Jaká bude letos úroda hroznů?
I v letošním roce jsme svědky klimatických změn, často nesprávně zaměňovaných za globální oteplování. Nejsou totiž rozhodně jen o teplotách, ale o extrémních výkyvech počasí, které letos vedly k nejranější a také jedné z nejkratších sklizní v historii našeho vinařství ukončené v prvním říjnovém týdnu. V posledních několika letech je každý rok ve vinohradech úplně jiný, letošek nevyjímaje.
Celé to začalo vysokými teplotami v únoru a březnu, kdy vegetace o několik týdnů urychlila svůj vývoj a velmi rychle narašila. Následně do toho přišly jarní mrazy, které révu poškodily, některé odrůdy více, jiné méně. Tam, kde došlo k většímu poškození hrozny buď nedozrály vůbec, anebo dozrály ve dvojí kvalitě.
Letos jsme se také potýkali s vysokou vlhkostí, poměrně hodně pršelo, pohybovali jsme se nad dlouhodobým průměrem, což vyvolávalo tlak na houbové choroby a plísně. Proto jsme letos museli udělat pět, někde šest postřiků na vinohradech, což je nadstandard, a z hlediska podmínek tzv. integrované produkce jsme letos vyčerpali jeden postřik navíc na úkor budoucích let. Extrémní výkyvy počasí se podepsaly na množství úrody, která bude nižší, než je dlouhodobý průměr. Nicméně, kvalita se podle prvních odhadů jeví dobře a z letošního ročníku by mohla vzejít zajímavá vína.
Oceňuji, že na rozdíl od mnoha jiných říkáte: Nezaměňujme klimatické změny za globální oteplování.
To je důležité odlišovat. Často také slýchám: „To je pro vás, české a moravské vinaře dobré, budou tu vyšší teploty jako třeba v Itálii, ve Francii, a budete moci pěstovat vinnou révu od jižní Moravy až po Sněžku.“ Jenže ono to tak není. Nikdy tu nebudeme mít podnebí jako v typicky vinařských zemích, kde jsou často ovlivňované mořským prouděním, vlhkostí plynoucí z moře údolím velkých řek, a kde se od vodních ploch odráží slunce, vypařuje voda, a vytváří to úplně jiné klima, než máme na jižní Moravě.
Teploty v těchto regionech nedosahují takových extrémů jako u nás právě díky moderujícímu vlivu vodních ploch. Oceán je v zimě teplejší než studená pevnina a oblasti kolem pobřeží ohřívá, a naopak v létě je pevnina teplejší a oceán klima zchlazuje. Do budoucna se budeme potýkat s čím dál většími výkyvy počasí, ať už to budou delší období extrémního sucha, nebo silné lokální srážky, což pro vinohradníky bude mnohem víc nevyzpytatelné než doposud.
Proti klimatickým změnám jste nasadili nové, odolnější odrůdy. Co dalšího lze udělat?
Neexistuje žádné konkrétní zázračné opatření, vždy je to celý balík větších či menších opatření, které v Bohemia Sekt zastřešuje program Dovinic.cz. Nové rezistentní odrůdy, označované jako „piwi“, jsou nově šlechtěné odrůdy tak, aby byly podstatně odolnější proti rozmarům počasí i proti chorobám. Vyžadují významně nižší počet chemického ošetření než konvenční odrůdy a zároveň by měly dosahovat i řádově větších výnosů než odrůdy klasické.
Dobré výsledky s nimi máme už z naší vinice v Bzenci, kterou jsme osadili první generací piwi odrůd v roce 2009. Za těch 15 let se znalosti a zkušenosti s jejich s pěstováním ohromně posunuly, u našich nových piwi výsadeb tak předpokládáme ještě lepší výsledky. Dále využíváme různé inovativní technologie jako třeba UV boosting, což je v podstatě záměrné vystavování révy UV záření, které rostlinu vystavuje stresu a posiluje její odolnost. Projekt je dvouletý, na konci letošního vinohradnického roku budeme vyhodnocovat, jak se na révě projevil.
Další taková technologie, ne už technická, ale čistě přírodní, je vysazování hluboko kořenící směsi mezi řádky vinic, které v zásadě pomáhá zadržení vody na vinici při extrémním suchu. Snažíme se tedy hledat nové cesty, teď především pro pěstování révy. Protože jak s oblibou v poslední době říkám, svět se dramaticky mění a nemůžeme dělat věci stejně jako v minulém tisíciletí, protože to zcela logicky za úplně jiných podmínek nemůže fungovat.
