Výňatky z interních armádních dokumentů, které se od poloviny července šíří veřejným prostorem, se staly předmětem politického sporu. Zatímco náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka tvrdí, že šlo o interní materiály z civilní části resortu, poslanec Pavel Růžička (ANO) nyní přiznal, že je získal přímo od vojáků při osobním setkání. Jeho výrok tak ostře kontrastuje s dřívějšími tvrzeními a staví celou kauzu do nového světla – a to i s ohledem na proruskou propagandu, která výňatky z dokumentů o cvičení kybernetických sil začala šířit.
Výňatky z interních dokumentů Armády ČR kolují v online prostoru a ekosystému sociálních sítí zhruba od poloviny července. Obsahově se týkají kybernetických cvičení české armády, realizovaných konkrétně útvarem Informačních a kybernetických sil, jehož hlavním posláním je příprava strategií pro obranu proti informační válce a manipulaci veřejnosti v předvolebním období. Postupně vyšlo najevo, že je zveřejnil opoziční poslanec a místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Pavel Růžička (ANO). Na sociálních sítích jimi podpořil svůj argument o politizaci armády, kterou má – podle něj – současná Fialova vládní koalice využívat k tomu, aby „šmírovala opozici“. Až doteď ale nebylo jasné, jak se Růžička jako řadový poslanec k armádním dokumentům dostal.
„V žádném případě nebyly tajné. Nevím, kde na to pan generál přišel, ale já jsem se s těmi vojáky sešel, oni mi ten svůj problém popsali a dali mi jako důkaz některé části dokumentů. Já jsem udělal to, co by udělal každý poslanec – začal jsem se ptát. Od té doby je to, co jsem řekl nebo neřekl, trošičku zkreslené,“ reagoval místopředseda sněmovního výboru pro obranu Růžička ve vysílání ČT24. Šlo o odpověď na otázku, jak se k daným dokumentům dostal, když sám náčelník Generálního štábu Karel Řehka tvrdí, že šlo o interní materiály, které se na veřejnost dostat neměly.
Fakt, že materiály poslanci předali blíže nespecifikovaní vojáci při osobním setkání, zásadně mění dosavadní interpretaci případu. Pavel Růžička totiž doteď nespecifikoval, zda dokumenty získal přes oficiální kanály Ministerstva obrany ČR, tedy prostřednictvím civilní instituce. Nynější tvrzení místopředsedy výboru pro obranu je tedy v přímém rozporu s dřívějším vyjádřením náčelníka Řehky, který rezolutně tvrdil, že uniklé dokumenty nepocházejí od kybernetických sil, nýbrž z civilní části ministerstva. Ministerstvo obrany ČR toto vyjádření již po jeho zveřejnění striktně odmítlo – uvedlo, že poslanci žádné dokumenty neposkytlo a že dokumenty nebyly určeny k veřejnému šíření.
Otázky nadále vyvolává i povaha a stupeň utajení dokumentů, které se dostaly do mediálního prostoru. Karel Řehka na jedné straně tvrdí, že materiály podléhaly nějakému stupni utajení; poslanec Růžička naopak uvádí, že o něčem takovém slyší poprvé a nechápe, kde na to „pan generál přišel“. Faktem zůstává, že ani Armáda ČR, ani ministerstvo neuvedly, že by šlo o dokumenty ve smyslu zákona o utajovaných informacích. Nicméně potvrzují, že jde o interní neveřejné materiály, které se neměly šířit mimo mantinely resortu. Minimálně tedy mohlo jít o porušení služební kázně nebo manipulaci s interními informacemi pro politické účely.
Právě geopolitická manipulace je jedním z hlavních důvodů, proč se do věci vložilo Vojenské zpravodajství. Podle informací zpravodajského serveru Seznam Zprávy se již výňatky z dokumentů šíří na proruských propagandistických webech. Vzhledem k povaze materiálů se tak detaily o armádní strategii boje proti dezinformacím a kyberútokům očividně mohou dostat do rukou přímo těch, proti kterým jsou namířeny. Na ministerstvu pod vedením Jany Černochové (ODS) nicméně ulpělo i podezření, že používá únik dokumentů jako politickou zbraň. To sice tvrdí jak Růžička, tak jeho stranická kolegyně a europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová i šéf Andrej Babiš (oba ANO), ale ve světle posledních informací se to teď jeví spíš jako nepodložená teorie.
•
