Kybernetické šikaně byl vystaven každý třetí mladý Čech ve věkové skupině 16 až 29 let. Děsivé číslo ukazuje, na jak velkém vzestupu útoky prostřednictvím internetu v tuzemsku jsou. Společnost T-Mobile si jako poskytovatel internetové připojení podle Martina Orgoníka uvědomuje, že její služba má i tyto stinné stránky, a proto si vzal za svůj boj s předsudečným násilím. „Velký problém je to, že případy kyberšikany často nejsou nikam nahlášeny a policie tak nemůže útočníky prověřit. Mezery má ale i legislativa. Minulý rok na podzim jsme podpořili osvětovou kampaň Chyba v zákoně s cílem upozornit na nerovný přístup ke spravedlnosti, který zažívají oběti předsudečného násilí, a dosáhnout novelizace trestního zákoníku,“ říká Orgoník v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. T-Mobile sází především na osvětu a spolupráci s řadou neziskových organizací, které finančně podporuje.
T-Mobile se v rámci své společenské odpovědnosti rozhodl zaměřit na předsudečné násilí? Proč právě na něj?
Naše podnikání je založené na poskytování internetového připojení co nejširší populaci. Technologie dokážou lidem usnadnit studium, práci, mohou být ve spojení se svými blízkými nebo získávat nejrůznější nové dovednosti. Uvědomujeme si ale i tu negativní stránku, kterou to může přinášet, ať už je to například nezdravá konzumace sociálních sítí nebo nenávistné online komentáře. Právě ty jsou důvodem, proč se zaměřujeme na téma předsudečného násilí. Bohužel se často stává, že útoky z online prostředí se přesouvají i do reálného světa a vyústí až ve fyzické napadení.
Má nějaké vysvětlení, proč tato forma násilí narůstá v době, která víc, než kdy dříve hlásá toleranci?
Myslím si, že zdůrazňování tolerance je až reakce na to, co vidíme mimo jiné i na internetu. Mnoho lidí může mít pocit, že se na internetu schovají za anonymní účty a že tam mají absolutní svobodu. Také se často nechají strhnout tím, co už tam vidí a připojují se k nenávistným komentářům, které by jinak nenapsali. To je ale úplně mylná představa. I za výroky na internetu nese člověk zodpovědnost a na to se snažíme upozorňovat.
Děsivé je, že terčem předsudečného násilí bývají i lidé se zdravotním postižením. Zaobírá se někdo tím, kde se bere nutkání „pachatelů“ k něčemu takovému?
Podrobné vysvětlení by vám řekli spíše psychologové či sociologové. Za sebe ale můžu říct, že mě šokovalo, jak velkou část obětí předsudečného násilí tvoří lidé se zdravotním postižením. A týká se to jak slovních urážek, tak fyzického násilí. Pro mě je to něco naprosto nepochopitelného.
Vyústěním útoků na sociálních sítích bývá často fyzické násilí. Vy říkáte, že s kyberšikanou coby posíláním agresivních či výhružných zpráv či komentováním nebo sdílením ofenzivního obsahu o dané osobě se setkal každý desátý Čech. Přiznám se, že ve svém okolí nikoho takového neznám. Není to číslo trochu nadsazené?
Bohužel není. Dokonce ve věkové skupině 16 až 29 let byl kyberšikaně vystaven každý třetí mladý Čech. To je děsivé číslo, které potvrzuje, na jak velkém vzestupu kybernetická kriminalita je.
To je opět neuvěřitelně vysoké číslo. Předpokládám správně, že mládež se tímto způsobem pronásleduje zejména navzájem nebo jde i o problém mezigenerační?
To nelze takto jednoznačně říct. Velký problém je to, že tyto případy často nejsou nikam nahlášeny a policie tak nemůže útočníky prověřit. Kyberšikana je navíc příliš široký pojem, můžete do něj zahrnout nenávistné projevy ale například i sdílení soukromých konverzací nebo fotografií mezi spolužáky, a to je pak něco, co se objevuje u mladší generace. S nástupem nástrojů umělé inteligence se mohou objevit i nové formy kyberšikany.
Policii útoky v kyberprostoru, ale i ty fyzické, hlásí jen minimum napadených. Člověka na první dobrou napadne, proč se nedomáhají ochrany?
Těch důvodů je několik, ale jedním z nejzávažnějších je podle mě to, že se oběti nemohou spolehnout na dostatečnou právní ochranu. Nechtějí si procházet celým procesem, který pro ně může být sám o sobě velmi traumatickým. Minulý rok na podzim jsme podpořili osvětovou kampaň Chyba v zákoně s cílem upozornit na nerovný přístup ke spravedlnosti, který zažívají oběti předsudečného násilí, a dosáhnout novelizace trestního zákoníku.
