Zatímco některé automobilky sundávají nohu z plynu nebo rovnou šlapou na brzdu, jihokorejská KIA věří přechodu od spalovacích motorů k čistším pohonům. „Za posledních dvacet let jsme investovali miliardy eur do výzkumu a vývoje alternativních technologií pohonu, jakými jsou hybridní a plug-in hybridní jednotky, čistě bateriové vozy nebo vozy s vodíkovými palivovými články. Díky tomu jsme připraveni na různé scénáře vývoje legislativy i poptávky jak v Evropě, tak na ostatních kontinentech,“ říká Arnošt Barna v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. Měnit se ale nebude jen pohonná jednotka, v autech bude mimo jiné také přibývat recyklovaných materiálů. Kia například spolupracuje s neziskovou organizací The Ocean Cleanup, které se podařilo z Velké tichomořské odpadkové skvrny odstranit již téměř půl milionu kilogramu plastů. „Ten už dnes využíváme pro výrobu vozidel s cílem navýšit podíl recyklace vlastní výroby na 20 procent,“ přibližuje další cesty k udržitelnost v pojetí korejské automobilky Barna.
Evropa se rozhodla pro zásadní transformaci, jejímž cílem je v rámci boje s klimatickou změnou razantně omezit emise skleníkových plynů. V silniční dopravě to znamená přejít k lokálně bezemisním vozidlům. Dlužno říct, že ne všichni výrobci automobilů projevují pro tento záměr stejný zápal. Jak se k němu staví původem jihokorejská automobilka Kia?
Tento trend plně podporujeme nejen na evropské, ale i globální úrovni, kde se intenzivně snažíme naplňovat naše závazky v oblasti udržitelné mobility, uhlíkové neutrality a čistých zdrojů. Za posledních dvacet let jsme investovali miliardy eur do výzkumu a vývoje alternativních technologií pohonu, jakými jsou hybridní (HEV) a plug-in hybridní (PHEV) jednotky, čistě bateriové vozy (BEV) nebo vozy s vodíkovými palivovými články (FCEV). Díky tomu jsme připraveni na různé scénáře vývoje legislativy i poptávky jak v Evropě, tak na ostatních kontinentech. Vyspělost a špičkovou kvalitu našich čistě bateriových vozů dokládají četná ocenění. Tak namátkou model EV6 se stal Evropským autem roku 2022, EV6 GT Světovým sportovním autem roku 2023 a EV9 Světovým autem roku 2024 nebo Světovým elektromobilem roku 2024. A v tomto výčtu bych mohl pokračovat.
Do roku 2027 bude Kia disponovat patnácti plně bateriovými modely, z toho jedenácti v Evropě, které mají potenciál oslovovat různé zákaznické cílové skupiny a zahrnují malé městské automobily, stejně jako velká SUV nebo užitkové vozy. Kia rovněž postupně do roku 2030 vymění svůj firemní vozový park, který budou tvořit výhradně akumulátorové elektromobily nebo modely FCEV.
V rámci zelené transformace nejde jen o bezemisní provoz vozidel. Cílem je uhlíková neutralita v celém životním cyklu od surovin přes výrobu, provoz až po likvidaci vysloužilých vozidel. Vy toho chcete dosáhnout do roku 2045. Je to vize, k níž už dnes znáte ty správné cesty, nebo se k nim ještě bude třeba propracovat přes další technologický pokrok?
Už dnes máme připravenou střednědobou strategii nazvanou Plán S, kterou jsme si nastavili cestu k dosažení našeho cíle uhlíkové neutrality pomocí konkrétních kroků. Těmi postupně snížíme uhlíkovou stopu ve výrobě, následně v logistice, v provozu vozidel a v dalších oblastech. Do roku 2045 jsou to ale ještě celé dvě dekády, přičemž technologický pokrok v automobilovém průmyslu je otázkou jednotek let. I proto počítám s tím, že inovace, do kterých v Kia investujeme obrovské částky, nám celý proces zjednoduší, zlevní anebo zkrátí.
Automobil představuje stovky kilogramů hmoty. Budou auta v uhlíkově neutrální éře ze stejných materiálů jako dnes nebo se to podstatně změní?
Již v současnosti využíváme v konstrukci modelů Kia vysoký podíl vysokopevnostní oceli tvarované za tepla z hutí a válcoven, které jsou součástí naší mateřské skupiny. Samozřejmě nelze ještě přesně určit složení budoucích vozů, ale pravděpodobně v nich najdou uplatnění i další kovové, kompozitní a udržitelné materiály. Novinkou u modelu EV3 je aplikace zcela nových recyklovaných materiálů do exteriérových částí vozu, jakou jsou kryty kol, nárazníků, boční prahové lišty nebo obložení blatníků či dveří.
