Česká železnice dostane historicky největší finanční injekci na nákup nových elektrických a bateriových vlaků. Jde o zdroje z Modernizačního fondu, který využívá výnosy z emisních povolenek. Nejvíce peněz, skoro pětinu z více než 15 miliard korun, spolkne dotace pro nové vlaky na trati Praha– Kladno. Naopak Jihomoravský kraj s projektem příměstských bateriových vlaků kolem Brna nezískal ani korunu. Překvapení je však ve výsledcích, jež nedávno vyhlásil Státní fond životního prostředí (SFŽP), více.

Právě před rokem fond vypsal patnáctimiliardový program, v němž mohly o peníze žádat kraje a Praha. Tedy ti, kteří objednávají regionální spoje na železnici. Sešlo se 17 projektů s žádostí o dotace v celkové výši 26,5 miliardy. Po roce je jasné, že peníze si rozdělí v jedenácti projektech pouze osm krajů a Praha. „Je to podpora pro železniční tratě, které se v tuto chvíli elektrifikují. Právě železnice má obrovský potenciál stát se páteří ekologické a udržitelné dopravy v Česku,“ řekl odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podmínkou dotace byla náhrada starších méně ekologických vlaků ekologičtějšími elektrickými, bateriovými či vodíkovými. Vodíkový projekt však nakonec žádný kraj nepředložil. Pokud kraje měnily diesel za elektrický vlak, mohly dosáhnout až na 70procentní dotaci, v případě staršího elektrického za nový elektrický zněla nabídka na 40procentní dotaci.
„Výsledné pořadí se stanovilo podle měrné dotační náročnosti, tedy míry dosažených energetických úspor vůči požadovaným dotačním prostředkům,“ upřesňoval kritéria ředitel SFŽP Petr Valdman.
Desítky úsporných vlaků
Hned se dvěma projekty uspěl Ústecký kraj, který z dotace pořídí šestnáct bateriových vlaků. Ty mohou jet na elektřinu z trolejí, ale tam, kde trolej není, pokračují na baterie. Bateriové vlaky vyjedou na takzvanou Švestkovou dráhu z Mostu do Lovosic a dále do Litoměřic, na dvě linky v okolí Loun a pak ještě z Děčína až do Liberce v sousedním kraji. Se dvěma projekty uspěla rovněž Vysočina, která bude dotace čerpat na částečně bateriové a částečně elektrické vlaky od Hlinska přes Jihlavu až do Slavonic.
Dotace vyšla také Moravskoslezskému kraji, kde už první čtyři bateriové vlaky jezdí, nyní bude mít možnost jejich počet rozšířit i na další linky. Pardubický kraj pošle nové vlaky pořízené díky dotaci z Litomyšle až do Moravské Třebové nebo z Ústí nad Orlicí do polského pohraničí. A třeba Královéhradecký kraj pořídí bateriové i elektrické vlaky pro tratě v okolí Hradce Králové a Chocně. Aby na dotaci dosáhli, musí dopravci do konce roku 2026 uzavřít smlouvy o veřejných službách obsahující závazek pořídit a provozovat nová vozidla podpořená dotací. Pokud by to někdo nestihl, jeho projekt ze hry vypadne a šanci budou mít ti, kteří skončili pod čarou.
Více jezdit rovná se lepší skóre
Ve skutečnosti šlo o to, jak kraje zvládnou napasovat svoje projekty na podmínky dotace. Nestačilo je splnit, to zvládli všichni, ale bylo potřeba, aby v jejich projektech dobře vyšla zmíněná míra dosažených energetických úspor. A svou roli ve výpočtu pravděpodobně hrálo i to, jak efektivně jsou vozidla nasazena. Čím více jezdí a méně stojí, tím lepší skóre. Došlo tak k lehce absurdní situaci, že dotaci získaly spoje na méně významných tratích s menšími počty cestujících než třeba příměstská doprava v okolí velkého Brna.
Jedno z největších zklamání tak prožil právě Jihomoravský kraj, který už rozjel výběr dopravců pro nové bateriové vlaky pro takzvanou Vlárskou dráhu mezi Brnem a Starým Městem u Uherského Hradiště nebo například pro spojení z Brna do Třebíče či do Ivančic a Moravského Krumlova.
„Náš projekt byl znevýhodněn z toho důvodu, že v ranních a odpoledních špičkách musel posilovat vlaky, aby cestující odvezl,“ řekl na zastupitelstvu náměstek jihomoravského hejtmana pro dopravu Jiří Crha (ODS). Podle něj parametry výzvy znevýhodnily i další kraje, kde jsou velká města, jako jsou Středočeský a Olomoucký. Problém tak nejspíše tkví v tom, že soupravy, jež posílí nejvytíženější špičkové spoje, v okrajových částech dne a během dopoledne stojí a nemají práci. A tím nedosáhnou na tak dobré skóre jako vlak, který od rána do večera jezdí na lokálce sem tam bez zbytečných přestávek. Bude zajímavé sledovat, zda všechny úspěšné kraje zvládnou splnit podmínky dotace, anebo jestli dojde i na některé projekty, které čekají na případnou chybu úspěšných uchazečů na slepé koleji.
•