Existují i nějaké programy, jak změnit to, že většina napadených incident nikomu nehlásí?
Ano. My například dlouhodobě spolupracujeme s organizací In IUSTITIA, která pomáhá obětem předsudečného násilí. Kromě její poradny Justýna, kde obětem zkušení právníci a sociální pracovníci poskytnou bezpečné prostředí a pomoc, provozuje i nahlašovací formulář případů předsudečného násilí. Útoky tam mohou hlásit nejen oběti, ale i svědci.
Jsou obětmi předsudečného násilí stále stejné skupiny lidí, typicky různé menšiny, nebo se i tohle nějak výrazně mění v souvislosti se společenským děním?
Mění se to se společenským i politickým děním v dané zemi. Za poslední dva roky například narostl počet útoků směrem k ukrajinské komunitě v České republice. V jiných zemích zase vidíte nárůst útoků proti LGBT+.
Pojďme ke konkrétní roli společnosti T-Mobile v řešení předsudečného násilí. Kde ji vidíte?
Primárně vidíme naši roli v osvětě. Ať už je to zviditelněním ve veřejném prostoru, kdy hlasitě vystupujeme proti jakémukoli projevu násilí, tak podporou organizací, které pomáhají obětem. Jak už jsem zmínil, dlouhodobě spolupracujeme s In IUSTITIA, která odvádí naprosto špičkovou práci na poli předsudečného násilí a pro nás je nesmírně důležité, že na vybraných projektech pracujeme společně. Mezi ně patří mimo jiné vypsání grantového řízení „Česko bez předsudků“, kde jsme letos rozdělili 1,5 milionů korun neziskovým organizacím, neformálním skupinám i univerzitním spolkům, které pomáhají obětem předsudečného násilí.
Letos jste vybrali několik neziskových organizací, které pracují s ohroženými skupinami, jako například romskou komunitou, LGBT+, lidmi bez domova. S jakými konkrétními projekty jim pomůžete?
Mezi podpořenými se nám sešla opravdu pestrá paleta organizací – celkem participujeme na osmi neziskových projektech napříč celou Českou republikou. Nezisková organizace ROMEA se zaměří na osvětu romské komunity v obraně proti předsudečnému násilí, Multikulturní centrum Praha plánuje edukaci ukrajinských uprchlíků o jejich právech v ČR. Masarykova univerzita v Brně vypracuje vzdělávací materiály o předsudečném násilí pro osoby se sluchovým postižením. V Brně působí také Ženský vzdělávací ústav, který z prostředků grantu bude pokračovat ve vytváření bezpečného prostředí pro ženy i jejich rodiny. Mezi podpořené organizace patří i Prague Pride, konkrétně online poradna sbarvouven.cz zaměřená na prevenci předsudků a podporu LGBT+. Tématům transgender osob a řešení problémů diskriminace a transfobie se věnuje projekt spolku Transparent a podobnou iniciativu pod názvem Safe Space plánuje zahájit v Ústeckém kraji sociální pracovnice Lucie Šancová. Ohroženou skupinou jsou také lidé bez domova, kterým se věnuje a pomáhá organizace Místní místním. S radostí teď budeme sledovat, jak se tyto projekty budou dále rozvíjet a předcházet předsudečnému násilí.
Jste také spolutvůrci kyberprostoru, v němž se kyberšikana odehrává. Vy proti ní ale asi nemůžete přímo zasahovat?
Jako operátor můžeme vysvětlovat lidem, že zasahovat proti kyberšikaně by měl každý. V online prostoru se můžete oběti jednoduše zastat, případně útočníka rovnou nahlásit. Nečekejte, že to udělá někdo jiný, naopak – právě vy můžete mít skutečně pozitivní vliv. Je potřeba vnímat, že terčem každého nenávistného výroku je člověk, nebo skupina lidí, kterých se taková slova dotýkají a mohou je hluboce poznamenat.
Martin Orgoník
Po vysoké škole se soustředil na soutěžní, respektive kartelové právo. Působil nejdříve na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v Evropské komisi, dále ve společnosti Ofcom – regulačním orgánu a úřadu pro hospodářskou soutěž pro vysílací, telekomunikační a poštovní průmysl ve Spojeném království. I v dalších letech se věnoval telekomunikacím, nejdříve oblastem regulace a soutěžního práva. V současné době má na starosti vnější vztahy a udržitelnost ve společnosti T-Mobile.
•
