Coby zakladatelka advokátní kanceláře pomáhající tuzemskému byznysu v jeho přeshraničním rozvoji má Jana Sedláková s tímto typem právních služeb bohaté zkušenosti. A dnes je zúročuje také jako investorka ve světě rizikového kapitálu. Povaha poptávky po tomto právním servisu se podle ní zásadně proměnila. Dřívější export zboží a služeb přerostl v akvizice a v zakládání poboček či společných podniků se zahraničními subjekty. „Mí kolegové nejčastěji pomáhají s kompletním právním a daňovým nastavením expanze. Velkou část práce tvoří strukturování transakcí, aby byly daňově efektivní a bezpečné. Důležitou oblastí je také compliance, ochrana duševního vlastnictví a vyjednávání s lokálními partnery či úřady,“ přibližuje Sedláková v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem #FinŽeny.
Drtivá většina expanze českých firem se týká evropských zemí, SEDLAKOVA LEGAL ale pomáhala i s rozvojem podnikání tuzemské firmy na Madagaskaru a v dalších exotických destinacích. České firmy jsou podle Sedlákové na zahraniční výboje připravené mnohem lépe než v minulosti, nicméně vstup na trh v zemích mimo evropský kulturní okruh je vždy dobrodružnější. „Výzva je jakákoliv mimoevropská kultura. Velice komplikované bývají také státy, kde je pořád vysoká míra razítek, komisí a povolovacích procesů,“ říká Sedláková.
Dobýt svět je snem nejednoho podnikatele a řadě českých firem se jej daří více či méně naplňovat. Pozorujete ze své praxe, že těch, které expandují za hranice, přibývá?
Ano, rozhodně. Osobně jsem se z vedení kanceláře již přesunula do světa investic a vidím podnikatelské sny z první linie. Expanze je součástí plánů snad každé společnosti, která chce být opravdu úspěšná. Z praxe v advokátní kanceláři taky vidíme, že české firmy jsou v posledních letech odvážnější a více strategicky přemýšlejí o zahraničních trzích. Už to není jen export výrobků nebo služeb, kdy například softwarové firmy pravidelně škálují celosvětově, ale komplexní expanze – akvizice, joint ventures nebo zakládání poboček. Silně to souvisí s tlakem na diverzifikaci tržeb a s tím, že český trh je malý a vysoce konkurenční.
V jakých oborech ekonomiky to zaznamenáváte nejčastěji?
Nejvíce vidím expanzi u firem z oblasti výroby a průmyslových technologií. Tyto společnosti zakládají pobočky hlavně v Polsku, Maďarsku, Rumunsku nebo na Balkáně, aby byly blízko svým odběratelům. U nás pak samozřejmě díky oboru, kterému se věnujeme, zaznamenáváme také růst v oblasti IT a digitálních služeb – hlavně středně velké softwarové firmy, e-commerce hráče a fintechy, které vstupují na nové trhy buď přes akvizice, nebo zakládáním poboček. Software opravdu nezná hranic. A díky expanzi se z malých a středních hráčů stávají světoví jednorožci.
Projevuje se nějaký zajímavý trend, pokud jde o směry expanze domácích podniků?
Drtivá většina, až 86 procent, českých firem míří do Evropy. Je to logické – trhy jsou blízké kulturně, právně i logisticky. Expanze mimo Evropu existuje, ale zatím tvoří malé procento, spíše jde o výjimky. Mimo Evropu je to ale samozřejmě USA, jako další extrémně zajímavý trh s velkým potenciálem. Případně Asie, kam jsme pomáhali expandovat zejména výrobním firmám, a to jak jejich výrobním závodům, tak i distribuci.
Napadne vás z poslední doby nějaká opravdu exotická destinace, kam se česká firma rozhodla rozšířit působnost?
Vedle tradičních evropských trhů se objevují i velmi exotické destinace. V poslední době vidíme například projekty českých firem na Madagaskaru v oblasti technologií pro úpravu vody nebo vstup firem do Spojených arabských emirátů, které jsou hubem pro technologické služby a investice na Blízkém východě. Tyto kroky ale nejsou masové, jde spíše o specializované projekty firem s unikátním know-how. Jeden z našich klientů například expandoval do SAE za účelem dodávek exoskeletonů pro tamní využití.
Rozmach byznysu za hranice může mít různé formy – od vývozu a spolupráce se zahraničními obchodními partnery přes zakládání poboček a zahraničních výrobních závodů až po akvizice cizích firem. S čím pomáháte nejčastěji?
