Jakub Lohniský napnul všechny síly a vypadá to, že věřitelé společnosti dali druhou šanci. Souhlas s moratoriem, tedy ochranou podniku před věřiteli, dnes schválil insolvenční soud v Praze. Firmu však ještě čeká dlouhá cesta k ozdravení.
Pokud závazky společnosti přerostou její schopnost uspokojit věřitele, ale je důvod domnívat se, že obchodní model firmy je životaschopný, přichází na řadu právě moratorium. Firma zažádá o ochranu před věřiteli, která ji – po doložení souhlasu subjektů reprezentujících 51 % dluhu a schválení insolvenčním soudem – dává 3 měsíce na projednání plánu reorganizace. Reorganizace umožňuje firmě podnikat i nadále. Zbylou možností je pak vyhlášení konkurzu.
Bohužel veřejnost mezi těmito scénáři nedokáže dost dobře rozlišovat, nejspíše proto, že obě vycházejí z insolvenčního zákona. Ale liší se zásadně. Zatímco konkurz znamená faktický bankrot, tedy konec podnikání a poměrné uspokojování věřitelů ze všech aktiv, které ve firmě (nebo jejím statutárním orgánům) zbyly, reorganizace je ozdravný proces, který umožňuje firmě znovu se nadechnout a krizi ustát. K tomu, aby došlo na reorganizaci, je třeba nelehký krok – majitel musí po vyhlášení moratoria předstoupit před věřitele, vysvětlit jim situaci, představit jim nový byznys plán a znovu získat podporu nadpoloviční většiny, kterou znovu schvaluje soud.
K tomu má Lohniský nakročeno zdárně. Pro podporu moratoria získal souhlas zhruba 75 % věřitelů, ať již ze strany investorů (zejm. majitelů dluhopisů emitovaných pro další expanzi společnosti, jejich splatnost je letos), tak ze strany dodavatelů. Ty již rovnou informoval o svém záměru reorganizovat byznys, takže by jeho dalšími kroky neměli být překvapeni. Dle informací autora těchto řádek již několik významných věřitelů dokonce přislíbilo reorganizaci podporu.
Pro to samozřejmě existují racionální důvody. Po reorganizaci věřitelé zpravidla inkasují násobně více než v konkurzu, a navíc rychleji. Dodavatelé do podpory reorganizace projektují vlastní zkušenosti, rozumějte zisky z dosavadní spolupráce – znají firmu, vědí, že díky ní v minulosti vydělávali peníze, a uvědomují si, že ekonomická aktivita společnosti jim přinese další byznys, zatímco konkurz jen náklady na právníky, dlouhé čekání, a pravděpodobně zklamání…
A v neposlední řadě vždy hraje roli i chování majitele. Zde bezpochyby zafungoval zápal Lohniského, jenž se do záchrany své firmy vrhl naplno a bez vytáček. Oslovení věřitelé oceňují, že nepřevádí majetek do zahraničí, nevyvádí zásoby firmy do schránkových firem, nevyhrožuje obchodním partnerům, nesnaží se věřitele vyšachovat pavučinou právně-účetních transakcí… Ale osobně s nimi jedná, sype do firmy vlastní peníze a již indikoval, že se zadluží jako fyzická osoba, aby firmě vybojoval právo na nový start.
Nyní tedy Le Premier musí připravit reorganizační plán, kterým musí přesvědčit subjekty reprezentující nadpoloviční podíl dluhu, že je reorganizace uskutečnitelná. Když se to podaří a soud reorganizační proces povolí, mají věřitelé 60 dní na přihlášení všech relevantních pohledávek, následně se kruh uzavírá formálním soudním potvrzením reorganizace. Pak má firma 30 dní na to, aby vypořádala ujednaný díl závazků vůči každému z věřitelů, a jede se dál.
Lohniský si uvědomuje, že ačkoliv mu jednání s věřiteli dává dobrou naději doufat, že se záchrana společnosti podaří, výše uvedené insolvenční kolečko neskončí dříve než v létě 2022.
A zmiňuje také úspěšnou reorganizaci svého konkurenta, známé značky Blažek. Ta o moratorium požádala již na konci roku 2020 a podařilo se jí odvrátit hrozbu konkursu právě díky tomu, že se s věřiteli dohodla na reorganizačním plánu.
O tom, jak rychlý a úspěšný restart se Lohniskému podaří, ale rozhodne především vývoj pandemie COVID-19, přeneseně řečeno právě tržby z prodejů v měsících nadcházejícího léta, kdy pro zakázková krejčovství běžně vrcholí svatební sezóna.
COVID-19 dosud vzal jeho firmě jednu a půl sezóny svateb, dvě plné sezóny plesů, vánočních oslav a silvestrovských veselic a nekompromisně omezil setkávání na pracovních, kulturních a dalších eventech, které buď neprobíhají vůbec, anebo v omezeném režimu alias „zatím nový oblek nepotřebuji, zvládnu to s tím, co mám, a pak uvidíme…“
I věřitelé doufají, že pandemie nebude trvat donekonečna. Rychlý postup farmaceutického výzkumu eliminujícího dopady pandemie – po očkování je to hlavně všemi očekávaná „pilulka na COVID“ – v kombinaci s odloženou poptávkou spotřebitelů dávají krejčovství Le Premier naději, že sezóna 2022 může paradoxně být třeba tou historicky nejúspěšnější. Kdo ví? Důležité je, že od Lohniského se ani teď neodvrátili stávající zákazníci. Z nich většina dokonce nevyužívá možnosti zaplatit plnou cenu za oblečení až po převzetí, tedy bez zálohy.
Vyjma zápasu značky Le Premier o ekonomické přežití bude nepochybně zajímavé sledovat i osudy dalších společností na českém trhu. Je krutou jistotou, že firem v problémech bude v následujících měsících přibývat. COVID zatím neustupuje, chystají se zpřísňování proti-pandemických opatření a podnikatelům začíná docházet dech. A peníze. Proto nezbývá než doufat, že bude přibývat i proaktivního přístupu majitelů, kteří se budou systematickými kroky snažit udělat vše pro záchranu svého byznysu, přesvědčit o tom věřitele a insolvenční soud. Zatím se to totiž moc neděje. Institut reorganizace tvoří na celkových insolvencích zhruba jen 2% podíl.
Autor je ekonom a vysokoškolský pedagog, pracuje jako ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz, pro Euro píše ekonomické analýzy a komentáře.
•
