Po čtyřech letech projekt Skautská energie opět nabízí zákazníkům možnost levných dodávek elektřiny a plynu. Předchozí pokus ale dopadl neslavně, včetně soudních sporů o stovky milionů s někdejším dodavatelem, společností Kolibřík Energie. Její CEO Hynek Sagan nyní říká, že je přesvědčen o tom, že celá kauza byla do značné míry od počátku vedena snahou zneužít tradici, dobré jméno, a především příznivce mládežnické organizace v osobní prospěch úzké skupiny konkrétních osob z vedení projektu Skautská energie.
► Vaše tvrzení proti Skautské energii a jejím představitelům jsou poměrně závažná, z čeho vycházejí?
Z desítek hodin osobních jednání s vedením projektu Skautská energie. To cíleně vytvořilo informační bariéru mezi dodavatelem energií a řadovými odběrateli. Pod hrozbou pokuty desítek milionů korun jsme tak nemohli se zákazníky komunikovat jinak než výhradně prostřednictvím těchto osob. Tím nám bylo cíleně znemožněno zákazníky objektivně informovat o situaci, která na trhu nastala. Odpovědnost za informování zákazníků smluvně převzalo vedení Skautské energie, ale o tom, že nejen my, ale i ostatní dodavatelé nejsme schopni bezprecedentní nárůst cen energií na evropských trzích dlouhodobě ustát a v dodávkách za stávajících podmínek pokračovat, neinformovalo.
► Vy jste se tedy snažili nějak situaci řešit?
Ano, náš zájem se spojit, abychom tomuto zásahu vyšší moci, jakým byla epidemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině, čelili společně a v zájmu zákazníků, byl ale zjevně jednostranný.
► Zapojení Kolibřík Energie do projektu Skautská energie fungovalo na modelu v zásadě neziskového komunitního projektu. V případě cenových turbulencí se ale podobné projekty ocitají v problémech jako první. Byl to i tento případ?
Určitě. Zásadní však je to, zda si nejenom přednosti těchto projektů, ale i limity uvědomují zákazníci, a především jestli jsou o této podstatě komunitních projektů od počátku poctivě informovaní, a nikoli uváděni v omyl, což se v našem případě ze strany vedení Skautské energie dělo.
► Jak konkrétně?
Se zákazníky bylo cíleně manipulováno, když je vedení Skautské energie do poslední chvíle ubezpečovalo, že jich se energetická krize na rozdíl od drtivé většiny Čechů netýká. Že oni mají smluvně zajištěny ty nejlepší ceny a přes ně nejede vlak.
► A skutečně je měli?
Měli, ale tyto smlouvy neexistovaly ve vakuu, kde na ně okolní svět a probíhající energetická krize nemá žádný vliv. Skautská energie oslovila jménem spolku Junák – český skaut trh a vysoutěžila jako nejlevnější nabídku naší společnosti. Ta do toho šla s vědomím, že se jedná o projekt víceméně nevýdělečný, dobročinný, neboť zisky měly být dále distribuovány na projekty skautské organizace. Aby společnost dosáhla co nejnižší nabídkové ceny, pracovala s naprosto minimální marží. Jenže ve chvíli skokového zdražení energií, které prostě nešlo absorbovat, bylo logické, že nemáme odkud brát. Nemohli jsme si snížit náklady, neboť ty jsme celou dobu drželi na minimálních hodnotách.
► Jaká byla vaše reakce?
Férově, transparentně a podle zákona. Bylo nám jasné, že nemáme jak ztráty, které denně vznikaly, kumulovaly se a dosahovaly obrovských čísel, financovat. Obrátili jsme se tedy na vedení Skautské energie a na rovinu řekli, že takový náraz nejde ustát a že jsme připravení hledat společná řešení. Věřili jsme, že máme společný cíl – udržet projekt při životě a minimalizovat dopady na zákazníky. V tom jsme se bohužel zjevně mýlili.
► S jakými řešeními jste přišli?
V podstatě se vším, co přicházelo v úvahu. Nové tarify, jednoleté či dvouleté fixace, spotový tarif a jejich kombinace. Naše návrhy byly v porovnání s konkurencí v dané době nejlepším řešením pro zákazníky. Měli jsme zájem projekt zachovat, a proto jsme přicházeli s konstruktivními návrhy. Všechny ale byly odmítnuty. O to větší bylo pro mě překvapení, když jsem se dozvěděl, jaké ceny nabídlo vedení projektu Skautská energie našim bývalým zákazníkům po tom, co skončili u dodavatele poslední instance.
► V čem byl problém?
Druhá strana odmítala na situaci adekvátně reagovat a vůbec si vznik energetické krize připustit. Neustále protahovala jednání, ale co bylo ještě mnohem horší – rozjela reklamní kampaň pro získávání nových zákazníků, a to za ceny, u nichž bylo zřejmé, že jsou i v krátkodobém horizontu neudržitelné a pro projekt likvidační.
► Zákazníci si nebyli vědomi toho, že projekt je neudržitelný?
Nebyli. Vedení Skautské energie je neustále ujišťovalo, že je vše v pořádku a bez rizika, že jen získají bezkonkurenční ceny. Bylo jasné, kam to směřuje. Nemohli jsme ale dělat víc, než jsme dělali – tedy jednat stále se stejnými lidmi v čele s panem Slavíkem. Smlouva se skauty nám neumožňovala komunikovat se zákazníky napřímo. Pokud bychom zákazníky oslovili, druhý den bychom měli na stole žalobu ze strany vedení projektu na 300 milionů korun, neboť sankce za takové oslovení zákazníků byla smlouvou vyčíslena na deset tisíc korun za zákazníka.
