Ještě před půl druhým rokem, kdy byly v USA schváleny první ETF fondy navázané na spotový trh s bitcoinem, si přitom nikdo nemohl být jist, že dnes se jejich hodnota bude pohybovat v řádech stovek miliard dolarů. Krypto ETF už tedy v tradičním finančním ekosystému pevně zakořenily. A kam se tedy přesouvá pozornost drobných investorů dále?
Abychom pochopili trendy, je dobré se za razantním vstupem „krypto“ burzovních nástrojů na trh krátce ohlédnout. Je tomu 12 měsíců, co americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) schválila obchodování opcí na BlackRock’s Bitcoin ETF a tím symbolicky uzavřela transformaci kryptoměn z alternativního aktiva na plnohodnotnou součást globálního finančního mainstreamu. Podpořila tím již rozjetou spanilou jízdu BlackRock’s iShares Bitcoin Trust (IBIT). Ten se stal zanedlouho po schválení v lednu 2024 největším kryptoměnovým fondem na světě s více než 50 miliardami dolarů v aktivech pod správou. Za pouhých 11 měsíců překonal všechny rekordy ETF průmyslu a stal se symbolem úspěchu nové generace kryptoměnových investičních produktů. Opce představují sofistikované derivátové nástroje používané profesionálními tradery, a jejich dostupnost pro kryptoměnové ETF tak definitivně potvrdila, že se bitcoin stal součástí hlavního proudu finančních trhů.
Celkem dvanáct ETF založených na bitcoinu, které byly schváleny v lednu 2024, nyní spravuje přibližně 107 miliard dolarů. BlackRock jako celek spravuje kryptoměnové fondy s více než 100 miliardami dolarů, přičemž bitcoin tvoří přibližně 84 % celkového portfolia. Mezi další významné hráče patří Fidelity se svým Bitcoin ETF, historický Grayscale GBTC a VanEck. Společně tvoří ekosystém, který kryptoměny definitivně přesunul z kategorie spekulativních experimentů do portfolií penzijních fondů, univerzitních nadací a rodinných kanceláří.
Co etablování „krypto“ fondů znamená pro neprofesionální, respektive retailové investory?
Především příležitost investovat do budoucnosti kryptoměn a s nimi spojené ekonomiky, aniž by si sami krypto museli kupovat. Mohou mít pro to důvody vyplývající z nedostatku zkušeností s kryptoměnami – přece jen se jedná o aktivum, které ještě není „plnoleté“, na rozdíl od mechanismů investičních fondů. Kromě této jakési předběžné opatrnosti se také někteří lidé nechtějí zabývat technickými otázkami, jako je zřízení kryptoměnové peněženky a jejího zabezpečení. A na tom nic nemění fakt, že většina nástrojů pro obchodování a uložení kryptoměn je už dnes srovnatelně jednoduchá s online bankovnictvím.
Zásadním faktorem upřednostnění například uvedených ETF před sólo nákupem krypta pak je regulace. S povolením otevření fondů ze strany regulátorů na tradičně přísně kontrolovaných trzích, jakými jsou USA, Velká Británie nebo EU, pak lidé získávají určité garance, které jim anonymizovaný svět kryptoměn nabídnout nemůže. Například instituce, na které se může obrátit, když má pocit, že s jeho investicí není cosi v pořádku. Opět je ovšem nutno podotknout, že ani sebepozornější regulátor nezabrání případnému pádu kryptoměny, a tudíž ani ztráty investice do fondu na ní založené.
Co bude dál?
Nebo přesněji, jaké další možnosti „tradičního“ investování do krypta už tu máme, a přitom se nemusí jednat o ETF? Jedná se o celou škálu alternativního investování. Jedním z příkladů jsou fondy rizikového kapitálu.
V českém prostředí tuto roli mohou plnit tzv. osoby rizikového kapitálu, dříve označované jako alternativní fondy podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Jde o právnické osoby, které spravují majetek investorů na základě předem definované strategie. Investice jsou určeny především kvalifikovaným investorům, kteří vloží minimálně 125 000 eur a projdou investičním dotazníkem.
Jedná se tedy zpravidla o zájemce, kteří dosahují určité úrovně investičních znalostí a zkušeností. Důvody, proč „nejdou přímo do krypta“ pak mohou být podobně rozmanité jako v případě ETF.
Jedním z nich je profesionální správa portfolia, která snižuje nároky na rozsah vlastní analýzy a nevyžaduje technické znalosti. Správci navíc často nabízejí diverzifikaci napříč aktivy, což snižuje riziko spojené s volatilitou jednotlivých kryptoměn.
Další výhodou je samozřejmě již zmiňovaná právní ochrana. Osoby rizikového kapitálu registrované u ČNB podléhají jasně definovaným pravidlům, včetně informační povinnosti vůči investorům.
Robert Paluš, Black Stork Management
•