Nejde ale jen o nové materiály v autech, ale i o možnosti, které nám přináší cirkulární ekonomika, respektive využívání už jednou použitých materiálů. V této souvislosti spolupracujeme s neziskovou organizací The Ocean Cleanup, které se podařilo z Velké tichomořské odpadkové skvrny odstranit již téměř půl milionu kilogramu plastů. Ten už dnes využíváme pro výrobu vozidel, ať už to jsou sedadla, čalounění stropu kabiny, rohože, nebo třeba podlaha kufru. Do roku 2030 plánujeme navýšit podíl recyklace plastů v rámci vlastní výroby na 20 procent.
The Ocean Cleanup jsme si vybrali proto, že má konkrétní výsledky, a navíc obrovský drive směrem k inovacím. Původně plánovali jen vyčistit stávající plastový odpad v oceánech, ale následně vyvinuli technologii s názvem Interceptor, neboli Lapač. Ten je nasazován v řekách po celém světě s cílem zamezit pronikání odpadů do oceánů už na samém počátku.
Věnujete se něčemu podobnému i v České republice?
Pokud jde o naše tuzemské aktivity, tak již druhým rokem pokračuje spolupráce s Nadací Partnerství na celostátní soutěži Adapterra Awards, která oceňuje nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu. Projekt, který nejlépe reprezentuje naplnění hodnot a cílů automobilky v oblasti udržitelnosti, získá speciální cenu Kia za „Soulad člověka s přírodou“. Partnerství je neoddělitelnou součástí naší vize stát se poskytovatelem trvalého řešení v oblasti udržitelné mobility.
Specifikem a hlavní hmotovou položkou jsou u elektrických aut akumulátory. Nezřídka lze slyšet námitku, že poté, co doslouží, budou pro životní prostředí představovat enormní zátěž.
Recyklace akumulátorů je výzva, kterou řeší všichni výrobci. Postupně se metody zdokonalují a využití recyklovaných materiálů se zvyšuje. My společně s externími partnery máme zkušební projekty v oblasti systémů ukládání energie do vysloužilých akumulátorů z elektrických vozidel. Ty se rozeberou na úroveň modulů a znovu se sestaví do podoby akumulátorových systémů pro ukládání energie. K první instalaci tohoto druhu došlo v berlínském kampusu z vysloužilých akumulátorů vozidel Kia e-Soul v roce 2022.
Jak bude v uhlíkově neutrální budoucnosti vypadat samotný provoz automobilek a ohromná logistika s ním spojená?
Výrobní závody a kancelářské budovy budou využívat zelenou elektrickou energii, kterou si budeme ve velké míře sami vyrábět ve fotovoltaických elektrárnách. Přepravu automobilů budou zajišťovat vlaky s elektrickými lokomotivami nebo bateriové či vodíkové kamiony. Budeme dále pokračovat ve zkracování dodavatelských řetězců tak, abychom maximalizovali efektivitu výroby a distribuce a minimálně tak zatěžovali životní prostředí.
Když obrátíme pozornost k samotným vozům, modelová řada Kia má být v Evropě do roku 2035 plně elektrická. Je to reálný cíl i vzhledem k tomu, že jiné automobilky v poměrně nedávné době z podobných ambicí slevily s ohledem na vývoj evropského trhu?
Vývoj celé naší elektrické produktové řady je hotový, výroba a prodej jednotlivých modelů se postupně spouští. Nejpozději v roce 2027 bude v nabídce celá modelová řada. Zároveň ale chceme vyrábět a prodávat i spalovací vozy včetně HEV a PHEV, dokud bude po těchto autech poptávka a legislativně to ještě půjde.
Česko se loni řadilo tříprocentním tržním podílem čistých elektromobilů na chvost Evropy. Čemu to přičítáte?
Důvodů je více. Uvést lze konzervativní trh, pomalejší rozvoj dobíjecí infrastruktury, od roku 2020 zpomalení rozvoje elektromobility z důvodu covidu, vypuknutí války na Ukrajině, vysokou inflaci a spolu s ostatními středoevropskými trhy rovněž nižší kupní sílu. Ale to samé vlastně platí i pro ekonomicky slabší země jižní a jihovýchodní Evropy.
Řada státu také podpořila prodej elektromobilů nemalými dotacemi, které prudce akcelerovaly prodej. To nám v České republice chybělo, ale když se dívám na tempo růstu zájmu, jsem optimistou.
Mohou něco podstatně změnit letos vypsané státní dotace na pořízení elektroaut pro firmy?
