O penězích pro začínající právníky se nyní mluví poměrně otevřeně, inzeráty už běžně obsahují související nabídky, což nikdy dříve nebylo zvykem. Ale zároveň platí, že výše částky na výplatní pásce už není jedinou motivací pro nábor schopných lidí. I když v advokacii stále nesmírně důležitou.
Foto: Shutterstock
Mzdy advokátních koncipientů a vůbec podmínky pro jejich práci dlouhodobě zkoumá právní influencerka Šárka Chytrová, vystupující na sociálních sítích jako „holkapravnicka“. Podle jejího průzkumu mezi zhruba 500 respondenty ze začátku letošního roku činil průměrný koncipientský plat necelých 42 tisíc korun, medián byl 40 tisíc korun. V Praze jsou částky logicky ještě vyšší, v jiných městech naopak nižší. Je to optimální? A jak se vůbec dívá advokátní trh na tuto otevřenost a související průzkumy? „Průzkumy, jako je například tento zmíněný, jsou pro nás zajímavé, protože si na nich můžeme potvrdit naše informace o situaci na trhu,“ říká spoluřídící partner PRK Partners Radan Kubr. „Našim koncipientům platíme více, než je zde uvedený průměr, ale hlavně stejně jako u všech našich pozic přistupujeme k odměňování velmi individuálně. Dokážeme tak ocenit schopné jedince a přizpůsobujeme jejich ohodnocení tak, aby reflektovalo jejich přínos pro kancelář. Věříme totiž, že kvalitní odměňování je klíčové pro motivaci a udržení talentovaných právníků již od začátku jejich kariéry,“ dodává.
Standard může být i 50 tisíc a víc
I v jiných velkých kancelářích koncipientské mzdy startují automaticky ještě výše. „Koncipienti u nás začínají na 50 tisíci korunách, ve druhém roce koncipientury činí měsíční mzda 57 tisíc a ve třetím roce praxe si přijdou na 65 tisíc korun,“ vypočítává otevřeně partner Rowan Legal Vilém Podešva. „Dále jsme zavedli systém odměn vyplácených na měsíční bázi. Systém, který není mezi tuzemskými kancelářemi běžným standardem, poskytuje našim začínajícím právníkům finanční benefit ve výši 500 korun za každou hodinu práce nad rámec stanoveného měsíčního targetu. Ten činí 6,5 hodiny denně.“
Že by se měly mzdy advokátních koncipientů postupně navyšovat, je logické, platí to i v jiných profesích. „U advokátní kanceláře, která se zaměřuje na stabilitu týmu a chce nabízet svým koncipientům dlouhodobou kariéru, se za současných ekonomických podmínek meziroční nárůst odměn může pohybovat okolo 15 až 20 procent po celé období od zahájení koncipientské praxe až do složení advokátních zkoušek,“ říká managing partner Deloitte Legal Martin Bohuslav. „Mzda koncipientů by měla růst postupně, reflektovat jejich rostoucí zkušenosti a hodnotu pro kancelář, a zároveň být konkurenční ve srovnání s jinými možnostmi na trhu,“ uvádí Miroslav Dubovský, country managing partner DLA Piper. „V naší praxi to znamená, že jejich mzda roste každoročně ruku v ruce s jejich zvyšujícími se odbornými dovednostmi, zkušenostmi i rostoucí odpovědností, přičemž tempo růstu výrazně převyšuje inflaci. Současně pak umožňujeme získání bonusů v případě splnění kritérií.“
Bez dalšího ale už nemusí platit to, že v mezinárodních advokátních kancelářích se vydělává více než v těch českých. Co možná nejlepší peníze se totiž snaží nabídnout většina špiček trhu. „Náš přístup ke koncipientům si stanovujeme sami, nikoli v reakci na přístup ostatních advokátních kanceláří, takže jejich přístup ani příliš nesledujeme. Mám za to, že koncipientům nabízíme jedny z nejvyšších platů, ale nevázal bych to nutně na fakt, že jsme mezinárodní právní kancelář. Je to zřejmě dáno naší schopností dosahovat vysokých tržeb na právníka a ochotou se o ně ‚podělit‘ v podobě vyšších platů koncipientů (i seniorních) právníků,“ popisuje managing partner Squire Patton Boggs Rostislav Pekař. „Také mám za to, že více než srovnatelné české kanceláře klademe důraz na perspektivu dlouhodobé spolupráce, ale to může být jen dojem. Nicméně fakt, že jsme mezinárodní kancelář, je pro oba tyto aspekty relevantní, ale nikoli rozhodující. Čistě teoreticky, kdybych si zítra založil vlastní kancelář, na svém přístupu bych nic neměnil,“ dodává. „Pokud jde o rozdíly mezi českými a zahraničními kancelářemi, domníváme se, že díky našemu silnému mezinárodnímu zaměření jsme schopni jim plně konkurovat,“ říká pak za PRK Partners Radan Kubr. „Vzhledem k našim mezinárodním projektům a klientele mají naši právníci možnost pracovat na komplexních případech s globálním dopadem, což přináší jak profesní růst, tak i adekvátní ohodnocení.“
A zaslouží si i odměny a benefity…
„Finanční složka je důležitou motivací i u koncipientů. V naší pražské kanceláři práci a úsilí koncipientů pravidelně vyhodnocujeme a odměňujeme je ad hoc nad rámec jejich měsíční mzdy, a to za mimořádný přínos na klientských projektech nebo za splnění dalších úkolů v rámci kanceláře,“ říká Ondřej Peterka, managing partner kanceláře Peterka & Partners, a konkrétněji dodává: „Odměny jsou diskreční a pohybují se zhruba do 20procentní výše mzdy měsíčně. Koncipienti mají též nárok na bonus za akvizici nových klientů, který se počítá z obratu.“
Všechno se ale netočí jen kolem peněz, které koncipientům přijdou každý měsíc na účet. „Co se týče benefitů, poptávají současní kandidáti a koncipienti například jazykové kurzy či příspěvky na sport. Nám se z méně častých benefitů dlouhodobě osvědčil příspěvek na MHD v Praze či očkování proti chřipce,“ vypočítává Peterka.