Piwi odrůdy jsou chuťově a složením odlišné od konvenčních, na které jsou zákazníci zvyklí. Používáte je tedy spíš do sektů nebo do cuvée, anebo vytváříte zcela nová vína?
Piwi odrůdy se tu pěstují už řadu let, jedna z nich již zdomácněla – Hibernal se zařadil mezi naprosto běžné odrůdy. V menší míře je to pak Solaris, který je vyhledávaný pro svoji aromatičnost a typický tím, že dozrává extrémně brzy. Piwi odrůdy se neustále vyvíjí, chuťové profily se velmi přibližují klasickým odrůdám, v některých případech jsou již dokonce zaměnitelné. Piwi chceme přednostně používat především do sektů, které nejsou až na výjimky postavené na jedné odrůdě, ale na směsi, kupáži odrůd. Zákonem je povolena i 15procentní příměs jiných odrůd při výrobě jakostních vín, a určitě se v oboru povede diskuze, zda do budoucna tuto kvótu pro odrůdy piwi nenavýšit.
Mohli byste si vylobbovat změnu maximálního výnosu vinohradů, abyste se přiblížili situaci v Rakousku a v dalších západoevropských vinařských zemích.
Podobně jako se vedou diskuze nad podílem příměsí odrůd piwi, stejně tak by se měla do budoucna vést diskuze o maximálním hektarovém výnosu. V současnosti je zákonem limitován výnos pro jakostní vína na 14 tunách z hektaru. V případě dobře postavené, zavedené vinice u některých klasických, konvenčních odrůd lze bez problémů, bez dopadů na kvalitu, dosahovat výnosů výrazně větších. V případě piwi se bavíme o násobně vyšších výnosech.
To ale vyžaduje změnu vinařského zákona.
Ano. Ale víme, jak velké téma posledních měsíců je např. návrh na zdanění tichého vína. Celá ta problematika je natolik složitá a komplexní, vyžaduje celou řadu přípravných kroků, aby systém vůbec mohl být efektivní a mohl fungovat správně, že se trochu děsím toho, jak by takovýto narychlo připravený, s odborníky a s „průmyslem“ ne úplně konzultovaný návrh, mohl vypadat. Navíc se ukazuje, že relevantní část koaličních poslanců s tím není ve shodě.
Jako největší producent sektů v Česku spotřební daň platíte. Za tichá vína ne. Jste v trochu schizofrenní pozici.
Hlavně si přejeme, aby byly pro vinaře rovné podmínky v celé EU. Žádáme vládu, ať už tuto, nebo budoucí, aby se téma zdanění tichého vína řešilo na úrovni Evropy, aby byly nastaveny férové podmínky, ať už pro nás zemědělce, ale ve finále i pro spotřebitele. Málokdo si to uvědomuje, ale spotřební daň by neplatili vinaři, ale spotřebitelé, proto se také daň jmenuje spotřební.
To, čeho se reálně obáváme v případě zavedení spotřební daně z tichých vín, je snížení konkurenceschopnosti moravských vinařů. Ti dosahují nižších hektarových výnosů – je to dáno klimaticky, částečně historicky a stavem našich vinic – než Itálie, ale i než nám geograficky blízké země jako Rakousko nebo Německo. To komplikuje konkurenceschopnost. Víte, že v regálech obchodů lze koupit odrůdové víno z Austrálie, Nového Zélandu, jižní Afriky za 50 korun za lahev. Často slýcháváme argumenty, že přece se spotřební daň bude týkat všech, tak by se cena zvýšila absolutně o stejnou částku. Jenže laciné víno dovezené přes moře v kontejnerech, stočené někde v Evropě do lahví, by i po zavedení spotřební daně zůstalo v regálu pod magickou hranicí 100 korun za lahev. Kdežto moravská vína, která se pohybují cenově minimálně o dvacet korun výše než levné zahraniční, by tuto cenovou hranici překročila. My sami v Bohemia Sektu máme s touto magickou hranicí dlouholeté zkušenosti, víme, že rozdíl v maloobchodní ceně 99 a 119 korun má na objem prodejů naprosto signifikantní dopad.
Jaké další problémy kromě zavedení spotřební daně v současnosti ovlivňují české vinařství a co konkrétně to pro vás znamená?
