Kuchyň dělá člověka

Společnost Potten & Pannen – Staněk slaví tři desítky let na českém trhu. Majitelé Pavel Staněk a Miloš Staněk jsou přesvědčeni, že lidé vždy ocení kvalitní kuchyňské vybavení.

Jaká byla prvotní idea, důvod pro založení firmy v oblasti gastronomie?
Pavel: Byla to vlastně náhoda. Původně jsem si myslel, že se dám cestou profesionálního sportovce. Měl jsem našlápnuto na slibnou kariérní dráhu judisty, díky které jsem se dostal na prestižní univerzitu UCLA v Los Angeles. Tam jsem měl povinnou praxi. Protože jsem ale na datum zápisu zapomněl, místo práce v Silicon Valley na mě čekala společnost Calphalon, přední americký výrobce nádobí. Až tam jsem přičichl k oboru gastronomie. Shodou okolností manželka majitele firmy pocházela z Česka a po čase mi nabídla, zda bych se nechtěl stát obchodním zástupcem v Nizozemsku. V té době jsem si uvědomil, že takový koncept prodejen s kvalitním kuchyňským vybavením chybí i v Československu, což byl hlavní impulz k mým dalším aktivitám.

Měl jste nějaký vzor, od kterého jste se odrazil?
Pavel: Nikdy jsem neměl žádný zásadní vzor, ale velmi rád sleduji úspěšné podnikatele a vizionáře především v USA. Jsou pro mě mnohdy i určitou inspirací.

Kdy se zrodila značka Potten & Pannen a co vlastně znamená?
Pavel: Vše začalo v roce 1991, kdy jsem začal do tehdejšího Československa dovážet nádobí Calphalon z USA. Krátce nato jsem se poprvé setkal s Milošem Staňkem. Jak tomu už v mém životě často bývá, vděčím za to náhodě. Ocitl jsem se v jedné žižkovské restauraci, kde Miloš vařil. Dali jsme se do řeči, a když jsem mu ukázal výrobky z Ameriky a Nizozemska, byl překvapený jejich kvalitou a prohlásil, že na ničem jiném už vařit nechce. Slovo dalo slovo a zanedlouho poté Miloš v této restauraci skončil a přišel do Potten & Pannen. A co jméno společnosti znamená? I názvem jsem se inspiroval v Nizozemsku. „Potten a pannen“ v překladu znamená „hrnce a pánve“.

Váš společník má stejné příjmení jako vy, je to náhoda, či jste příbuzní?
Pavel: Mnoho lidí si to myslí. My dva jsme byli také překvapeni, když jsme si navzájem předávali vizitku se stejným příjmením. Příbuzní ale opravdu nejsme. Je to jen čistá shoda jmen. O to více jsme byli přesvědčeni, že je to takové dobré znamení.

Jste třicet let na trhu, které události ve vývoji firmy byly významné?
Miloš: Milníků bylo hned několik. Za zmínku stojí náš první obchod, který jsme ve Vodičkově ulici otevřeli už v roce 1992. Nechali jsme tam udělat korkovou podlahu, měli jsme regály z kvalitního dřeva, byla to prodejna v té době jedinečná. Uprostřed stál kuchyňský pult, kde jsem skoro každý den vařil a předváděl naše nádobí. Tento koncept jsme pak zavedli ve všech prodejnách. Dalším milníkem pro nás bylo otevření společnosti v roce 2007 na Slovensku a další významný krok, že jsme se rozhodli restrukturalizovat firmu. Od roku 2020 máme CEO Lukáše Krcha, čímž se nám s Pavlem uvolnily ruce. Nyní se proto můžeme více věnovat novým vizím, kultuře a rozvoji firmy. V posledních letech se snažíme přicházet i s našimi vlastními produkty pod značkou Kitchen Is For Dancing. Nabízíme například prémiový olivový olej z Andalusie, medy v certifikované bio kvalitě z oblasti kolem Córdoby nebo kvalitní utěrky ze špičkových materiálů. A do třetice všeho dobrého, máme také skvělou školu vaření Gourmet Academy, kde spolupracujeme jen s těmi nejlepšími kuchaři.

Chystáte k výročí nějakou marketingovou kampaň?
Pavel: Rozhodně. Myšlenka kampaně tkví ve sloganu „kuchyň dělá člověka“. Právě na tomto hesle chceme ukázat, že si většina lidí zakládá na kvalitním oblečení, drahém autu, no zkrátka na celkovém zevnějšku. Kuchyni, která je srdcem celého domova, však často opomíjí. Nechceme tím naznačovat, že doma potřebujete jen to nejdražší vybavení, spíše chceme ukázat, že stejně jako v šatníku si můžete vystačit jen s pár kvalitními kousky. Člověk totiž není nikdy dost bohatý na to, aby si mohl kupovat levné věci. Naštěstí si to společnost začala uvědomovat.

