města v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou v pondělí slavnostně poklepalo na základní kámen Janáčkova kulturního centra (JKC). Projekt za 2,3 miliardy korun se tak po více než 20 letech od první myšlenky podaří konečně realizovat. Nová budova poskytne moderní zázemí brněnské filharmonii a podpoří další rozvoj kultury ve městě. I přes průvodní komplikace tak Brno bude mít moderní koncertní sál dříve než Praha. Dočkat by se ho mělo už v roce 2027.
Co investice do Janáčkova kulturního centra městu přinese?
Brno potřebovalo tento projekt už velmi dlouhou dobu a konečně se dočká. Jde o jeden ze symbolů kultury města a zároveň sídlo brněnské filharmonie. Ta za pár let konečně získá nový „domov“, který bude odpovídat moderním nárokům na akustiku i věhlasu tohoto uměleckého souboru. Pro Brno je to zásadní milník, a musím podotknout, že i pro mě osobně. Ty stovky hodin práce se vyplatily.
Cena za JKC přesáhne 2 mld. korun. Jaká bude ekonomická návratnost této investice?
Bavíme-li se o ekonomické návratnosti, nemůžeme samozřejmě počítat s tím, že by se investice vracela například prodáváním lístků na koncerty. Není to ani jejím primárním cílem. Tím je pozvednutí lokální kultury a jejího zázemí na světovou úroveň, kde má své místo. Nicméně, z Janáčkova kulturního centra bude profitovat nejen město, ale i celý region díky zvýšenému zájmu turistů z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Nárůst tržeb podnikatelů pak přispěje ke kulturnímu rozvoji města.
Brno je už nyní poměrně atraktivní turistický cíl. Co se stavbou JKC změní?
V aktuálně diskutovaném a stále rostoucímu problému overturismu je třeba zvyšovat atraktivitu jednotlivých měst napříč republikou. Brno má co nabídnout a už několik let vítá pravidelně stovky tisíc turistů ročně. Velký úspěch slaví například Národní divadlo Brno, které na začátku února vycestovalo se svým baletním a operním souborem do Dubaje. Výstavba Janáčkova kulturního centra a dalších projektů zvedne atraktivitu města na další úroveň. Turisté tak budou mít o důvod víc do Brna přijet a strávit ve městě strávit delší čas. Zároveň si slibujeme, že nalákáme nové turisty ze zahraničí.
Kde dále Brno investuje do kultury?
Janáčkovo kulturní centrum pochopitelně není zdaleka jedinou investicí, kterou město v oblasti kultury plánuje. Dalším významným projektem, na jehož realizaci v tuto chvíli pracujeme a na který se osobně velmi těším, je Muzeum Leoše Janáčka. To bude symbolicky sídlit v Chleborádově vile, která složila jako varhanická škola, kde tento světoznámý hudební skladatel učil a působil jako ředitel. Plánujeme vybudovat zcela novou moderní expozici, kde bychom ve spolupráci s Moravským zemským muzeem rádi alespoň částečně zpřístupnili Archiv Leoše Janáčka. Mnoho lidí to možná překvapí, ale archiv je v pořadí druhou brněnskou památkou UNESCO, kam byl zapsán v roce 2017.
V prosinci město schválilo směnu budovy s brněnským biskupstvím výměnou za budovu bývalé školy v Jánské ulici, kde bude zřízena církevní základní škola. Je to tedy win-win situace pro všechny zúčastněné strany. Škola získá nové prostory a město bude moct postavit důstojné místo k připomínce díla jednoho z velikánů české kultury.
Plánů je tedy plno. Jako město aktuálně chystáme a realizujeme i několik významných investic na poli sportu. Už nyní v areálu výstaviště roste nová multifunkční hala Arena Brno, která v budoucnu nabídne zázemí pro hokej i další širokou paletu aktivit. Brno díky ní konečně získá odpovídající zázemí pro pořádání sportovních i kulturních akcí. Připravujeme také stavbu nového fotbalového stadionu nebo víceúčelovou halu pro atlety a cyklisty. Všechny tyto projekty dávají dlouhodobý smysl pro rozvoj Brna i celé brněnské metropolitní oblasti. I proto je navzdory dlouhým a náročným přípravám realizujeme.