Obecně tuzemské vinařství čelí v této době několika zásadním výzvám, bez ohledu na zavedení spotřební daně. Zmiňovali jsme klimatické změny, dlouhodobě nižší hektarový výnos oproti dalším vinařským zemím a vidíme i změnu spotřebitelského chování, celkový pokles spotřeby tichých vín nejen v Česku, ale po celém světě. To, co je naprosto zásadní problém pro tuzemské vinaře a producenty, je kritický nedostatek pracovníků v zemědělství, v našem případě především na vinicích. Momentálně je profese traktoristy vyvažována zlatem a speciálně traktoristi do vinic, protože je mnohem jednodušší řídit traktor po lánu pole na rovné ploše, než jezdit v úzkých řádcích vinice a permanentně dávat pozor, abyste náhodou něco nepoškodil. A případná spotřební daň by byla nejen další ranou, ale urychlila by i odklon spotřebitelů k levnějším vínům, a především k jiným kategoriím alkoholických nápojů.
Přesouvá se Čech k jinému typu alkoholu, nebo lidé obecně méně pijí?
Souvisí to s přirozenou demografickou změnou. Čím dál větší zastoupení v kategorii spotřebitelů hraje mladší generace, která si nese jiné vzorce spotřeby než například naše generace. Jednoznačně vidíme sílící poptávku po nápojích s nižším obsahem alkoholu nebo úplně bez něj. Reagujeme na to, máme v našem portfoliu již sedm nealko výrobků, ať už šumivých, nebo tichých vín bez obsahu alkoholu. A i v případě dalších kategorií šumivých nápojů jdeme cestou snižování alkoholu. Tento trend vnímáme jako vysoce aktuální.
Týká se to klasických tichých vín, nebo i šumivých?
Týká se to obou kategorií. Spotřeba šumivých vín ve světě mírně roste, v Česku jsme sice měli vloni lehký propad ve spotřebě, ale pro letošek očekáváme opět nárůst. Obě kategorie se chovají rozdílně, zdá se, že i mladší generace preferuje bublinky, zcela určitě v tom hraje roli i prosecco, celosvětově nejoblíbenější šumivé víno. A právě nealkoholické a nízkoalkoholické varianty jsou stále silnější.
Jak se vám v tomto kontextu daří?
Ve srovnání s rokem 2022 jsme zaznamenali meziroční pokles prodejů v řádu jednotek procent, což byla celkem logická a očekávaná reakce na zdražení, které jsme byli nuceni vzhledem k extrémní inflaci asi po 5 letech v únoru loňského roku provést. Potvrdilo se nám, že český spotřebitel je extrémně cenově citlivý a zvlášť v období vysoké inflace a cen energií i potravin, takže se nám to logicky vrátilo poklesem objemů. V letošním roce jsme začali ještě aktivněji pracovat s cenou a inflace nějak odezněla nebo se vrátila do akceptovatelných hranic, takže letos čekáme, že se vrátíme k růstu. K tomu nám pomáhají i nealkoholické varianty, speciálně letošní novinka Bohemia Sekt ICE 0 %.
Jaké investiční projekty máte naplánované pro následující období?
V letech 2018–2023 naše investiční snažení bylo jednoznačně zaměřeno na zpracování hroznů, kdy jsme v podstatě zrealizovali s odstupem největší investiční akci v historii společnosti, vybudování nové zpracovny hroznů v Mikulově. Letos modernizujeme stáčecí linku pro šumivá vína ve Starém Plzenci, kdy jsme nainstalovali nový moderní plnič, který přinese hladší provoz, méně náročnou údržbu, zvýšení spolehlivosti a efektivity a samozřejmě i úsporu energií. Druhou větší investicí jsou fotovoltaické elektrárny ve Starém Plzenci a v Mikulově. A kontinuálně každoročně probíhá obnova části výměry vinic, letos jsme vysadili deset hektarů vinic v Pavlově. Pak jsou to spíše menší, ale velmi důležité projekty z oblasti ESG.
Co vinaři dělají v ESG?
Například jsme spustili projekt „Zero Wine Friendly“. To je program na zviditelnění nealko sektů a vín v gastronomii. Nebo program „Partner moravských obcí“, kdy spolupracujeme s obcemi, v jejichž blízkosti máme vinice a každoročně vyčleňujeme určité finance na jejich podporu. A občané zvolených obcí sami rozhodují o projektech, které by chtěli realizovat s naší podporou. Zajímavé je, že taková největší poptávka od občanů jsou třeba rekonstrukce autobusových zastávek.
•