Ano. Zájem zákazníků díky státní podpoře nemálo vzrostl. Ale trvání této podpory bylo příliš krátké, přibližně do jednoho roku. Obměnu starého vozového parku za elektromobily by bylo potřeba podporovat dlouhodobě. Průměrné stáří parku v ČR je více než 16 let a takto staré vozy jsou už opravdu neekologické a v provozu nebezpečné i kvůli nedostatečné úrovni aktivní a pasivní bezpečnosti.
Mimochodem, přístup k elektromobilitě ve firemním a v soukromém sektoru se příliš neodlišuje. Není-li firemní elektromobil pouze benefitem, ale pracovním nástrojem, tak firma šetří především na denním provozu, a to i přes vyšší investici například v podobě měsíční splátky. Dobíjení probíhá z velké části u standardních AC dobíječek v sídle firmy. Běžná cena dobíjení je 6 korun za kilowatt. Při průměrné spotřebě 17 kilowatthodin na 100 kilometrů se dostaneme na jednu korunu za jeden kilometr. Musím podotknout, že elektromobil je výhodnější než vůz s naftovým motorem s průměrnou spotřebou 5 litrů a s cenou zhruba 35 korun za 1 litr. Soukromník rovněž posuzuje ekonomickou výhodnost, která je oproti spalovacímu vozu opravdu velká, a to díky možnosti domácího dobíjení, nejlépe ze solárních panelů. Dříve byl elektrický vůz většinou druhým vozem do rodiny, v současnosti se ale vzhledem k prudkému rozvoji inovací stává hlavním vozem v domácnosti.
Není pro automobilku, která sází na elektromobilitu, domácí trh ztracenou vartou?
To určitě ne. Uvědomují si to i energetické firmy, které do rozvoje dobíjecí infrastruktury investují nemalé peníze. Evidentně věří stejně jako my potenciálu našeho trhu. Jednotlivé trhy v Evropě mají navíc specificky nastavené cíle podle lokálního potenciálu. V ČR se do budoucna připravujeme na výraznější nárůst poptávky.
Často se mluví o tom, že trh čeká na elektrické auto s cenovkou, která nebude atakovat milion, ale 600 tisíc korun. Kdo ho nabídne, vyhraje. Souhlasíte s takovou tezí?
Růst poptávky je patrný již řadu let, přestože ceny přesahovaly milion korun. Ale pro masový nástup elektromobilů je jistě důležité snížit psychologickou cenovou hladinu někam mezi 600 tisíc korun až 750 tisíc korun. Nezapomínejme, že spalovací vozy již také nejsou tak levné jako třeba před deseti lety. Legislativní tlak na emise a bezpečnost je prodražují tak, že male vozy z trhu postupně mizí a větší vozy s novými technologiemi postupně nutně zdražují. Zanedlouho tedy dojde k protnutí cenové úrovně podobně velkých spalovacích a elektrických modelů.
Kam směřujete svoji modelovou řadu osobních aut pro nejbližší budoucnost? Co mají být hlavní taháky mezi elektromobily?
Kia nyní přichází s technicky vyspělým a designově zdařilým kompaktním modelem EV3, jehož cena začíná pod hranicí 900 tisíc korun. Tento vůz kromě dojezdu až 605 kilometrů a rychlého dobití z 10 procent na 80 procent kapacity za půl hodiny poprvé přináší i systém umělé inteligence. Samozřejmostí je sedmiletá záruka na vozidlo i akumulátor. Příští rok plánujeme další novinky, o kterých ale zatím nemohu mluvit. Jistě se ale zaměříme i na nižší segment, kde se s menšími rozměry vozu předpokládá také nižší cena.
Elektrifikace dopravy nákladu je oproti osobním vozům výrazně pomalejší. Vy jste letos na mezinárodním veletrhu IAA v Hannoveru předvedli, že se chcete chopit příležitosti i na tomto poli. Na čem stavíte?
V druhé polovině příštího roku se chystáme vstoupit na trh s užitkovými vozy. Nabídnou úsporný pohon, budou čistě bateriové a s mnoha inovativními technologiemi. Speciálně pro tyto PBV (Platform Beyond Vehicle) vozy vyvinula Kia inovativní platformu, kterou lze přizpůsobit různým délkám rozvoru, aby bylo možné nabídnout širokou škálu velikostí vozidel, typů karoserií a přestaveb. První přijde model PV5 jako minibus a pak i různě dlouhé a vysoké užitkové verze dodávky.