Na podzim loňského roku jste oznámili, že si v příštích 3 letech napůjčujete skoro 9 miliard korun. Není to příliš odvážný krok?
Spíše než o odvážný, se jedná o logický krok. Naším cílem je rozvíjet Brno a realizovat smysluplné projekty s ekonomickou návratností, což vyžaduje jistou vizi, odhodlání i určitou míru odvahy. A s tím samozřejmě spojenou odpovědnost. Zadlužení Brna přitom není natolik enormní, jak bylo prezentováno v médiích – částka byla spočítána tak, aby město nepřetížila. Současně je třeba zdůraznit, že ceny projektů ani financování se v budoucnu nesníží, a proto je výhodnější spustit investice co nejdříve.
Vše je zatím předmětem jednání s Evropskou investiční bankou a zastupitelé budou úvěrovou smlouvu schvalovat v letošním roce. Pokud má Brno rychle i systematicky růst a kvalitou života dohnat velká západní města, nelze plánovat investice bez určitého zadlužení a pouze z vlastního rozpočtu.
Jaké zásadní investice Brno dále čekají?
V následujících letech nás čeká hned několik zásadních investic, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel a také posílit udržitelnost a bezpečnost města. Mezi klíčové projekty patří například výstavba víceúčelové haly pro atlety a cyklisty, budování dalších etap Velkého městského okruhu, pokračování v přípravě Železničního uzlu Brno a napojení na síť vysokorychlostních tratí nebo další etapy protipovodňových opatření a výstavba retenčních nádrží. Právě protipovodňová opatření a retence jsou nezbytná pro bezpečnost obyvatel i další rozvoj města – bez nich by stavební úřady nemohly povolovat novou výstavbu. Naším cílem je, aby tyto projekty nezůstaly pouze na papíře, ale postupovaly směrem k realizaci.
Dalším strategickým projektem je pro Brno výstavba horkovodu z Dukovan, který má zásadní význam pro zvýšení energetické soběstačnosti města. Veřejné zakázky na výběr projektantů a správců stavby jsou již v procesu, stejně jako technické průzkumy na trase horkovodu. Naším cílem je zajistit Brňanům stabilní a dlouhodobý zdroj tepla, který odolá častým výkyvům cen z posledních let. Cena tepla pro koncové zákazníka se tak sníží a současně bude její vývoj výrazně předvídatelnější.
Horkovod nám současně pomůže snížit závislost města na plynu, který tvoří až 80 % současné spotřeby, a přejít na udržitelnější zdroje energie. Produkce emisí CO₂ na území města Brna tak klesne přibližně o 250 tisíc tun ročně, což je enormní číslo. I proto je projekt horkovodu jednou z našich nejvyšších priorit, protože bez něj nebude možné dosáhnout dekarbonizace na úrovni města ani kraje. Z tohoto pohledu je realizace důležitá i k naplnění klimatických cílů České republiky.
Když už jsme se dostali k oblasti energetiky, jaké jsou náklady města na zásobování kulturních staveb, jako bude i Janáčkovo kulturní centrum?
Náklady na zásobování kulturních staveb jsou významným faktorem v jejich hospodaření. Mnohé z těchto budov jsou vysoce energeticky náročné, a proto se snažíme jejich provozní náklady snižovat tak, aby byl jejich provoz co nejefektivnější. Chceme zajistit, aby finanční prostředky směřované do kultury byly skutečně využívány pro umělce a občany Brna, nikoliv primárně na pokrytí drahé energie.
Kulturní instituce dnes bohužel nemohou řešit pouze svůj program a umělecké aktivity, ale stále více se musejí zabývat i provozními náklady, které hrají čím dál větší roli v jejich rozpočtech. Proto vnímáme úzkou vazbu mezi financováním těchto objektů a energetickou účinností jejich provozu. Naším cílem je tyto náklady snižovat tak, aby byl jejich provoz co nejlevnější, a peníze, které dáváme jednotlivým příspěvkovým organizacím, byly využívány skutečně na kulturu – pro umělce a pro Brňany.
•
