Když energii řídí algoritmus

Energetické systémy se proměňují v chytré organismy, které se dokážou samy učit a optimalizovat svůj chod.

Umělá inteligence (AI) pozvolna přebírá žezlo ve správě energie. Ještě před pár lety se využívala především například v analýze dat, predikci chování uživatelů nebo automatizaci v online službách. Dnes se ale posouvá do mnohem hmotnější sféry: do energetiky, kde rozhoduje, kolik energie se spotřebuje, uloží a jak se znovu využije. Od velkých podniků a průmyslových provozů až po běžné domácnosti se energetické systémy proměňují v chytré organismy, které se dokážou samy učit a optimalizovat svůj chod.

Jedním z příkladů, kde se AI ve správě energie prosazuje, jsou datová centra neboli obří haly plné serverů, které zajišťují provoz internetu, cloudových služeb či mobilních aplikací. Právě zde se ukládají fotografie, běží videohovory, streamují filmy nebo zpracovávají firemní data. Datová centra produkují obrovské množství tepla a udržet servery v bezpečných teplotách bývá extrémně náročné. Tradiční klimatizace, které se k chlazení často využívají, jedou neustále na plný výkon a spotřebovávají až třetinu celkové energie. AI dokáže tento proces zcela předefinovat – sleduje venkovní teplotu, vlhkost, aktuální výkon serverů a stovky dalších parametrů, podle nichž řídí chod ventilátorů a chladicích jednotek. Díky tomu se snižuje spotřeba bez ohrožení provozu.

Nové technologie

AI otvírá dveře i k novým technologiím, například k vodnímu chlazení, které umožňuje dramaticky snížit energetické ztráty. Příkladem je řešení Huawei FusionCol8000-C, které využívá takzvaný „fan wall“ design, tedy celou stěnu ventilátorů, jež rovnoměrně rozvádějí vzduch po celém sále. Díky této koncepci může systém pracovat s vyšší teplotou chladicí vody, než bylo dosud běžné, a tím odlehčit chladicím jednotkám, jejichž spotřeba klesá až o 15 procent. O to chytřejší pak celé řešení je, když se zapojí algoritmy iCooling@AI, které průběžně vyhodnocují tisíce dat a v reálném čase nastavují optimální režim provozu.

Dalším klíčovým tématem je napájení a ukládání energie. Ať už jde o datová centra, továrny, nebo běžné domácnosti, všude je cílem mít k dispozici elektřinu, kdy je potřeba, a neplýtvat jí, když není. Proto se prosazují předem připravené bloky napájecích systémů, které se otestují už ve výrobě a na místě se jen zapojí jako stavebnice. To šetří čas, zjednodušuje provoz, a především otvírá prostor pro přidání AI. Ta dokáže sledovat veškerý tok elektřiny i rozhodovat, kdy je potřeba jet naplno, a kdy energii ubrat.

Takto koncipovaná řešení nabízí například Huawei ve své řadě FusionPower6000, která dosahuje účinnosti až 98,4 procenta v režimu S-ECO a kromě chytrého řízení podporuje i prediktivní údržbu, jež dokáže včas upozornit na možné poruchy. Vedle toho se stále více uplatňují technologie chytrých baterií. Huawei SmartLi je lithium-iontový bateriový systém, který zajišťuje spolehlivé záložní napájení při výpadku sítě a přináší vyšší bezpečnost i delší životnost oproti tradičním řešením. Díky těmto nástrojům je spotřeba elektřiny nižší, provoz stabilnější a systémy spolehlivější.

Správce energetického světa

Do budoucna nebude stačit jen pečlivě řídit, kolik energie spotřebujeme, ale i nutné ji umět chytře doplňovat. A právě v tom se stále víc propojuje AI s obnovitelnými zdroji energie. Fotovoltaické panely na střechách domů, firem nebo průmyslových areálů už dávno nejsou raritou. Otázkou zůstává, jak sladit jejich výrobu se spotřebou: když svítí slunce, je třeba přebytky ukládat, a když je zataženo, ze zásob čerpat. AI se v takových scénářích stává dirigentem energetické souhry – dokáže předvídat výrobu, optimalizovat ukládání a rozhodovat, kdy je nejvýhodnější energii využít. Stejný princip využívají i moderní systémy, jako je Huawei FusionSolar, které propojují panely, baterie a spotřebiče do jednoho celku a jsou navržené na dlouholetý bezproblémový provoz.

Trend směřuje k tomu, že efektivita se nebere jako jednorázová hodnota, ale dynamický proces. AI se učí ze zkušeností, reaguje na počasí, na změny zátěže i na vývoj cen elektřiny. Datové centrum nebo chytrá budova se tak stávají úspornější a zároveň stabilnější. AI proměňuje elektrickou energii z něčeho těžkopádného v něco tekutého a přizpůsobivého. Nejenže dokáže uspořit miliony kilowatthodin, ale vytváří i prostor, kde se technologie potkává s přírodou. V létě datové centrum dýchá se sluncem, v zimě si bere jen tolik, kolik potřebuje. A to je obraz budoucnosti, ve které AI není jen abstraktním pojmem, ale správcem energetického světa.

Přečtěte si také