„Zaujmout kvalitní advokátní koncipienty je čím dál náročnější, a to z několika důvodů. Všeobecně se mění jejich očekávání a hodnoty. Mladí profesionálové dnes více než dříve hledají smysluplnou práci, která jim přináší nejen profesní růst, ale i určitou osobní satisfakci,“ upozorňuje na další zásadní rozměr dnešního zaměstnávání Miroslav Dubovský. „Často si kladou otázky ohledně rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zda jim práce či daný obor dává smysl a případně i jak se firma staví k současným celospolečenským tématům. Současně pak rostou možnosti alternativních pracovních příležitostí pro mladé začínající právníky, a to nejen v komerční sféře, ale i ve státních institucích či neziskovém sektoru.“ S tím, že „advokátní kanceláře budou muset i nadále investovat do inovativních přístupů, nejen v rámci náboru, ale i v samotné práci a rozvoji koncipientů, aby přilákaly a udržely si kvalitní talenty“.
To reflektují i ostatní kanceláře. „Mění se struktura a požadavky právního trhu, zájem o práci v kvalitní advokacii a tím i kritéria, podle kterých nové koncipienty hledáme. Ruku v ruce s tím se mění i očekávání koncipientů ohledně jejich budoucího zaměstnavatele, prostředí, ve kterém mají pracovat, a stylu práce,“ říká managing partner CMS Tomáš Matějovský. „Začínající právníci dnes kladou výrazně větší důraz na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, a roste také jejich zájem o hodnoty jako diverzita, rovnost, inkluze a sounáležitost. Tyto principy v CMS dlouhodobě prosazujeme – nedávno jsme se například připojili k lokálnímu Pride Business Foru – a věříme, že otevřená firemní kultura, která respektuje rozmanitost názorů i zkušeností, je klíčem k naplnění potenciálu každého jednotlivce. Zároveň se zaměřujeme na efektivní využívání moderních technologií a inovativní právní praxi, což, věřím, naši koncipienti oceňují. Jsme rádi, že i proto se nám daří kvalitní kandidáty zaujmout.“ A právě v této kanceláři k naplnění hodnot aktuálně využili i svého stěhování. „Začátkem listopadu jsme se přestěhovali do historické budovy Paláce Dunaj, kde se prolíná elegance 20. let s nejmodernějšími technologiemi a vysokými standardy udržitelnosti. Naše nové sídlo symbolizuje vizi CMS o advokátní kanceláři budoucnosti a podporuje hybridní pracovní prostředí, které umožňuje flexibilitu a work-life balance,“ popisuje Matějovský. „To zahrnuje práci z domova, příspěvky na sport či programy zaměřené na duševní zdraví – benefity, po kterých je podle mých zkušeností největší poptávka. Nicméně nejde pouze o nabízené benefity, ale především o naši otevřenou firemní kulturu a celkové prostředí, díky kterým cítíme přetrvávající, respektive nadále se zvyšující zájem kandidátů o kariéru právě u nás.“
Právě home office je v současnosti u koncipientů jedním z nejkontroverznějších témat. „V Kinstellaru říkáme, že ‚nárok na práci z domova‘ existuje, ale ‚právo učit se od těch nejlepších‘ je mnohem cennější a důležitější pro rozvoj a kariérní růst koncipientů,“ říká za tuto kancelář její managing partner Jan Juroška. „Home office nabízíme, ale věříme, že právě při kávě v kanceláři, během neformálního rozhovoru na chodbě nebo při společné analýze případů vznikají ty nejlepší nápady a budují se (nejen profesní) vazby mezi jednotlivými kolegy.“
… nebo další spolupráci
Samostatnou otázkou pak je i „nárok“ na další spolupráci ve chvíli, kdy se z advokátního koncipienta stane advokát. Podle řady hlasů není fér, když kancelář právníka tři roky zaměstnává, ale poté, co složí zkoušky, už jim další práci jako advokátovi nenabídne. „Nechci hovořit o nějakém ‚nároku‘, byť v uvozovkách, protože každá kancelář má jiný přístup a hodnoty. V Deloitte Legal však jednoznačně považujeme za součást naší firemní kultury přístup, kdy koncipienty nevnímáme jako ‚levnou pracovní sílu‘, která se má využívat, dokud potřebuje získávat povinnou praxi,“ říká Jiřina Procházková, partnerka Deloitte Legal. „Naopak, koncipienti jsou naši rovnocenní kolegové. A pokud u nás koncipient úspěšně dokončí svou praxi a složí advokátní zkoušky, chceme mu nabídnout další spolupráci jako advokátovi.“
„V Kinstellaru věříme spíše v ‚zaslouženou příležitost‘. Snažíme se rozvíjet prostředí, kde každý koncipient má příležitost vybudovat si kariéru a následně přejít do role advokáta, pokud se prokáže jeho vysoká profesionalita, schopnosti a zápal pro advokacii,“ říká Jan Juroška. „Dlouhodobě se snažíme pracovat již se studenty a postupně je přesouvat na koncipientské pozice. Nabídka další spolupráce tedy není automatická, ale na základě vzájemného respektu a výsledků, kterých koncipient dosáhne. Chceme tak motivovat k dosažení co nejlepších výsledků, nikoli k nárokování; a snažíme se poskytnout podporu, kterou koncipienti ke svému dalšímu růstu potřebují,“ uzavírá.
•