Vozidla Kia PBV budou využívat dobíjecí síť Kia Charge, která zahrnuje přes 790 tisíc dobíjecích míst v 28 evropských zemích. K dispozici je i síť IONITY s více než 4100 dobíjecími místy ve 24 evropských zemích včetně Česka. Hladký průběh dobíjení zajišťuje služba Kia Plug & Charge, kdy lze dobíjení spustit pouhým zasunutím dobíjecího kabelu, jakož i technologie Kia EV Route Planner, která vyhledává nejbližší dostupné dobíjecí stanice a navádí vozidlo přímo k nim.
Kia PBV budou rovněž podporovat technologii V2L, tedy možnost elektromobilu nabíjet další zařízení, díky níž se vozidlo kdykoli promění v mobilní zdroj energie k napájení různých zařízení, nástrojů, chladicích jednotek nebo nouzového vybavení. V delším časovém horizontu chystáme revoluční způsob využití různých variant osobní nebo užitkové verze ve spojení s jedním podvozkem a kabinou řidiče. Tyto moduly bude možné v průběhu dne rychle a snadno vyměnit a například ve dne vůz používat jako taxi pro přepravu osob a v noci jako dodávku na přepravu zboží, o víkendu pak v jiné verzi pro rodinné použití.
Elektromobilita by měla představovat celý ekosystém, protože pro efektivní fungování elektroaut je klíčové dostupné dobíjení. A právě to je stále jeden ze strašáků elektrifikace silniční dopravy. Jak vidíte budoucnost dobíjení v Kia?
Očekávám, že Česká republika dostojí ohlášeným závazkům dlouhodobě finančně podporovat výstavbu dobíjecí infrastruktury. Rovněž i soukromé společnosti investují a budují síť dobíječek postupně od velkých měst k těm menším, od páteřních dálnic přes národní silnice. Pokrytí není ještě optimální, ale je dostatečné a v dohledné době by se mělo ještě zlepšit. My sami jsme investoři a podílíme se na výstavbě ultrarychlých dobíjecích stanic sítě IONITY, kde jsme i akcionářem. Kromě toho naši dealeři budují dobíjecí stojany pro zákazníky u svých dealerství.
A bude toho víc. Kia Nizozemsko se v roli pilotního trhu zaměří na další vývoj Kia Charge, kdy zákazníkům nabídne například fotovoltaické panely, dodávky zelené energie nebo technologii chytrého dobíjení, konkrétně automatizované jednosměrné chytré dobíjení (V1G) pro připravované technologie V2G, tedy možnost posílat elektrickou energii z elektromobilu zpět do sítě, a V2H, což je možnost přenosu elektrické energie mezi elektromobilem a domácností. Kia v Nizozemsku spolupracuje s dodavatelem energií Vattenfall a dalšími firmami s cílem nabídnout majitelům vozů Kia udržitelné řešení, které by zároveň pomohlo i s problematikou zahlcování přenosových sítí.
Onen ekosystém může nabídnout vzhledem ke stále rozsáhlejší digitalizaci vozidel i různé specifické funkce. Které považujete za nejperspektivnější?
Některé naše vozy jako EV3, EV6 a EV9 již v současnosti podporují technologie V2G, V2H a V2L. Čistě bateriové vozy tedy budou součástí rozvodné sítě a umožní využívat automobily všestranněji než dřív.
Má dnes elektromobilita jako čistší forma dopravy z vašeho pohledu reálné alternativy? Skloňoval se vodík, někteří výrobci se drží plug-in hybridů. Česko bylo součástí inciativy, která prosadila možnost spalovacích motorů na syntetická paliva.
V horizontu nejbližších deseti let nemají BEV alternativu. PHEV považuji za přechodnou technologii, která v blízké budoucnosti bude ztrácet na významu. Syntetická paliva budou podle mě sloužit ve velmi omezeném měřítku pro vozidla záchranných sborů, ale pro masovou soukromou dopravu se nebudou využívat. Vodík má jistě budoucnost jak v nákladní – tam dříve–, tak i v osobní přepravě. Bude se postupně posouvat ze současných vysokých cenových hladin k bateriovým elektromobilům. Domnívám se, že mezi lety 2040 a 2050 budou osobní vozy s vodíkovými palivovými články získávat čím dál více na oblibě.
Arnošt Barna
Absolvent Českého vysokého učení technického v Praze, kde studoval design automobilových motorů, začínal kariéru v leteckém průmyslu. Velmi záhy ale přešel do automotive. Pracoval pro Daihatsu, Toyotu, ale nejvíce času, celkem 20 let, z toho posledních 17 nepřetržitě, věnoval značce Kia. V současnosti je generálním ředitelem jejího českého zastoupení.
•