Jak se odrazila nedávná covidová krize ve vaší firmě? Přinesly netypické problémy posledních let i nějaká pozitiva pro vývoj, respektive chod společnosti?
Miloš: Covid-19 nás paradoxně posílil. V době uzavřených restaurací se Češi vrátili zpátky do kuchyní a místo dovolené investovali do výbavy kuchyně nebo nových spotřebičů. Před pandemií jsme naštěstí stihli také zmodernizovat náš web, díky čemuž jsme dokázali generovat až šestinásobné nárůsty prodejů v onlinu oproti běžným rokům před covidem. Přestože je pro nás osobní zákaznická zkušenost obzvlášť důležitá, pandemie nám ukázala, že se bez dobře fungujícího e-shopu zkrátka neobejdeme.

Jaký má v současnosti firma obrat? Který rok byl rekordní? Jaké jsou výhledy?
Miloš: Rekordní byl určitě loňský rok. Rostli jsme meziročně asi o 35 procent a měli jsme obrat přes půl miliardy korun. I letos věříme v obdobný výsledek. Doposud byla situace na trhu poměrně dobrá. Nicméně všichni známe okolnosti, které nás letos doprovázejí a musíme na ně velmi pečlivě reagovat. Teď se spoléháme také na novou marketingovou kampaň k 30 letům výročí na trhu, tak uvidíme, co nám přinese a zda se na celkovém letošním obratu ještě nějak podepíše.

Kolik značek dnes zastupujete?
Pavel: Aktuálně máme v portfoliu 42 prémiových značek – od porcelánu, robotů, kávovarů přes pánve, nože až po mísy na pečení. Jak v Česku, tak na Slovensku zastupujeme světová jména jako Rosenthal, Zwilling, Smeg, Villeroy & Boch, Staub, Mauviel či Emile Henry. Troufám si říct, že jsou to takové „crème de la crème“ mezi kuchyňským zbožím. Nejdůležitějším faktorem pro zařazení značky do našeho portfolia je prvotřídní kvalita a rovněž to, aby značka měla tradici a příběh.

Nyní, s významnou a známou firmou za zády, je asi poměrně snadné přesvědčit světovou značku pro zastoupení, ale jak to bylo v počátcích?
Pavel: Máte pravdu. První kontakty jsem tenkrát sbíral na veletrzích po celém světě, kde jsem i opakovaně jednal se zástupci firem. Například německou porcelánku Rosenthal jsme získali až po pěti letech nepřetržité komunikace. Jiné to nebylo ani s prémiovým výrobcem čajů Kusmi Tea. Kvůli nim jsem zase musel nějakou dobu pendlovat mezi Prahou a Paříží. Vynaložená snaha se nám ale vrátila a dnes nás společnosti kontaktují samy.

Vysvětlete váš postoj k udržitelnosti. Jak tuto problematiku přenášíte na firmu?
Pavel: Vše, co má spojitost s udržitelností, ekologií a životním prostředím, je nedílnou součástí naší firemní politiky. Snažíme se společnost edukovat kampaněmi o zamezení plýtvání jídlem, a to například prostřednictvím chytré vakuo­vačky Zwilling Fresh & Save, díky níž vydrží vaše potraviny mnohonásobně déle, a ještě vás dopředu upozorní na blížící se konec spotřeby potravin ve vaší ledničce. Současně si však stojíme za tím, že všechny značky, které zastupujeme, přistupují k tématu udržitelnosti podobně jako my. To znamená, že se snaží vyrábět udržitelným způsobem a zároveň ctí svou historickou tradici.

Jaké máte plány pro nejbližší budoucnost?
Miloš: Nejočekávanější událostí v následujících měsících pro nás bude otevření naší nové prodejny v přízemí pětihvězdičkového hotelu Andaz na Senovážném náměstí. Jsou to opravdu nádherné prostory o rozloze 330 metrů čtverečních, kde chceme prezentovat naše top značky typu Lalique, Christofle, Villeroy & Boch či Rosenthal i ryze českou designérskou tvorbu, kterou si budeme pečlivě kurátorovat společně s předními odborníky na design. Celý koncept pak navrhlo studio Vrtiška & Žák, grand designéři roku 2021. Dominantou místa bude 15 metrů dlouhý mosazný stůl nebo velká skulptura z kuchyňského náčiní. V příštím roce na jaře pak otevřeme naši již druhou prodejnu a také Gourmet Academy v Bratislavě.

Jste z hlediska vámi předpokládaného dlouhodobého vývoje ve vašem byznysu optimisté?
Pavel: Ano, rozhodně. A to i s ohledem na aktuální situaci na trhu spojenou s energetickou krizí. Ačkoli může dojít ke zpomalení, k zaškobrtnutí růstu tak, jak to v každém hospodářském cyklu bývá zvykem, věřím, že lidé stále budou potřebovat kvalitní kuchyňské vybavení na to, aby si ráno mohli do něčeho uvařit kávu a večer si dopřát například šťavnatý steak připravený na naší skvělé pánvi. Podobné zážitky bychom si neměli upírat. Za těch třicet let pamatuji nejrůznější typy krizí – zažili jsme finanční krizi, postihla nás i pandemie covidu-19. Všechny jsme nakonec přestáli, a dokonce z těch časů vzešli ještě silnější.

Přečtěte si také