Klíčových pět procent

O internetu se říká, že si pamatuje vše, co na něm kdy lidstvo zveřejnilo.

Všechny fotky, videa, texty a spousta dalšího obsahu jsou pro šikovného ajťáka k dohledání i po mnoha letech. Některé archivy jsou dostupné i pro běžné smrtelníky. Třeba předvolební noviny hnutí ANO z roku 2013, kde se parta kolem Andreje Babiše chlubí podporou veřejně známých osob z byznysu, sportu i veřejného života.

„Dokud jsem pana Babiše osobně nepoznal, moc mě nezajímal. Říkal jsem si jen, že je příliš bohatý a kde to asi vzal. Po setkání s ním jsem ho začal studovat, hledat chyby, ale nepřišel jsem na žádné. Firmy, které má, neprivatizoval, nespekuloval s nimi a neutíkal od nich,“ prohlašoval v nich majitel Student Agency Radim Jančura. „Když vidím, jak jde Andrej s kůží na trh, tak mi intuice říká, že to je z jeho strany opravdu nezištné. Fandím mu, a to i přesto, že se politice spíš vyhýbám,“ tvrdil Jannis Samaras, šéf a hlavní majitel skupiny Kofola. Následně ANO začal sponzorovat a sám do hnutí vstoupil.

Ilustrace: Richard Cortés

Jmen, jež hnutí ANO před osmi lety podpořila, bylo výrazně víc. Olympijští medailisté Synek, Změlík, Cechlová-Pospíšilová a Vladimír Růžička; herci Žilková, Prachař či Geislerová (která už o pár let později proti Babišovi vystupovala na Letenské pláni…). Intenzita, s jakou veřejně známé osobnosti před volbami 2013 vyjadřovaly podporu mi­liardáři a začínajícímu politikovi i celému hnutí ANO, byla z dnešního pohledu neuvěřitelná. Speciálně proklamace Romana Šebrleho vyznívají s odstupem času jako mladické, až naivní: „Andrej Babiš je pro mě člověkem, který bude politiku dělat nezištně. Nejde si do politiky vydělat. Někdo musí vrátit tento schopný národ na špičku Evropy, kam patří.“

Po osmi letech můžeme konstatovat, že premiér a exministr financí lpí na svém politickém angažmá především kvůli podpoře firem patřících pod holding Agrofert, a na špičku Evropy Česko posunul jen v počtu zbytečných koronavirových obětí, způsobených chaotickými a populistickými kroky vlády.

Andrej Babiš nebyl – z mnoha důvodů – dobrým premiérem. Ostatně tak sám sebe (sebekriticky, nebo již v té době populisticky?) odhadl již na podzim roku 2011, kdy v Show Jana Krause řekl doslova: „Nebyl bych dobrý politik.“ A navrch přidal: „Určitě tady není prostor, aby někdo zakládal novou stranu. A já do politiky ani jít nechci.“ Po deseti letech je situace opačná. Babiš lačnící po znovuzvolení vytahuje jedno populistické téma za druhým: ne chaty a chalupy migrantům, bonusy důchodcům, snižování nájmů ve státních bytech, zvyšování mezd zaměstnancům veřejné sféry.

A na část voličstva to evidentně funguje. ANO je favoritem nadcházejících voleb a je pravděpodobné, že právě Babiš dostane od prezidenta první možnost pokusit se sestavit novou vládu. A zde nastává zcela klíčová otázka nadcházejícího víkendu: dostanou se do nového parlamentu strany a hnutí, které se podle průzkumů pohybují kolem kvora pěti procent? Doslova existenciální téma neřeší jen v ČSSD, KSČM či v hnutí Přísaha, ale stejně intenzivně se ke zmiňované hranici upíná zrak celého štábu ANO.

Pokud by se do Poslanecké sněmovny neprobojovalo ani jedno z uskupení, která jsou v průzkumech na hraně, automaticky posílí dvě demokratické koalice a zároveň se Babišův vyjednávací prostor smrskne na SPD. Po čtyřletém spolčení s komunisty a opakovaných premiérových lžích snad už nikdo nepochybuje o tom, že by se Babiš vyhýbal spolupráci s Tomiem Okamurou. Ukazuje se, že rozhodujícím faktorem pro případné sestavení vlády bude volební zisk zmiňovaných stran a hnutí.

Přeji nám všem, ať volby proběhnou bez komplikací a nepříjemných kauz a zároveň ať výsledek neskončí patem. Přeji vám šťastnou ruku při výběru správného lístku. Třeba vám napomůže komplexní předvolební analýza, kterou vám přinášíme v novém vydání Eura.

Přečtěte si také