Česká republika uzavřela největší energetický kontrakt posledních desetiletí – a současně prošla zatěžkávací zkouškou právního státu. Vítězem výběrového řízení na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se stala jihokorejská společnost KHNP, která předčila francouzskou EDF. Průběh tendru ale ukázal nejen výhody otevřené soutěže, ale i zneužitelnost českého soudního systému při strategických zakázkách. Po zásahu Nejvyššího správního soudu byla smlouva podepsána letos v červnu – s významem, který přesahuje samotnou energetiku.
Zatímco většina států uzavírá strategické jaderné projekty napřímo formou mezivládních dohod (tzv. G-to-G), Česká republika zvolila odlišný přístup. V letech 2022 až 2024 uspořádala otevřené mezinárodní výběrové řízení s důrazem na přísná bezpečnostní kritéria. Tím byly automaticky vyřazeny společnosti z geopoliticky problematických zemí.
Do finále tendru se probojovali tři dodavatelé: francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse. Americký uchazeč však nakonec vypadl, protože nepředložil závaznou nabídku. V závěru tak zůstaly ve hře jen dvě evropské jaderné velmoci – Francie a Jižní Korea.
Zatímco EDF nebyla ochotna zásadně upravit svou nabídku a protahovala jednání, KHNP se ukázala jako flexibilní partner. Její nabídka byla závazná, technicky dotažená a nejvýhodnější jak z hlediska ceny, tak poskytnutých garancí.
Miroslav Zámečník v podcastu Odemčeno odmítl názory, že otevřený tendr byla chyba: „Kdo teď tvrdí, že se to mělo udělat formou mezivládní dohody, ve skutečnosti říká, že by se dohodlo s EDF – a se všemi riziky, která by to neslo.“
KHNP přesvědčila cenou i garancemi
Podle závěrečné hodnoticí zprávy nabídla KHNP nejvýhodnější podmínky ve většině hodnocených kategorií a finální nabídková cena činila 407 miliard korun. Klíčové prvky vítězného řešení zahrnují:
Neméně důležitý byl i příslib zapojení českých firem – až 60 % hodnoty zakázky má připadnout domácím podnikům. Počítá se například s účastí společností Doosan Škoda Power, Škoda JS, ZAT, I&C Energo či ÚJV Řež.
Na nutnost rychlého uzavření kontraktu upozornil také Zámečník: „Zdržení mohlo znamenat náklady v řádu desítek miliard ročně.“ Díky včasnému verdiktu soudu a podpisu smlouvy se však Česku podařilo těmto rizikům vyhnout.
Kritika z Francie, ticho z Bruselu
EDF si zakládala na pověsti tradičního jaderného lídra, přesto její nabídka zklamala i na domácí půdě a firma nedokázala zajistit financování projektu bez státní pomoci. Z úrovně Evropské unie se přitom vůči výsledku tendru neozvala žádná námitka.
„Francouzi nemají ani finální investiční rozhodnutí na svůj program šesti reaktorů EPR2,“ upozornil Zámečník. „Bez peněz za nulový úrok od francouzské vlády nejsou schopni ten program vůbec spustit. V takové situaci nařknout konkurenci z nepovolené veřejné podpory je dost absurdní.“
Soudní stopka a její zrušení
Koncem dubna letošního roku vydal Krajský soud v Brně předběžné opatření, které zablokovalo podpis smlouvy s KHNP. Stalo se tak na základě žaloby EDF zpochybňující celý průběh výběrového řízení. ČEZ a její dceřiná firma EDU II následně reagovaly podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu a označily takový zásah za nepřiměřený.
„Je neuvěřitelné, že předběžné opatření umožňuje aktérovi bez reálné kapacity výstavby zablokovat projekt konkurenta, který tu kapacitu má,“ řekl Zámečník v komentáři pro iDNES.cz.
Nejvyšší správní soud nakonec 4. června rozhodl ve prospěch státu a zákaz zrušil a o dva dny později byla podepsána smlouva mezi společností EDU II a KHNP. Podepsaný kontrakt pokrývá nejen výstavbu dvou nových bloků v Dukovanech, ale obsahuje i opci na další dva bloky v Temelíně.
Právní poučení pro budoucnost
Celý tento spor odhalil slabiny českého právního prostředí. V jiných zemích mají strategické zakázky zrychlený režim soudního přezkumu nebo kauční povinnost pro stěžovatele. „Ve Francii nebo v Německu lze soudní přezkum u strategických zakázek provádět rychleji. Poláci mají výjimku, kde soud pracuje přednostně,“ upozornil Zámečník. Nabízí se proto úvaha, zda nezavést podobné mechanismy i v Česku, aby strategické investice nemohly blokovat zdlouhavé soudní spory.
Strategická volba pro energetiku po roce 2036
Podpisem smlouvy s KHNP se Česká republika zavázala k zásadní proměně své energetiky. Nový dukovanský blok by měl být uveden do provozu v roce 2036 – v době, kdy budou dosluhovat stávající jaderné reaktory. Celý tendr a jeho výsledek tak dokazují, že i obří zakázku lze zadat transparentním způsobem.
„Celý ten příběh je o tom, že jsme s nepřipravenou, nevyztuženou legislativou šli do soutěže, která byla připravená zodpovědně,“ shrnul Zámečník. „Ti Jihokorejci vyhráli po zásluze. Vlak se podařilo nahodit zpátky na koleje a může se začít rozjíždět.“
•