Kolegové v SEDLAKOVA LEGAL nejčastěji pomáhají s kompletním právním a daňovým nastavením expanze, ať už jde o založení pobočky, joint venture nebo akvizici. Velkou část práce tvoří strukturování transakcí, aby byly daňově efektivní a bezpečné, a zároveň ochrana investice prostřednictvím smluvních mechanismů. Důležitou oblastí je také compliance, ochrana duševního vlastnictví a vyjednávání s lokálními partnery či úřady. V praxi jsou často i koordinátorem mezi českým managementem a zahraničními poradci, aby celý proces probíhal hladce a bez zbytečných rizik. Takže jsou nejen právníci, daňaři konzultanti, ale také projektoví manažeři.
Připravují se podniky na zahraniční expanzi dostatečně zodpovědně nebo jsou aspekty, které podceňují?
Musím říct, že už to dávno není takový punk, jako občas býval. I kvůli dostupnosti informací se na právníky obrací spíš informované společnosti, které si uvědomují, že expanze není úplně jednoduchá věc. Největší problém bývá s budgetem – expanze přinese zisk, ale až v budoucnu. Kdežto administrativní náklady a časovou investici je potřeba vynaložit hned.
Různé kouty světa mají různé právní systémy, kulturu, zvyklosti a také se tam různě pohlíží na ostatní. Na kterých zahraničních trzích bývá pro české společnosti nejtěžší se uchytit nikoli obchodně, ale právě kvůli spletitosti odlišných institucí v nejširším smyslu?
Protože jsem osobně pomáhala klientovi s expanzí do Asie, včetně návštěvy tamních obchodních partnerů, můžu říci, že kulturní aspekty byznysu jsou často mnohem složitější než ty právní. Výzva tedy je jakákoliv kultura, která není “evropská”. Asie, Afrika, Jižní Amerika… každý kontinent a v něm i jednotlivé země mají svoje. Velice komplikované bývají také státy, kde je pořád vysoká míra razítek, komisí a povolovacích procesů. A státy, kde je vysoká míra korupce – ne každý klient je ochotný podstupovat průtahy a vyhovět nesmyslným požadavkům a často je to od zakládání poboček v těchto zemích odradí.
Jak často se stane, že firmě nějaký zamýšlený zahraniční cíl nedoporučíte například kvůli slabé vymahatelnosti práva?
To se ještě nestalo. Vymahatelnost práva je málokdy rozhodující faktor pro expanzi v oborech, ve kterých se pohybují naši klienti. A i taková rizika se dají částečně mitigovat. Asi bychom nedoporučovali podnikat v zemích, které jsou uprostřed občanských válek nebo procházejí změnami režimu. Ale s takovým požadavkem jsme se zatím nesetkali.
Kam vede z vaší zkušenosti naopak poměrně snadná cesta kromě sousedního Slovenska?
Právně je „jednoduchá” víceméně celá Evropa. Ale obchodně je vždy velká pomoc mít lokálního partnera, třeba v podobě strategického zákazníka, nebo alespoň silný obchodní tým se znalostí dané země. Viděli jsme firmy uspět, ale i si vylámat zuby jak v celém DACHu (Německo, Rakousko, Švýcarsko – pozn. red.), tak i v Polsku. A to je obojí za humny.
Jste česká právní kancelář. Co pro mě můžete udělat, když budu chtít založit pobočku třeba na Madagaskaru?
Můžeme s vámi probrat jak místní stránku expanze, tedy co to pro vás zde bude znamenat z hlediska daní, corporate governance atd. Ale také ve spolupráci s místními partnery pomůžeme najít vhodnou formu, jak expanzi provést. Právně totiž bude expanze určitě mít více řešení, obchodně vám ale může sedět jen některé z nich. A my vám ho pomůžeme najít.
S čím míváte při zahraniční expanzi klienta nejvíce práce?
Nejvíce práce bývá v otázce korporátního nastavení, IP a daní. Jak u struktury, tak i při běžném obchodování. No a samozřejmě u vysoce regulovaných odvětví nám do toho vstupuje celá místní regulatorika – například healthtech, fintech nebo technologie využívané v obranném průmyslu jsou pokaždé oříšek.
Co by z vašeho pohledu rozmach tuzemských firem za hranice republiky usnadnilo?
Rozmach by nejvíce podpořilo zlepšení přístupu k financování a pojištění rizik, protože to je pro firmy při expanzi často klíčová bariéra. Dalším faktorem je investice do inovací a produktů s vyšší přidanou hodnotou, aby české firmy obstály i na vyspělých trzích. Velký rozdíl by udělala i lepší dopravní a logistická infrastruktura.
•