► Jak tedy došlo k přechodu zákazníků k dodavateli poslední instance?
Rozhodnutí o řešení situace touto cestou učinilo vedení projektu, upřednostnili toto řešení před všemi cenovými nabídkami, které jsme nabízeli. Tímto svým rozhodnutím nenávratně prodražili náklady na energie všem zákazníkům, kteří byli do tohoto projektu zapojeni.
► Můžete poskytnout doklady o cenách, jež jste nabízeli při jednáních s vedením Skautské energie?
Samozřejmě, ostatně jsme je již předložili i k soudům. Nebyl to pouze jeden produkt, ale řada produktů, abychom vyšli vedení Skautské energie co nejvíce vstříc a oni neměli pocit, že si musí vybrat pouze jedno řešení. Byli jsme velmi flexibilní a konstruktivní jak v nabídce, tak cenách za MWh u fixních produktů elektřiny i plynu. Chamtivost ale zvítězila nad zdravým rozumem.
► To je opět dost silné tvrzení, co přesně tím myslíte?
Na trhu je běžné, že dodavatelé po uzavření nové smlouvy vyplácejí zprostředkovatelům, kterým je i projekt Skautská energie, relativně štědré provize. A nový dodavatel znamená novou smlouvu a novou provizi. Jen pro představu, za rok dodávek inkasovalo vedení Skautské energie od naší společnosti na provizích přes 17 milionů korun. Po skončení dodávek se k nám dostala informace, že provize Skautské energie měly být u nových dodavatelů daleko vyšší, než byly ty, které jsme platili podle smlouvy my. K tomuto se však vedení Skautské energie dlouhodobě odmítá vyjádřit a smlouvy s novými dodavateli na rozdíl od předchozí praxe nezveřejnilo.
► Po přechodu zákazníků Skautské energie k dodavateli poslední instance a skokovému nárůstu cen nicméně zákazníci obviňovali a stále ještě obviňují vaši společnost…
Bohužel je tomu tak a rozčarování zákazníků čistě z jejich pohledu dobře chápeme a vlastně s ním i souhlasíme. Většina se jich obrátila proti společnosti Kolibřík Energie, nikoli proti vedení projektu Skautská energie, neboť neměla a většinou ani dosud nemá relevantní informace. Vedení projektu před nimi tajilo probíhající jednání, ale především rizika, když zákazníky do poslední chvíle ubezpečovalo, že mohou být klidní, neboť mají zajištěny i v době krize nejlepší ceny na trhu, a mohou proto i doporučit Skautskou energii dalším lidem, spustili reklamní kampaň na nábor nových klientů… Podle našeho právního názoru se tak vědomě dopouštěli klamavého jednání, neboť si museli být vědomi rizik a důsledků.
► Máte pro to nějaké vysvětlení?
Asi měli pocit, že se jim takové riziko vyplatí. Věděli, že členové a příznivci Skautu jim intuitivně důvěřují, tedy ani ne tak jim, ale skautské tradici a odkazu. Zákazníci si zjevně nedokázali představit, že by to s nimi někdo z vedení nemyslel poctivě a že sleduje vlastní zájmy a cíle. Za riziko to navíc v konečném důsledku nestálo. Záměr, kdy vina za ukončení dodávek padne na předchozího operátora a svede se na něj, že smlouvu porušil on včetně plánu na dodatečné příjmy z vymáhání nejrůznějších smluvních pokut a sankcí vedení projektu Skautská energie, nevyšel a vyjít ani nemůže. Naopak poškodil všechny smluvní strany, včetně zákazníků, spolku Junák i společnosti Kolibřík Energie.
► Prvostupňový soud loni v březnu rozhodl, že vaše společnost má zaplatit smluvní pokutu 117 milionů korun, vy jste se odvolali a odvolací řízení běží již druhý rok. Nadto se právníci společnosti LitFin, zabývající se financováním soudních sporů, s níž vedení Junáka uzavřelo spolupráci, údajně nechali slyšet, že z vás dokážou vysoudit přes miliardu…
Podobná silná vyjádření jsou součástí cíleného nátlaku, LitFin počítá s tím, že soudy se potáhnou mnoho let a konečný verdikt je nejistý. Proto protistranu mezitím tlačí k mimosoudní dohodě, kdy podvědomě razí jednoduchý příběh, v němž úctyhodnou mládežnickou organizaci nemilosrdně vzala na hůl firma protřelých energetických podnikatelů. To je způsob podnikání podobných právních firem a my na něj rozhodně nepřistoupíme.
► Nebojíte se, že soud nakonec prohrajete?
Rozhodně ne. Na naší straně jsou obyčejná lidská logika, podnikatelská morálka a jasná fakta, ale i fakt, že ukončení dodávek nebyla naše spekulace a snaha vyhnout se smluvním závazkům, nýbrž důsledek vyšší moci v podobě energetické krize, na což zákony pamatují. Stejně jako na to, že nepoctivé jednání nemůže požívat právní ochrany. Máme čisté svědomí, že jsme udělali vše, abychom zamezili zbytečným škodám na straně zákazníků.
•
