Letišti je potřeba dát ekonomický smysl

Chceme pravidelnou linku, jednání s leteckými společnostmi jsou náročná, rozhoduje každý detail, říká Ivan Trhlík, šéf Jihočeského letiště České Budějovice.

Potřebují České Budějovice se sto tisíci obyvatel a Jihočeský kraj se 653 tisíci lidí mezinárodní letiště? Zvlášť když ve vzdálenosti sto kilometrů se nachází letiště v rakouském Linci?

Je to otázka, kterou si, předpokládám, kladly předchozí politické reprezentace Jihočeského kraje, když se před 20 lety rozhodly v Plané vybudovat mezinárodní letiště. Letiště se pak v nějaké formě vybudovalo, ale sloužilo jen malým letadlům, provoz velkých letadel na něm neprobíhal. To, že se po dlouhých letech vše radikálně změnilo, je zásluhou hejtmana Martina Kuby, který se do „rozlétání“ letiště pustil se svým typickým nasazením a rozhodností. A podařilo se. Dnes je to tedy spíše otázka, jak toto letiště, když už stojí, provozovat, aby nejen sloužilo svému účelu, ale jeho provoz dával i ekonomický smysl. Nový model fungování letiště je připravený a já jsem přesvědčený, že bude úspěšný.

Příprava, výstavba a spuštění letiště přišlo na více než dvě miliardy korun. Může se tato částka někdy vrátit?

Jen samotným provozováním letecké dopravy to v současných podmínkách možné není. Jde ale o investici do služeb, rozvoje turismu a regionu, a to se ekonomická návratnost počáteční investice posuzuje poněkud smířlivěji.

Plánovalo se, že bude letiště finančně soběstačné bez dotací?

To netuším. U rozhodování, kdy se toto řešilo, jsem nebyl, žádný byznys plán jsem neviděl. V Evropě je asi pět set regionálních letišť. Odborné studie, a potvrzuje to i Evropská komise, ukazují, že drtivá většina z nich není dlouhodobě schopna hospodařit v černých číslech a pro svůj provoz potřebují finanční podporu od svých vlastníků. Ta je různě velká a strukturovaná, ale vždy zohledňuje počet přepravených cestujících.

Máte ambici získat klasickou stálou komerční linku? Jednáte s nějakou leteckou společností, či zůstanete u charterových dovolenkových spojení?

Takovou ambici máme a postupně se k tomuto cíli blížíme. Je to ale běh na dlouhou trať. Jednání s leteckými společnostmi jsou náročná, rozhoduje každý detail.

Jak to vypadá s rozvojem areálu okolo letiště, který má být naplánovaný tak, aby zabezpečil hospodářský rozvoj celých jižních Čech a zároveň pomohl financovat provoz letiště?

Rozvojem území kolem letiště se zabývá tým odborníků Jihočeského kraje. Hejtman Martin Kuba tyto rozvojové plány nedávno představil. Myslím, že to je zcela mimořádný projekt. Z toho, co jsem zatím viděl, jsem nadšený.

Blíží se podpisy smluv s průmyslovými objekty, výzkumnými centry, cargo dopravci či developery, kteří by se podíleli na proměně okolí letiště?

Jde o unikátní a důležitý projekt na dlouhá léta dopředu. Věřím, že všechno má svůj čas. I ty podpisy.

Letiště České Budějovice vstupuje do své druhé kompletní letní sezony. Očekáváte, že překoná počty cestujících z těch předchozích? O jak výrazný nárůst by mohlo jít?

Ano, očekáváme. Počty přepravených cestujících mohu zatím jen odhadovat, ale jsme rádi, že se lidem u nás líbí a že od nás létají opakovaně. Odbavení na odletu i příletu trvá jen velmi krátkou dobu, parkování je zadarmo. Jsme letiště přátelské. Od nás může bez obav letět opravdu každý.

Čtyři roky jste řídil letiště v Bratislavě. Jak velký rozdíl je mezi mezinárodním a regionálním letištěm?

Rozdíl je obrovský. V Bratislavě bylo vše vybudované, zavedené – moderní infrastruktura, potřebná technika, vysoce kvalifikovaný personál. Letiště České Budějovice byl pravý opak. Nebyl tady nikdo, kdo by měl zkušenosti s velkými letadly. Vše se proto muselo budovat od nuly, tedy nastavit procesy, vyškolit zaměstnance, dokoupit potřebné vybavení, techniku. Bylo to náročné i kvůli minimu času, ale povedlo se to. Vlastník, Jihočeský kraj, nám v tomto velmi pomohl. A dnes? Radost pohledět. Naši zaměstnanci jsou tou největší devizou letiště. To díky nim můžeme poskytovat služby na vysoké profesionální úrovni.

Přečtěte si také